Ekologické zemědělství se rozšíří

Od prvních vydaných certifikátů na ekologickou produkci v České republice uplynulo patnáct let, zaznělo v Praze na konferenci věnované právě tomuto způsobu hospodaření. Proběhla na České zemědělské univerzitě a shrnula podstatnou část výsledků výzkumu v této oblasti za posledních několik let.

„Od té doby se ekologické zemědělství v České republice rozvinulo na úroveň ostatních evropských zemí,“ shrnul patnáctiletý vývoj profesor Josef Dlouhý z univerzity v Uppsale, která se na jeho začátcích v tuzemsku také aktivně podílela. Pomohla pražské škole se založením ekologické farmy a vydáním první knihy o ekologickém zemědělství, zaznělo na počátku konference. Jak prof. Dlouhý dodal, přechod na ekologické zemědělství je nevyhnutelný, nicméně záleží také na tom, jak se bude tento směr vyvíjet dát. „Hrozí nebezpečí stagnace,“ varoval s tím, že také konvenční zemědělství se bude postupně ekologizovat a přibližovat uvedenému systému hospodaření. Již nyní jsou dávky dusíkatých hnojiv omezovány nitrátovou směrnicí, Evropská unie tlačí na snížení spotřeby pesticidů a podporuje integrovanou produkci. Jak dodal prof. Ing. Josef Kozák, DrSc., děkan fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Evropský parlament a Evropská komise připravují směrnici na ochranu půdy. Znepokojují je především ztráty způsobené erozí, úbytek organické hmoty, kontaminace, zasolování a také různé formy nepropustného pokrytí povrchu, tedy zastavění. Směrnice zřejmě stanoví povinnost s půdou šetrně hospodařit, což je podmínka, kterou ekologické hospodaření splňuje, naznačil prof. Kozák.
Na druhou z řad ekologických zemědělců zní hlasy protestující proti povolování dalších aditiv do potravin a změkčování norem, například umožněním příměsí GMO.

Spotřeba biopotravin roste

Producenti biopotravin mají v současné době výborný výhled. Jejich spotřeba ve všech vyspělých státech neustále narůstá, konstatoval doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU). Spotřebitelé upřednostňují vyšší senzorickou a často také technologickou kvalitu biopotravin, nepřítomnost pesticidů a vyšší nutriční hodnotu. Spolu s prof. Ing. Ivou Živělovou, CSc., představil výsledky dotazníkového šetření u 764 respondentů. Jak se ukázalo, biopotraviny nakupovalo 49 % z nich, přičemž 41 % z nich tak činilo pravidelně, v týdenních intervalech, zbytek se jim věnoval nahodile.
Hlavním faktorem, který brání větší oblíbenosti biopotravin, je především cena, její snížení by uvítala více než polovina dotázaných. Druhým omezením pak byl nedostatek prodejních míst. Příznivé ale také je, že jen 9,4 % respondentů nevědělo, co jsou biopotraviny. „Do popředí však vystupuje i nedostatečná reklama těchto produktů a vědecké zdůvodnění jejich přínosu pro spotřebitele,“ zdůrazňuje se v příspěvku. Mezi důvody, které vedou k nákupu biopotravin, jednoznačně dominuje názor, že jsou zdravější (64,4 %), následovaný předpokladem nepřítomnosti chemikálií a pesticidů (16,9 %) a chutností (7,9 %). O biopotravinách získávají kupující nejčastěji informace od známých a v prodejnách, na dalším místě je reklama. „Informovanost spotřebitelů však zůstává na nízké úrovni. Její zvýšení je jednou z hlavních podmínek nárůstu poptávky po biopotravinách,“ uvádí se v příspěvku s tím, že do budoucna se očekává růst spotřeby o 25 – 30 %, což by v roce 2010 představovalo dosažení obratu u této komodity ve výši 1,3 mld. Kč. Podle odhadů agentury Green marketing se za tyto potraviny v České republice v roce 2005 utratilo 350 mil Kč. Celosvětový odbyt biopotravin přesáhl hranici 800 miliard Kč, informovala poslední studie organizace Organic Monitor.

Poptávku nepokrýváme

Prof. Ing. Jan Moudrý, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích shrnul závěry ze šetření ve 102 ekologicky hospodařících podnicích v Jihočeském a Plzeňském kraji. Převážná většina z nich byla zaměřena na chov skotu bez tržní produkce mléka, plnily tedy především funkci environmentální. V České republice je obecně velký podíl těchto podniků, ale vzhledem k tomu, že hospodaří především v produkčně méně příznivých oblastech ve vyšších nadmořských výškách, kde se nacházejí z pohledu životního prostředí citlivá území, má toto rozložení svoje opodstatnění. Je tedy zjevné, že by hlavním produktem tuzemského EZ mohlo být kvalitní hovězí maso. Nicméně většina se ho prodá na konvenčním trhu (často jako zástav), což je podle prof. Moudrého způsobeno mnoha důvody, například nedostatkem a velkou vzdáleností zpracovatelských kapacit, příliš striktními předpisy, chybějícími vazbami na obchod a služby atd. Ze sledování 134 ekologicky hospodařících podniků vyplynulo, že alespoň zčásti prodá svoje výrobky jako bioprodukty celkem 54 % z nich, zbytek je uplatní výhradně jako konvenční.
Prof. Moudrý také shrnul problémy, které EZ provázejí. Je to nevhodně strukturovaná podpora této formy hospodaření státem, malý rozsah v produkčních oblastech či nízké znalosti specifických ekologických pěstitelských metod. Roli hraje také technologická nekázeň pěstitelů a nedostatečná úroveň poradenské činnosti, včetně podpory výzkumu a služeb. Česká republika tak nedokáže nasytit tuzemskou poptávku po biopotravinách (mnozí zpracovatelé jsou proto zároveň velcí dovozci) a dále nedokáže využít rozvoj trhu v okolních zemích. Mimo to v osevním postupu na orné půdě převažují obilniny (pšenice), což příliš nepřispívá proklamované biodiverzitě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *