Doposud opomíjený škůdce zavíječ kukuřičný

Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis), v převážné části republiky podceňovaný a opomíjený škůdce kukuřice, v loňském roce za výrazné pomoci povětrnostních podmínek a houbových chorob ukázal, v čem je jeho síla. Mnoho porostů kukuřice bylo v řepařských oblastech, zejména Středočeského, Královehradeckého, Pardubického, Olomouckého kraje, ale i jinde, velmi výrazně poškozeno, a tak ti zemědělci, jejichž cílem je výroba kvalitní siláže a zrna, bijí na poplach a hledají řešení.

Škodlivost

Přímá škodlivost souvisí se sklizňovými ztrátami při výmlatu, kdy palice z rostlin zlomených těsně nad zemí nejsou adaptérem zachyceny. Zároveň je v silně poškozených porostech, díky „ zmuchlání“ rostlin, zhoršeno proudění vzduchu, tím je zpomaleno uvolňování vody ze zrna, což má za následek vyšší náklady na sušení.
Nepřímá škodlivost, dovolím si napsat, že mnohdy závažnější, spočívá v zaplísnění sklízeného produktu, ve zhoršení hygienické a dietetické kvality krmiv, ve zhoršení průběhu fermentačního procesu, a tím ve znehodnocení skladovaného krmiva a v ohrožení zdravotního stavu zvířat krmených těmito produkty.

Faktory ovlivňující vývoj a rozšíření

Hostitelské rostliny
Zavíječ může parazitovat na desítkách rostlinných druhů. Dříve se vyskytoval zejména na plevelných rostlinách (rdesna, konopí, kopřivy) a jeho výskyt byl regulován mnoha přirozenými nepřáteli, jako jsou ptáci, některé parazitické druhy blanokřídlých a jiný dravý hmyz. Pěstování kukuřice na velkých plochách však nastartovalo jeho masové rozšiřování a kukuřice se tak stala jeho nejdůležitější hostitelskou rostlinou. Rozvoj zavíječe podporují zejména způsoby sklizně kukuřice, při nichž zůstávají posklizňové zbytky na poli (LKS, zrno).

Klimatické podmínky
Postupné mírné oteplování zavíječi umožňuje dobře přečkat zimu a zároveň posouvá hranice jeho výskytu z nejjižnějších částí republiky více na sever. Jeho výskyt podporují také letní srážky, respektive vyšší vzdušná vlhkost. Projevilo se to zejména loni, kdy samička byla schopna naklást mnohem více vajíček než v suchých letech. Také podíl vylíhnutých a přeživších housenek byl díky příznivé vlhkosti vzduchu podstatně vyšší.

Agrotechnika
Pokud pomineme sice důležité, ale přece jenom méně významné odstraňování plevelů z okrajů cest, mezí a dalších míst, je agrotechnika prakticky jediný, ale o to účinnější faktor, který umíme ovlivnit. Je zjištěno, že správnou agrotechnikou jsme schopni zničit až 90 % populace zavíječe. Správná agrotechnika spočívá v důsledném rozřezání a zapravení posklizňových zbytků kukuřice do půdy. Při sklizni je tedy třeba zásadně používat adaptéry s kvalitními drtiči posklizňových zbytků a pokud byl na pozemku vyšší výskyt zavíječe, doporučuji ihned po sklizni ještě jednou celý pozemek zmulčovat traktorovým drtičem s co nejnižší výškou strniště. Tím dosáhneme dvojího účinku. Jednak budou posklizňové zbytky (zejména stébla) rozbity na malé kousky, čímž výrazně omezíme životní prostor zavíječe, a zároveň bude většina housenek mechanicky zničena úderem drtiče.
Určitě nelze doporučit sklizeň kukuřice s adaptérem, který pouze ulomí palice a nerozdrtí zbytek rostliny. V takovém případě si „zaděláme“ na pořádné problémy. I když hned po sklizni pojede traktor s drtičem, již se nepodaří rozbít stonky rostlin přejeté kombajnem. Ty jsou potom ideálním místem pro přežití zavíječe. Zároveň nastanou značné problémy při orbě s ucpáváním pluhu.
Orba – zapravení posklizňových zbytků kukuřice – je další důležité opatření. Tím, že housenky zavíječe zaklopíme i s posklizňovými zbytky do země, prakticky znemožníme, aby na jaře vylétl motýl a napadal nové porosty kukuřice. V těchto souvislostech je třeba zdůraznit, že minimalizace zpracování půdy zejména po kukuřici na LKS a zrno není vhodná do systému pěstování kukuřice.

Biologický vývoj

Housenky zavíječe přezimují v posklizňových zbytcích kukuřice a v květnu se kuklí. Líhnutí motýlů probíhá asi od poloviny června do konce srpna. Motýli nalétávají do porostů kukuřice a samice kladou vajíčka po deseti až třiceti na spodní stranu listů do blízkosti středního žebra. Za svůj život samička naklade 250 – 350 vajíček. Housenky se líhnou za 10 – 15 dnů a zpočátku ožírají listy nebo prašníky květů. Po druhém svlékání pronikají do stébel nebo palic. Nejdříve migrují vzhůru, později dolů. U kolének někdy opouštějí internodia a pod nimi se znovu vžírají do stébel. Dospělé housenky prodělávají ve zbytcích rostlin diapauzu do příštího května, kdy se kuklí. V jižní Evropě mívá zavíječ dvě generace a let dospělců začíná již koncem dubna. V České republice má zpravidla jen jednu generaci, dvě se vyskytují jen v nejteplejších ročnících oblasti jižní Moravy, přičemž druhá generace již nevykazuje prakticky žádnou škodlivost.

Indikace zavíječe

Zatím neexistují žádná spolehlivá kritéria. Je nutné zohlednit oblast, sílu napadení zavíječem v minulém roce, osevní postup a vzdálenost od loňského porostu kukuřice. Dolet motýla je až 800 m. Pravidelně bývá více napadena kukuřice po kukuřici a kukuřice v těsném sousedství. Hlavní nálet motýlů do porostů kukuřice je různý podle ročníku a probíhá od poloviny června do konce července. Pro úspěšný boj se zavíječem je tedy důležitá správná a včasná signalizace a na ní navazující ochrana.

Ochrana

Nepřímá ochrana byla popsána v zásadách správné agrotechniky. Přímá je jednak biologická, jednak chemická.
Biologickou ochranu zajišťují vaječní parazitoidi Trichograma (evanescens a pintoi) – přípravek Trichoplus. Je dodáván v kapslích obsahujících chalcidky drobné parazitické vosičky rodu Trichograma, které prodělávají svůj vývoj ve vajíčkách různých druhů motýlů. Samičky vosiček aktivně vyhledávají snůšky vajíček zavíječe a kladou do nich svá vajíčka. Vylíhlé larvy se živí vaječným obsahem a vajíčko opouštějí už jako okřídlení dospělci. Samičky další generace pak vyhledávají pro své potomstvo nové hostitele. Tato metoda byla popsána v Úrodě 3/02, str. 54.
Pro chemickou ochranu lze využít povolených přípravků podle metodické příručky. Způsob aplikace je nejvhodnější letecky nebo pomocí samojízdných postřikovačů s vysokou světlou výškou.
Záleží na každém agronomovi, pro jaký způsob boje proti zavíječi se rozhodne nebo, zda proti němu bude vůbec zasahovat. Ovšem vzhledem k rozšiřujícím se plochám kukuřice na zrno a se zřetelem na skutečnost, že letošní zima opět neposkytla záruku dobrého promrznutí půdy a mnoho pozemků s posklizňovými zbytky kukuřice zůstalo nezoráno, zřejmě se boj a ochrana proti zavíječi stane v mnohých oblastech důležitým intenzifikačním faktorem.

KWS navrhuje řešení

V Čechách je doposud nejvíce používaným způsobem boje proti zavíječi biologická ochrana pomocí přípravku Trichocap, resp. Trichoplus. V ohrožených oblastech si však většina agronomů při svém rozhodování, zda tuto metodu použije, či ne, klade tyto otázky:
o V loňském roce nám zavíječ poprvé více škodil, bude škodit i letos?
o Přípravek musím objednat v době, kdy ještě nevím, zda zavíječ vůbec bude nalétávat. Mám jej objednat nebo ne?
o Kdybych se tak mohl rozhodnout později!
Plně si uvědomujeme složitost tohoto stavu a navrhujeme určité řešení, při kterém vycházíme ze sumy efektivních teplot. V rámci celé republiky máme na našich pokusných stanovištích rozmístěny teploměry, jimiž měříme sumu teplot ve vztahu k vývoji kukuřice a odhadu termínu sklizně. Rozhodli jsme se tedy využít takto získaných údajů i pro sledování vývoje zavíječe kukuřičného. U zavíječe, stejně jako u mnoha jiných škodlivých činitelů, jsou stanoveny dosti přesné sumy teplot pro jednotlivé stupně jeho vývoje. Suma efektivních teplot (Set10) je součet teplot nad 10 oC z průměrných denních teplot od 1. 1. Její sledování umožní zjistit období náletu zavíječe do porostů a následně pak pomocí lapačů přímo v porostu vlastní intenzitu náletu. Na základě těchto informací se potom každý pěstitel může rozhodnout, zda proti zavíječi zasáhne, či ne. Upozorňuji, že v době sledování zavíječe v lapačích je již pozdě na objednání přípravku Trichocap a lze použít pouze chemickou ochranu.
Vlastní postup signalizace má dvě fáze. První fázi – tzv. hrubé stanovení období náletu zavíječe – bude zajišťovat poradenská služba KWS pro ČR. Na vybraných stanovištích bude sledován nárůst sumy efektivních teplot. Po dosažení odpovídající sumy teplot v konkrétní oblasti dáme pěstitelům zprávu, že je třeba umístit do porostu kukuřice lapač.
Sumy teplot pro jednotlivá vývojová stadia zavíječe jsou tyto: 360 oC – začátek kladení vajíček, 520 oC – 50 % vylíhnutých imág, 550 oC – optimální termín pro chemický zásah, 600 oC – 75 % vylíhnutých imág.
Druhou fázi – konkrétní sledování náletu zavíječe přímo v porostech kukuřice – provede každý agronom sám. Pro zemědělské podniky, které s námi spolupracují, máme feromonové lapače připraveny. Obdrží je koncem května. Při dosažení sumy teplot asi 380 – 400 oC dostanou avízo, že je čas umístit lapač do porostu. Agronom potom dá podle návodu lapač do z jeho pohledu nejohroženějšího porostu kukuřice a bude jej dvakrát týdně kontrolovat. Při kontrole je vždy nutné spočítat a zároveň odstranit z lepové desky polapené zavíječe a také lepovou desku očistit od prachu. Podle počtu zavíječů se agronom rozhodne o případné chemické ochraně porostů. Z důvodu zachycení hlavního náletu zavíječe nepodléhá předčasně panice při větším počtu motýlů ihned po vyvěšení lapače, ale nálet sleduje 10 – 14 dní. Teprve potom je vhodné porosty chemicky ošetřit.
Pro zavíječe není stanoven práh škodlivosti, to znamená, že nelze říci, kolik zavíječů polapených v lapači je limitních pro chemickou ochranu. Zde musí agronom dát na vlastní cit, musí zohlednit intenzitu loňského napadení zavíječem a zároveň momentální průběh počasí, včetně dosavadního tlaku houbových chorob.

Orientační pomůcky pro rozhodnutí
1. Napadení zavíječem v roce 2001 – Bylo ve vaší oblasti v loňském roce velké napadení zavíječem? Pokud ano, lze předpokládat, že vzhledem k malému promrznutí půdy může být i letos jeho škodlivost velká, což spíše potvrzuje potřebu ochrany.
2. Průběh počasí v letošním roce – Pokud je počasí spíše vlhčí a chladnější, opět lze předpokládat větší škodlivost zavíječe, a tak i menší počet lapených motýlů nahrává pro chemickou ochranu.
3. Tlak houbových chorob – Byli jste letos nuceni opakovaně ošetřovat obilniny a řepku fungicidy z důvodu velkého tlaku houbových chorob? Pokud ano, počítejte s výraznějším rozvojem houbových chorob v porostech kukuřice napadených zavíječem a raději proveďte ochranný zásah.
Z tabulky 1 je dobře patrné, jak je důležité „hrubé“ stanovení termínu náletu zavíječe, které bude v jednotlivých oblastech provádět firma KWS. Jasné jsou rozdíly mezi jednotlivými roky v termínu náletu zavíječe do porostů. Na stejném stanovišti vznikají na základě odlišného průběhu počasí ve sledovaných letech. Rok 2000 byl suchý a teplý hned od samého začátku jara a zavíječ nalétával do porostů již začátkem června. Naproti tomu v roce 2001 bylo počasí chladnější s mnoha dešťovými srážkami a to se projevilo i v době náletu zavíječe (po 20. 6.). V porovnání s rokem 2000 měl zavíječ „zpoždění“ asi 20 dní. Pokud se podíváme na sumu teplot Set10, je vidět, že optimální sumy teplot vhodné pro chemický zásah (550 oC) bylo v roce 2000 dosaženo již 23. 6., kdežto v roce 2001 až 13. 7.
Tabulka 2 také potvrzuje důležitost „hrubého“ stanovení termínu náletu zavíječe, ovšem tentokrát z celorepublikového pohledu. Ukazuje totiž rozdíly v nárůstu sumy efektivních teplot mezi jednotlivými stanovišti.

Chemická ochrana porostů
Vzhledem k výšce porostu ošetřované kukuřice je nejvhodnější chemickou ochranu provést samojízdými postřikovači s vysokou světlostí nebo pomocí letadla. V tomto směru si myslím nebude žádný problém, protože v současnosti je v provozu již dostatečné množství vhodných postřikovačů, ať již v podnicích služeb, nebo v rámci spolupráce mezi jednotlivými zemědělskými podniky. Navíc v době plánovaného chemického zásahu proti zavíječi je vytížení postřikovačů relativně malé.
Ošetření je třeba vždy provést na celém honu. Postřik pouze souvratí nemá žádný význam. V zásadě by mělo stačit jedno ošetření. Při rozhodování je ovšem třeba brát v úvahu počet zavíječů chycených v lapači a průběh počasí. Intenzivní sluneční záření zkracuje reziduální účinek většiny výše popsaných přípravků, to znamená, že pokud bude velký tlak zavíječe a zároveň intenzivní sluneční svit po provedené aplikaci pyretroidů, je vhodné po asi pěti dnech druhé ošetření.

Ing. Jan Bosák,
Poradenská služba KWS

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *