Čtyřtunový výnos hrachu není utopií

Plochy hrachu nadále v České republice i v celé Evropské unii klesají. Nic na tom nemění ani skutečnost, že zařazení této plodiny do osevních postupů má mnoho pozitiv. Příčiny jsou podle Evropské asociace luskovin zřejmé – pěstování pšenice a řepky pro energetické účely je marketingově natolik lákavé, že konkurence a uplatnění ostatních plodin jsou velmi obtížné.

Loňská plocha hrachu byla 21 tisíc hektarů a podobně tomu bude zřejmě i letos. Otázkou je, zda by v případě zájmu o vyšší výměru měli pěstitelé k dispozici dostatek osiva. Jak mimo jiné zaznělo na seminářích Pěstování luskovin uspořádaných na začátku března v Jaroměřicích nad Rokytnou a v Kočí u Chrudimi Asociací pěstitelů a zpracovatelů luskovin, z loňské sklizně je osiva k dispozici poměrně málo, neboť jeho výrobě nepřálo počasí. Sklízelo se při poměrně nízké vlhkosti suroviny a kvůli špatnému nastavená čistících linek semena praskala a docházelo k ulamování klíčků.

Hrách zvýší výnos následné plodiny

Vynikající předplodinová hodnota daná fixací vzdušného dusíku a jeho převodem do půdy, příznivé fytosanitární účinky, provzdušnění půdy, to jsou jen některé přednosti hrachu, o kterých ve své přednášce hovořil Ing. Miroslav Hýbl, Ph.D., ze společnosti Agritec, výzkum, šlechtění, služby, s. r. o., Šumperk. To, že nejde o pouhou teorii ilustroval i na konkrétních číslech. Hrách může zvýšit výnos následně pěstované obilniny až o 1 t/ha.
Loňský průměrný výnos hrachu byl v České republice 2,52 t/ha. Jak k tomu Ing. Hýbl dodal, tento výnos je bohužel pod hranicí rentability, která je při aktuálních cenách asi 3 t/ha.
Připomeňme, že podle Českého statistického úřadu cena hrachu po loňské sklizni nepřesáhla 4000 Kč/t, v závěru roku se však cena krmného hrachu pohybovala na úrovní 6000 – 7000 Kč/t, surovina pro potravinářské účely na úrovni 7000 – 9000 Kč/t.

Využít výnosový potenciál

To, že je dosažení rentabilního výnosu je reálné, dokazují prezentované výsledky některých úspěšných pěstitelů luskovin. V řadě podniků sklízeli loni více než 4 t/ha hrachu.
Výnosový potenciál současných odrůd hrachu je nad 5 t/ha. Z přednášky Ing. Hýbla vyplynulo, že k dosažení takových výnosů je nezbytné změnit přístup k pěstování hrachu a nechápat jej jako tzv. doběrnou, extenzivní plodinu.

Pozor na některé chyby v agrotechnice

Častou chybou agrotechniky je například nesprávný výběr pozemku, neboť hrách vyžaduje mírné polohy. Důležitý je dostatek vláhy pro klíčení. Semeno hrachu potřebuje k naklíčení asi čtyřnásobné množství vody než je jeho hmotnost, což při hmotnosti tisíce semen asi 220 g znamená více než čtyřnásobnou potřebu vody než je tomu například u pšenice. Právě kvůli potřebě vláhy má být hrách vyséván v první etapě jarních prací. I proto již v době konání seminářů měli někteří pěstitelé hrách zasetý. Jak však Ing. Hýbl okomentoval, únorové termíny jsou poněkud časné. Nízké teploty pochopitelně znamenají prodloužení doby vzcházejí a tudíž prodloužení období možného napadení chorobami.
Správná hloubka setí 4 – 6 cm a následné zaválení jsou další z mnoha zmiňovaných opatření.
Ing. Hýbl upozornil i na to, že hrách nesnáší kyselé půdy. Doporučil proto i přímé vápnění, jež hrách snáší.
I přes vysoké ceny hnojiv doporučil k hrachu startovací dávku dusíkatého hnojení – asi 40 kg N/ha. Vzhledem k fixaci dusíku se vynaložené náklady vrátí rovněž ve zvýšení výnosu následné plodiny. Dalším opatřením, které se vyplatí právě ve vztahu k následným plodinám, je inokulace, čili dodání hlízkových bakterií. Toto opatření se týká především pozemků, na nichž hrách nebyl dlouho pěstován.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *