Cybami se člověk učí

Pro podnikání v zemědělství platí mnohokrát v životě každého z nás ověřené přísloví více než dvojnásobně. Objektivní, leč nepředpověditelné a nevypočitatelné vlivy otevřeného přírodního prostředí ovlivňují průběh a výsledek každého hospodářského rok a u jednotlivých plodin nebo i jejich odrůd mají i různé dopady. A protože i chybovat je lidské, je dobré chyby a jejich důsledky odhalit a definovat - a to je první krok k tomu, aby se neopakovaly.

Právě tento moment nabízí tradiční Polní kázání – akce společnosti Agroeko Žamberk, spol. s r. o., které letos proběhlo v podhůří Orlických hor na Žambersku v polovině června. Mělo tradiční podobu okružní jízdy po vytipovaných pozemcích a porostech v okruhu dvou desítek kilometrů s rozdílnými terénními a přírodními podmínkami a s pestrou paletou plodin. U pozemků byl vždy přítomen i pěstitel nebo jeho zástupce, který mohl stav porostu komentovat, obhajovat, nebo se „jen“ snažit za pomoci sedmi desítek účastníků akce přijít na kloub problémům, které se vyskytly.
Důraz na nitrátovou směrnici
Společným jmenovatelem takřka všech zastavení letošního již 31. polního kázání byla problematika spojená s implementací nitrátové směrnice do zemědělské praxe, demonstrovaná na konkrétních stanovištích a u jednotlivých plodin. Trasa polního kázání vedla právě z pohledu nitrátové směrnice velmi pestrým územím, několikrát překonávala hranici mezi katastry náležejícími do nezranitelných nebo zranitelných oblastí (LFA) podle směrnice EU.
Hned první zastavení na trase bylo věnováno pozemku, na němž byla provedena rekultivace přechodného polního složiště hnoje. Jeho provoz byl ukončen v říjnu roku 2000, v dubnu následujícího roku byl terén urovnán čelním nakladačem na kolovém traktoru Škoda ŠT 180 a po oschnutí byla plocha smykována lučním smykem. Pro účelné využití zásoby dusíku v půdě byla v dubnu 2001 plocha oseta travní směsí a ječmenem jako GPS. Základním pratotechnickým opatřením v dalších letech je raná čistící seč.
Také u dalších porostů byly zhodnoceny jejich nároky a schopnosti využití dusíku v různých formách a v různé vegetační době.
Netradiční plodiny
Již minulá polní kázání měla své zastávky i u porostů plodin, patřících k netradičním nebo minoritním. Jen namátkou vzpomínám na porost žita, očkovaného námelem pro farmaceutické účely – nikde jinde jsem pak za dlouhá léta námel neviděl. Letos byla právě tato skupina netradičních nebo minoritních plodin zvýrazněna. I v tom jdou pořadatelé polního kázání s dobou. Netradiční plodiny, určené pro nepotravinářské účely, mohou být pěstovány i na plochách vedených v rámci dotačních pravidel jako půda v klidu a mohou být také východiskem při hledání nových oblastí podnikání ve venkovském prostoru.
Některé netradiční plodiny mohou mít i výrazný ekologický efekt, například jako přerušovací pásy mezi erozně kritickými porosty ve svažitém území a rovněž jako porosty, které účelně využijí dusík tam, kde by hrozilo jeho vyplavení do podzemních vod nebo splach do povrchových toků. Účastníci polního kázání tak mohli vidět využití svazenky (ta je navíc osvědčenou medonosnou rostlinou) nebo ostropestřece mariánského, pěstovaného na semena pro farmaceutické účely.
Nové šance pro zemědělce
Průlomem v zaběhnutém pohledu na zemědělství, jehož jedinou funkcí je být producentem potravin, může být pěstování energetických plodin, z nichž se do praxe dostává pěstování krmného šťovíku. Také jeho porost byl při polním kázáním letos premiérově zařazen do programu okružní jízdy po pozemcích. Mnozí z přítomných účastníků akce viděli tuto plodinu poprvé, ale pověrami, plynoucími z jeho druhového názvu, však již byli „preventivně“ zasaženi.
Krmný šťovík pěstuje pro energetické účely společnost FITMIN Helvíkovice, a.s., vyrábějící granulovaná krmiva pro malá domácí zvířata. Granulace je náročná na spotřebu paliv pro výrobu páry k vlhčení směsí před granulací a právě energetický šťovík, který v kotelně s výkonem 1,5 MW nahradí klasická fosilní paliva, by měl výrazně snížit náklady. Krmný štovík by po přirozeném zaschnutí na pozemku měl dát od druhého roku vegetace 8 – 10 a dále až 12 tun suché hmoty z každého hektaru, s výhřevností porovnatelnou s hnědým uhlím.
U porostu šťovíku prezentoval svůj program „Energetická soběstačnost obcí“ inženýr Vladimír Verner, předseda představenstva a.s. Verner, výrobce kotlů na biopaliva. Právě tento program počítá s masovou účastní zemědělců jako dodavatelů biopaliv.
Příroda je mocná čarodějka
Šedá je teorie, zelený strom života. To je další zkušenostmi potvrzená pravda. Trasa polního kázání například vedla místy, kde před několika lety odborníci „lámali hůl“ nad porostem konzumních brambor – a ony pak na podzim daly 400 metráků z hektaru… Letos čekal na trase problém opačný: hrách odrůdy Mistral u České Rybné jako na první pohled problémový porost. Proč tomu tak ale je, nad tím agronom i ostatní přítomní odborníci dumali. Je na vině počasí? Dostupnost některé z živin, třebaže půdní rozbor ukazuje na její dostatečnou zásobu? A proč nebývaly problémy s dříve pěstovanou odrůdou Bohatýr? A přítomní odborníci ze zemědělských univerzit a výzkumných ústavů měli opět o čem diskutovat.
Toto tritikále je nádherné, jedeme dál
Důraz kladou pořadatelé při volbě trasy na pozemky, kde je možné ukázat problém, ať už způsobený známými faktory, nebo i takové, kde je možné se o příčinách neblahého stavu diskutovat, hledat je a možná i nalézat. A tak po delších diskusích nad problémovými porosty přišel vhod ukázkový porost tritikale na pozemcích a.s. Podchlumí Česká Rybná. „Ten porost je bezvadný, takže nás nezajímá, vše podstatné o něm máte ve svých modlitebních knížkách, jedeme dál!“ rozhodl během jízdy hlavní organizátor celé akce, inženýr Jiří Dostál.
Popisovat všechna zastavení jen slovy na papíře nelze, nenahradí to přímou účast na polním kázání. To je navíc po ukončení okružní jízdy zakončeno několika krátkými přednáškami přítomných odborníků k problémům, které byly na polích vidět nebo byly v diskusích nakousnuty a pak i individuálními diskusemi při posezení bez časového omezení. A kdo ještě polní kázání na Žambersku nezažil, měl by si na ně za rok rozhodně udělat čas! Určitě mu přinese víc poznatků a zkušeností než řada tradičních prezentací, kde jsou k vidění jen ty nejlepší a vypiplané porosty, často jen na malých parcelkách, ovšem s malým přínosem praktických zkušeností v provozním měřítku.
Ing. Břetislav Koč

Text k foto:
(1) Typický obrázek při polním kázání: pěstitelé a odborníci diskutují o stavu porostu na okraji každého z vytipovaných pozemků při okružní jízdě polního kázání.
(2) Odborníci se dohadují: co chybí této pšenici? Co udělat, aby dosáhla potravinářské jakosti? A jaký má výnosový potenciál?
(3) Typický problémový porost. Má to být řepka. Co zde pěstitel opominul? Co zavinila příroda? A co s tím dál?
(4) V porostu krmného štovíku se sešli ing. Vladimír Verner, odborník na spalování biopaliv a výrobce kotlů, a Jiří Kaplan, který hodlá šťovíku využívat jako paliva v kotelně výrobny granulovaných krmiv pro domácí zvířata.
Foto Břetislav Koč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *