Čubet benedikt pěstitelům nehořkne

Farmář Ing. Jaroslav Žert pěstuje kromě běžných polních plodin léčivky a koření. Patří mezi mě i čubet benedikt (benedikt lékařský). Ač tuto plodinu zná jen málokdo, setkáváme se s ní poměrně často. Díky ní mají žaludeční likéry či speciální čaje hořkou chuť a blahodárně působí na naše trávení.

Na asi 450ha farmě v Dobřichově u Peček ve středních Čechách hospodaří ing. Žert společně se synem a jedním zaměstnancem. Na části vlastních a části pronajatých polí pěstuje kromě deseti hektarů zmíněných léčivek a koření (benedikt, fenykl, koriandr) obvyklé polní plodiny. Největší výměru zaujímají ozimá pšenice, ozimá řepka, ozimý mák a pro doplnění ozimý ječmen. Farmář se snaží o to, aby jařin bylo co nejméně a šlo podle jeho slov především o lukrativnější plodiny. Vyjma koření jsou to plodiny určené ke krmení holubů a okrasného ptactva: hrách, peluška, nahý oves, proso atd. Navíc asi na jednom hektaru ing. Žert provozuje ovocnou školku.
Obhospodařovat celou výměru jen ve třech lidech se zde daří zvládnout díky moderní výkonné technice, kterou před nedávnem pořídili. Až jako druhé přicházejí na řadu investice do oprav a modernizace poměrně velkého areálu farmy, kde se dříve vykrmovaly asi dva tisíce prasat. To, jestli se farmář pustí i do živočišné výroby, zůstává zatím otázkou. Prozatím má v plánu pokračovat v současném rozsahu a struktuře rostlinné výroby a pro ni pořídit čističku a sušičku.
Na nápad pěstovat léčivky a koření přivedl hospodáře Ing. Vladimír Horský ze společnosti TUKAN V. H., která zpracovává a balí koření a jež je nyní odběratelem dobřichovské produkce. Jak ing. Horský tvrdí, v jeho aktivitách mu jde především o to nalézat pro českou půdu uplatnění na českém trhu, a to za minimálních vkladů. Léčivky a koření, kterých je více než 150 druhů, tou možností jsou. Ing. Horský kritizuje současnou situaci, kdy se do České republiky dováží za dumpingové ceny řada druhů koření, které je zde možné bez problémů pěstovat. Nízká cena je mnohdy dána i špatnou kvalitou a například i stářím zboží.
Získat informace o pěstování tak speciálních plodin, jakými jsou například léčivky, není jednoduché. V začátcích ing. Žertovi pomáhali při pěstování benediktu informace od odběratele. Dnes je to především sedmiletá zkušenost. Protože trh pro tuto plodinu je omezený, jak farmář, tak odběratel své zkušenosti i informace o produkci raději tají. Přesto jsme se od nich dozvěděli, že na pěstování není čubet benedikt lékařský náročnou plodinou. „Není třeba radit zemědělcům, jak se pěstují bodláky,“ říká ing. Horský s nadsázkou. Je třeba počítat s poměrně velkou rozpínavostí této rostliny. Z nákladových položek je velmi podstatná cena osiva, jež podle zkušenosti ing. Žerta špatně klíčí.
Sklízí se celé rostliny těsně před květem, kdy je obsah využívaných látek nejvyšší. V Dobřichvě dosahují výnos asi 15 tun zelené hmoty z hektaru, přičemž poměr sesychání je asi 1:5. Protože se benedikt seče dříve než vykvete, pěstitel se nemusí obávat zaplevelení svých pozemků. Některé nectnosti této rostliny vyplývají z její biologické charakteristiky. Náročná je především manipulace a zpracování benediktu.

Našli jsme v naučném slovníku
Čubet benedikt, (benedikt lékařský),(Cnicus benedictus L.) – jediný druh rodu benedikt, čeleď hvězdnicovité. Rod s jediným druhem rostoucím planě v evropském Středomoří a Malé Asii, Sýrii, Íránu až Afghánistánu. Čubet je jednoletá, kolem 60 cm vysoká bylina, bohatě větvená a hustě drobně ostnitá. Listy střídavé, podlouhle kopinaté, spodní řapíkaté, kracovitě zubaté, horní objímavé, laločnaté, chlupaté a lepkavě žlaznaté. Koncové úbory jednotlivé, obalené listy, žluté. Plodem jsou nažky s chmýrem. Kvete v červnu a červenci. U nás je vzácně zplaněný jen v nejteplejších oblastech. Jako léčivá droga se sbírá nať na počátku kvetení, a to z kultur, při výšce porostu 30 cm. Pěstuje se z přímého výsevu v řádcích 30 – 60 cm vzdálených. Dvě až tři sklizně, výnos drogy až 4 t/ha. Po usušení vyžaduje jakákoliv manipulace s drogou ochranu očí, rukou a sliznice. Bez ochrany mohou vzniknout vážné záněty. Droga obsahuje především hořčiny (knicin). Užívá se jako stomachicum a amarum k zlepšení funkce zažívacího traktu, a to ve formě tinktury užívané po kapkách nebo hořkých žaludečních likérů. První pěstitelé a propagátoři čubetu byli mniši benediktini.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *