Čtvrtině půd chybí přijatelný fosfor

Zásobenost půd fosforem začíná být v České republice alarmující. Přísun této živiny v minerálních i statkových hnojivech za poslední dvě desetiletí radikálně poklesl. Pěstované plodiny proto využívají fosforu dodávaného na pozemky ještě před rokem 1990. Tento stav je však dlouhodobě neudržitelný a pro zachování půdní úrodnosti je nezbytné fosfor polím opět dodávat, a to i přes jeho vysokou cenu. Na tuto skutečnost mimo jiné upozornila mezinárodní konference Racionální použití hnojiv konaná na konci listopadu v Praze.

Pořadatelem tradiční akce, která se letos konala již počtrnácté, byla Česká zemědělská univerzita v Praze ve spolupráci se společností Agrofert Holding, a. s., a Lovochemie Lovosice, a. s. Hlavním tématem konference byla letos právě výživa a hnojení fosforem.

Odběr převyšuje přísun
Zatímco se v letech 1986 – 1990 přísun fosforu v hnojivech pohyboval na úrovni asi 40 kg/ha, v letech 2001 – 2005 to bylo jen málo nad 10 kg/ha. A přestože významně poklesly stavy hospodářských zvířat a tudíž i úroveň hnojení statkovými hnojivy, co se týče výživy fosforem, jejich podíl i tak nadále mírně převyšuje přísun potřebného fosforu nad hnojivy minerálními. Uvedl to ve své přednášce Prof. Ing. Václav Vaněk, CSc. Rovněž informoval o tom, že asi jedna polovina zemědělských půd v České republice vykazuje vyhovující a dobrý obsah fosforu, což znamená, že by měla být hnojena fosforem na úrovni odběru této živiny. Zhruba čtvrtina půd má vysokou až velmi vysokou zásobu, což umožňuje čerpání fosforu z půdních rezerv. Prof. Vaněk však upozornil na závažnou skutečnost, že již celá jedna čtvrtina půd vykazuje v současnosti nízký až velmi nízký obsah fosforu a je podle něj alarmující, že se procento těchto půd postupně zvyšuje. Pokles zásoby přijatelného fosforu v půdách vyčíslil na 1 mg na kilogram a rok, což v přepočtu znamená asi 3 kg fosforu na hektar a rok.

Slovensko a Polsko v podobné situaci To, že nedostatečná výživa rostlin fosforem není pouze problémem České republiky, vyplynulo z přednášek zahraničních účastníků konference – odborníků ze Slovenska a Polska. Mnohé však překvapila informace, že právě u nás je v porovnání s těmito našimi sousedy situace nejkritičtější.

Projevy nedostatečné výživy fosforem
V nedávné minulosti se bylo s příznaky nedostatečné výživy fosforem na pěstovaných plodinách možné setkat jen zřídka, v současnosti jsou již relativně časté. Konkrétně o úloze fosforu v rostlinách hovořila doc. Ing. Daniela Pavlíková, CSc., a jak uvedla, při nedostatku fosforu je omezen růst rostliny – listy jsou užší, stonky slabší, tvoří se méně odnoží. Při počátečním nedostatku je aktivován růst kořenů na úkor nadzemních částí, později je omezen i růst kořenů. Zvýšená produkce fenolových sloučenin v rostlinách způsobuje načervenalé zabarvení listů a pat stébel. Tvoří se malá květenství.

Zdroje fosforu
Prof. Ing. Pavel. Tlustoš, CSc., se ve své přednášce vrátil i do historie používání fosforečných hnojiv. Připomněl, že fosforečná hnojiva se začala vyrábět v polovině 19. století poté, co byla patentována jejich výroba rozkladem kostí. Dnes se fosforečná minerální hnojiva vyrábějí z fosfátových hornin. Z 80 – 90 % je to z fosforitů, jejichž zdroje jsou především v Maroku a dalších zemích severní Afriky, v USA, na Blízkém východě a v Číně. Z 10 – 20 % se fosforečná hnojiva vyrábějí z apatitů, jejichž zdroje jsou hlavně v Rusku, Kanadě, Jihoafrické republice či v Brazílii. Jak prof. Tlustoš okomentoval, velmi se liší dostupné informace o tom, jaké jsou a na jak dlouhou dobu tyto zdroje pokryjí potřebu. Je však jednoznačným faktem, že na produkci fosfátů se podílí jen velmi málo zemí, což znatelně ovlivňuje trh. Jakékoliv změny, byť jen u jednoho z producentů, se projeví celosvětově.

Světový trh
Cena fosforečných hnojiv šla nejen na českém trhu prudce nahoru a toto téma se pochopitelně diskutovalo i na odborné konferenci. Jak vysvětlil Ing. Radek Košál se společnosti Agrofert Holding , a navázal tak na přednášku prof. Tlustoše, trh v České republice, ale ani v Evropě cenu není schopen ovlivnit. Nejsou zde zdroje suroviny, jsou tu jen lokální výrobní kapacity a celková spotřeba celé EU tvořila v r. 2006 pouhých 11 % světové spotřeby. Ačkoliv se ceny fosforečných hnojiv na světových trzích v současnosti snížily, jsou u nás resp. v celé Evropě drahé zásoby, které se kvůli snížené spotřebě neprodali v podzimní sezoně.
A jaké příčiny stály za tak výrazným zvýšením cen? Ing. Košál jmenoval v prvé řadě ceny komodit r.2007 v kombinaci se zvýšenou poptávkou hlavních trhů (Čína, Brazílie, USA) v kombinaci s nově zvoleným prodejním modelem formou burzy jež raketově zvedal ceny.
Dostupnost surovin byla ještě podpořena zemětřesením v čínské provincii Sechuan, které tam zastavilo zřejmě až na několik let výrobu a následné zavedení vysokých exportních cel, či státní nařízení v Rusku, která domácím výrobcům ukládají přednostně zásobit tamní trh. Naopak za současným propadem cen lze spatřovat především globální krizi světových ekonomik a vyčkávání hlavních trhů v důsledku tzv. přehřátí trhu kvůli velkému rozdílu cen komodit roku 2007 a 2008.

Doporučení pro zemědělce
Jak za dané situaci na trhu fosforečných hnojiv postupovat v zemědělské praxi? Z hlediska hospodaření Ing. Košál doporučil optimalizovat hnojení fosforem na základě využití maximálně možných informací o pozemcích – např. analýzy půd a rostlin, hnojiva aplikovat zónově popř. variabilně. Z hlediska obchodu doporučil snahu o eliminaci rizik spojených s extrémy na trhu, například nakupovat i prodávat produkci po částech. Rovněž vybídl k užší spolupráci s dodavateli a včas avizovat potřeby.

Fosfor a životní prostředí
O fosforu se na konferenci nehovořilo pouze jako o jedné z důležitých živin. Zatímco se zemědělským půdám fosforu nedostává, pro vody znamenají jeho sloučeniny významné znečistění. Na tomto znečistění se podle vládního Projektu Labe, jehož výsledky prezentoval Ing. Pavel Švehla, Ph.D., podílí největší měrou odpadní vody. Známý je problém obsahu fosforu v pracích prostředcích. Zemědělství se podílí na znečistění vod jen velmi malým procentem. Spolu s ostatními tzv. plošnými zdroji, kterými jsou dále eroze, mokré a tuhé depozice atd., je to pouhých 5 %. „Škoda, že fosforu, který jinde dělá problémy, nelze využít ve prospěch zemědělské výroby,“ zaznělo v neformální diskuzi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *