Den otevřených dveří ve chmelnicích

Na účelovém hospodářství Chmelařského institutu, s. r. o., ve Stekníku na Žatecku proběhl 12. srpna Den otevřených dveří. Přítomní chmelaři dostali od odborníků aktuální informace o letošním průběhu počasí a jeho vlivu na růst a vývoj chmele a průběhu dosavadní vegetace a vliv těchto faktorů na kvalitu chmele, především na dynamiku tvorby alfa-hořkých kyselin. Vše probíhalo za parného počasí, lístek se nehnul, na obloze ani mráček...

Takové počasí bylo pro letošní vegetaci typické a projevilo se především deficitem vody. Denní evapotranspirace dosahovala hodnot od 3 do 5,3 mm, srážky ji zdaleka nestačily pokrýt a bylo nutné je nahradit, tam kde jsou pro to chmelnice vybaveny, během vegetace tří až čtyřikrát opakovanou doplňkovou závlahou po 25 – 30 mm vody.
Strategické informace
V úvodní části programu obdrželi chmelaři doslova strategické informace, především o situaci v oboru, kterou je možné očekávat po vstupu CR do EU – tedy už v příštím roce. 4eská republika přistoupila na systém zjednodušených plateb, což se týká i podpory chmelařům, a má možnosti navýšení jejich úrovně z národních prostředků až na úroveň podpor v EU nebo na úroveň podpor, které byly v CR vypláceny před vstupem. Pro chmelaře jsou tedy reálné podpory, blížící se úrovni podpor chmelařů v EU. Podle inženýra Branžovského z ministerstva zemědělství nestojí českým chmelařům v cestě nic, co by jim bránilo dostat se na podobnou úroveň, jako jejich evropští kolegové. Podpory budou chmelařům plynout podle regulí EU prostřednictvím společenství producentů, to v českém případě znamená Svazu pěstitelů chmele.
Podle dalších informací je letos v celosvětově očekávána nižší sklizen chmele i nižší obsah alfa-hořkých kyselin. není tedy podle představitelů svazu pěstitelů chmele důvod jít při prodeji kvalitního chmele pod cenu 135 tis. Kč za tunu suchého chmele.
Zajistit chmelnicím vodu
Letošní sucho v souvislosti s výraznějšími klimatickými výkyvy posledních let chmelařům naznačily, že bude třeba ve větší míře vybavit chmelnice úspornými závlahovými systémy. Podle odborníků z Chmelařského institutu to bude nutné především na chmelmicích v polních a údolních polohách a na chmelnicích, kde jsou vysázeny výkonné, ale náročnější hybridní odrůdy chmele. Nové závlahové systémy (kapková závlaha, mikropostřik) mohou chmelu dodat potřebnou dávku vody při minimalizaci její celkové potřeba, ale zajistí i lepší mikroklima v porostu, na což je chmel zvláště citlivý. Kapkové závlahy mohli účastníci dne otevřených dveří vidět ve Stekníku v provozu.
Nový materiál pro výstavbu chmelnic
Chmelaři mohli při prohlídce obnovované chmelnice vidět a podle připravených ekonomických kalkulací také porovnat materiálové náklady na nový způsob výstavby chmelnicové konstrukce, kdy je místo klasických betonových kotev použito jednoduchých zavrtávaných šroubových kotev a pro chmelnicovou konstrukci je použito místo taženého desetimilimetrového drátu tří ocelových lan (7 x 2 mm).
Poměrně jednoduché šroubové kotvy umožňují plně mechanizovanou instalaci, v porovnání s kotvami betonovými není třeba hloubit jámy a pak čekat na usazení zeminy nad nimi, aby plně zajistily svou kotevní funkci. Ocelová lana z pozinkovaného materiálu mají větší trvanlivost a lepší mechanické vlastnosti, protože jednotlivé prvky zajistí až trojnásobné zpevnění chmelnicových konstrukcí. Ekonomický propočet, s nímž byli chmelaři ve Stekníku seznámeni, dokazuje jen relativně nepatrné zvýšení materiálových nákladů při porovnání tradiční konstrukce (260 tis. Kč na hektar) a nové lanové konstrukce (necelých 265 tis. Kč na hektar).
To ještě chmelaři netušili…
Většina chmelařů odjížděla ze Stekníku na své farmy a hospodářství doladit poslední záležitosti před zahájením sklizně. Někteří průběh počasí komentovali slovy: je horko a sucho, až začneme za dva tři dny sklízet, začne i pršet. Ze si s jejich plány a kalkulacemi zahraje příroda ještě krutěji a o tom, že budou muset své plány radikálně přehodnotit, ještě netušili. O den později se totiž v noci přehnala nad Žateckem vichřice a její následky byly pro mnohé z chmelařů neradostné: z celkové výměry 600 hektarů chmelnic jich na Žatecku vichřice celou šestinu položila. Snaha zachránit z úrody co se ještě zachránit dalo znamenala pro postižené totální přehodnocení způsobu sklizně. Místo nasazení mechanizace bylo nutné najít brigádníky, kteří by chmel z postižených chmelnic doslova vyprošťovali.
A ty z postižených, kteří následky vichřice především ekonomicky přece jen nějak ustojí, čeká pracná a drahá obnova chmelnic. Ve Stekníku ještě netušili, jak brzy se jim možná budou informace o nových způsobech a materiálech pro výstavbu chmelnic hodit…
Břetislav Koč

Text k foto:
Zavrtávání šroubové kotvy pro nový způsob uchycení lanové konstrukce chmelnic pomocí hydraulicky poháněného zařízení na traktoru.
Foto Břetislav Koč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *