Ekonomické zhodnocení nákladovosti sklizně slámy

V zemědělských podnicích se setkáváme se skutečností, že vnitropodniková nákladová cena sklizené slámy je značně podhodnocená. Proto je cílem článku stanovit reálnou cenu slámy, a to pomocí příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku (PÚ).

V praxi používají při výpočtu příspěvku na úhradu (PÚ) pro sklizeň slámy rozdílné postupy. Sláma je zařazena do kategorie jako vedlejší produkt. V samostatném formuláři příspěvku na úhradu pro sklizeň slámy je možné provést výpočet nákladů jednotlivých variant sklizně na kalkulační jednici, kterou je jeden hektar. Současně lze sledovat bilanci živin, variabilní náklady na služby, práci vlastní mechanizace, mzdy, ostatní náklady a časovou náročnost jednotlivých postupů.
Při sklizni slámy jsou uplatňovány dva základní postupy: 1. sláma je sklizena a odvezena z pole a 2. sláma je ponechána na poli a zaorána. V případě zaorané slámy je nutné zohlednit hodnotu živin vrácených do půdy. Množství živin je vypočítáno ze zadání potřeby živin na tvorbu výnosu jedné tuny slámy. Jednotlivé živiny jsou oceněny průměrnou cenou, za kterou podnik živiny nakupuje. Živiny vrácené do půdy představují zdroj porovnatelný s produkcí živin živočišné výroby ve statkových hnojivech. S touto skutečností je nutné počítat na celopodnikové úrovni bilance živin.
Odběr živin uvádíme jako kilogramy čistých živin ve sklízených produktech vztažené na určitý výnos, například jednu tunu obilí. Pro praktickou kalkulaci je vhodné, pokud je odběr živin u alternativně sklízených produktů (sláma) sledován odděleně, aby mohly být porovnány různé alternativy (sláma je zaorána apod.) v daném výrobním postupu. Odběr živin u části rostlin, které nejsou sklizeny (kořeny), je vzhledem k zjednodušení výpočtu zanedbáván. Odběr živin se rovná živinám do půdy vráceným. Vrácené živiny mohou být využity následnou plodinou. Představují proto produkci daného výrobního postupu, která je ohodnocena tím, že je o tuto hodnotu snížená potřeba živin.
U sklizené a odvezené slámy toto zohlednění neprovádíme. V tom případě jsou náklady na výnos slámy přiřazeny na tvorbu zrna. Oddělení jednotlivých variant sklizně umožňuje na úrovni celopodnikového plánování velice rychle reagovat na změny ve struktuře živočišné a rostlinné výroby. Pro vyplnění jednotlivých dat se používá stejný formulář jako pro krmné plodiny.
Výpočet vlastního příspěvku na úhradu v tabulce vychází z dat analyzovaných v zemědělském podniku. Následně uvádíme jednotlivé variabilní náklady vynaložené na produkci.

Parametry výpočtu PÚ

Energie v MJ
Při výnosu slámy pro krmné účely 3 t.ha-1 je energetická hodnota z jednoho hektaru 9267 MJ energie jak při sklizni volné, tak i lisované slámy. Tato energie se spotřebovává u jednotlivých kategorií zvířat, kde je následně při výpočtu zakalkulovaná i její cena (u volné slámy 1,79 Kč na 10 MJ a 3,36 Kč na 10 MJ u lisované).

Koeficient poměru
Koeficient pro poměr produkce zrno – sláma je 1 : 0,7. Jeho hodnota je určena jako tabulkový průměr pro obilniny střední délky stébla. Poměr se vztahuje na odběr živin zrnem a slámou pro další kalkulaci.

Náklady na hnojiva
Náklady na hnojiva jsou vyčísleny jako odběr živin na danou produkci. Celková suma investovaná do odebraných živin činí 1245 Kč.ha-1 a je nutné tuto částku investovat zpětně do nákupu hnojiv, aby nedocházelo vlivem odběru k deficitu živin pro následnou plodinu. Naopak u slámy zaorané má tato částka hodnotou, o kterou snížíme náklad na hnojení a která by se měla zohledňovat při návrhu hnojení pro příští období, když zaoráním slámy vracíme základní živiny do půdy.

Služby od cizích
Výraznou položkou v PÚ, která ovlivňuje cenu produkce, jsou služby od cizích. Ve většině případů jsou služby zaměřeny na lisování slámy, a to jednak samotné lisování výkonnými lisy, nebo lisování s odvozem. V průměru se tato částka pohybuje na úrovni 1324 Kč.ha-1 podle specifikace úkonu.

Variabilní náklady na techniku
Vlastní variabilní náklady na techniku jsou v průměru u slámy volné 277 Kč.ha-1 , 326 Kč.ha-1 u slámy lisované s využitím služeb a 375 Kč.ha-1 u slámy zaorané, kde přídavnou operací je aplikace kapalných dusíkatých hnojiv na rozklad slámy. Výše nákladů je dána zvolenou technologií sklizně a nákladovými položkami na provoz techniky (spotřeba nafty, náhradní díly na opravy, ostatní materiál apod.).

Vázaný oběžný majetek
V každém výrobním postupu vznikají variabilní náklady, které nabíhají v průběhu výrobního postupu ještě před prodejem konečného produktu. Například osivo pro pěstování ozimé pšenice musí být koupeno nejpozději v říjnu a prodej sklizně následuje teprve v srpnu následujícího roku. Po tuto dobu je kapitál vázán ve výrobě a uvolní se až prodejem produktu. Jednotlivé výrobní postupy mohou být proto uskutečňovány pouze tehdy, pokud je k dispozici dostatečné množství kapitálu pro nákup zboží a služeb. Z pohledu PÚ to znamená disponovat takovým kapitálem, který je nutný pro financování jednoho hektaru pěstované plodiny nebo sklizně slámy. V tabulce 1 je potřeba oběžného majetku u slámy volné 993 Kč.ha-1, lisované 1869 Kč.ha-1. U slámy zaorané se již oběžný majetek vrací ve formě ceny živin dodaných zaoranou slámou.

Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (PÚ)
Příspěvek na úhradu u slámy odpovídá výši variabilních nákladů se záporným znaménkem. Záporná hodnota vychází z metody výpočtu krmných plodin, kde tyto plodiny nejsou počítány jako tržní, a náklady se přímo odrážejí u kategorie zvířat, pro kterou je produkce určena. U technologie sklizně slámy volné je velikost PÚ -1655 Kč a u slámy lisované -3115 Kč.

Cena produktu
Výše ceny je v PÚ stanovena z variabilních nákladů vynaložených na jednu tunu sklizené slámy. Tato cena je cenou vnitropodnikovou, kterou by měl zemědělský subjekt ohodnotit vlastní produkci slámy k další kalkulaci. Cena jedné tuny slámy z tabulky 1 je 552 Kč u volně sklizené a 1038 Kč u slámy lisované. Z praktického hlediska by se ve vnitropodnikových cenách měla cena jednoho balíku od vysokotlakého lisu o váze 0,4 t pohybovat v průměru kolem 415 Kč. Pokud by sláma byla tržním produktem, je nutné kalkulovat v úplných vlastních nákladech.

Ing. Jan Jančík,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
Praha – Ruzyně,
Ing. František Tichý, CSc.,
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *