Co způsobí sucho za padesát let

Klimatická změna – tato dvě slova patří bezesporu hned po finanční krizi k nejčastěji zmiňovaným pojmům současné doby. Také v Hodoníně na semináři nazvaném Trávníky 2009, respektive zeleň v suchých oblastech České republiky, jim byla přikládána značná důležitost. V příštích padesáti letech se u nás předpokládá rozsáhlejší rozšíření aridního klimatu. Proto již nyní se vědci snaží předpovídat, jak bude klimatickou změnou zasažena druhová rozmanitost, jestli dojde k nárůstu škůdců rostlin nebo zda bude v krajině dostatek vody.

Právě jižní Morava, kde se seminář Trávníky 2009 odehrával, patří mezi oblasti v České republice nejvíce ohrožené suchem, proto vědci pomocí modelových studií zjišťují, jaké jsou možnosti eliminace nepříznivých změn klimatu na půdy v suchých oblastech. V Hodoníně byl na semináři představen modelový projekt, který řeší otázky biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu. Ing. Marie Straková, Ph.D., z Agrostis Trávníky, s. r. o., kurátorka projektu, připomněla přítomným, že způsob hospodaření člověka v krajině ve druhé polovině 20. století výrazně změnil vlastnosti a charakter krajiny jako ekosystému. V rámci prezentovaného projektu je v podmínkách jižní Moravy s kritickým nedostatkem vody snahou využít půdní látky, autochtonní dřeviny a méně známé suchovzdorné trávy a jeteloviny k rekultivaci půd. „Cílem je vytvoření komplexní metodiky opatření směřující k eliminaci nepříznivých změn klimatu na půdy v suchých oblastech ČR, definovat nápravná opatření ke zvýšení ekologické stability a biodiverzity v zájmovém území,“ uvedla Ing. Straková.

Co je to biodiverzita?

„Snažíme se podpořit biodiverzitu, ale současně potlačujeme škůdce, kteří jsou její nedílnou součástí,“ zdůraznil prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Ekosystémová diverzita se zabývá rozmanitostí stanovišť a krajiny, přičemž platí: čím více stanovišť, tím více druhů, tedy i větší druhová a genetická rozmanitost. Všechny tři úrovně diverzity – ekosystémová, druhová i genetická – se vzájemně ovlivňují a podmiňují.
Prof. Laštůvka připomněl, že biologická rozmanitost je na vědecké úrovni zkoumána již 251 let. Za východisko jejího studia se považuje desáté vydání Linnéovy Systema naturae, které vyšlo 1. ledna 1758. Pojem biodiverzita se však začal používat až během posledních dvaceti let. „Konkrétně souvisí se vznikem Úmluvy o biologické rozmanitosti v Rio de Janeiru v roce 1992, jejímž cílem je snížit rychlost poklesu biodiverzity,“ zdůvodnil. Týkají se jí i další dokumenty, například Strategie udržitelného rozvoje Evropské unie z roku 2001 nebo Usnesení vlády ČR č. 620 z 25. května 2005. Prof. Laštůvka zdůraznil, že v roce 2009 je přes všechny směrnice, opatření a snahy pokles biodiverzity oproti roku 1992 mnohem rychlejší.

Jak ji člověk ovlivňuje?

Biologická rozmanitosti začala být podle prof. Laštůvky ovlivňována již přibližně před 6,5 tisíci let. Člověk potlačoval lesy a šířil bezlesí, po roce 1100 následovalo osídlování výše položených méně příznivých oblastí (Českomoravská vrchovina) a další potlačování lesů. Působení člověka – zemědělce vedlo k výraznému obohacení biodiverzity. „Se vznikem heterogenní středoevropské krajiny se postupně během tisíciletí začínají vytvářet travino-bylinná společenstva, první pastviny, později i louky a další typy travinného bezlesí. Prof. Laštůvka zmínil, že od poloviny 20. století se situace obrací a prudce narůstá negativní ovlivňování biologické rozmanitosti v důsledku intenzifikace, zavlékání nepůvodních, potlačování nechtěných druhů a dalších lidských činností. „Stovky druhů jsme vyhubili, ale tisícům jiných jsme ve střední Evropě umožnili existenci,“ uvedl a dodal, že ochrana biodiverzity není samoúčelná, nejde pouze o etiku, estetiku a legislativu. Se složitější diverzitou souvisí i spletitější a pevnější potravní sítě, což se odráží ve stabilnějším fungování autoregulačních mechanismů. Vyšší diverzita umožňuje lepší fungování dekompozičních procesů v koloběhu látek, které ovlivňují úrodnost a vodní režim půd, biodiverzita ovlivňuje také mikroklima a mezoklima, omezuje větrnou i vodní erozi a indikuje kvalitu prostředí.

Které druhy porostů ovlivní

Podle prof. Laštůvky klimatická změna ovlivní všechny organismy. Xerotermofytní porosty nejsušších a nejteplejších poloh budou ovlivněny méně, protože jsou teplotním extrémům a vláhovým deficitům přizpůsobeny. Mezofilní druhy pahorkatin a podhorských oblastí budou postiženy více a mnohé z nich se budou přesouvat do vyšších poloh.
„Horské polohy včetně subalpinských až alpinských holí budou podle předpokladů ve střední Evropě ovlivněny klimatickou změnou zásadním způsobem, jejich druhy se již totiž nemohou přestěhovat výše,“ uvedl a naznačil, že příkladem může být okáč sudetský, popsaný v roce 1870 z vrcholu Pradědu. Okáč sudetský se kromě vrcholků Hrubého Jeseníku vyskytuje pouze v jednom údolí v Alpách, na malém území ve francouzském Centrálním masívu a v Rumunských Karpatech. Pokud by se výrazněji oteplilo, tento a řada dalších druhů by již neměl kam ustoupit.

Změní se počty škůdců?

„Celkem je u nás známo asi 34 500 druhů živočichů, z toho přibližně 28 000 druhů tvoří hmyz, ze kterého se rekrutuje asi 400 druhů škůdců, z toho je asi 100 druhů významných,“ shrnul prof. Laštůvka. „Většina škůdců střední Evropy klimatickou změnou zásadněji ovlivněna nebude, části druhů změna prospěje a jejich negativní význam poroste, naopak zhruba stejnému počtu zvýšení teploty uškodí a jejich škodlivost bude nižší,“ přiblížil přítomným. Podle prognóz budou teplomilní a suchomilní škůdci nabývat na významu a mohou více škodit i ve vyšších polohách. Naopak chladnomilnější a vlhkostně náročnější škůdci budou ztrácet význam, budou se stahovat do vyšších poloh, čímž se bude území postižené škodami zmenšovat.

Klima ovlivní výskyt druhů

Klimatická změna tedy ovlivní biodiverzitu i druhové složení a význam škůdců. V teplejších oblastech bude patrně druhořadým faktorem, který posílí negativní vliv jiných antropogenních zásahů. „Mezi škodlivé druhy, jejichž význam by s klimatickou změnou mohl narůstat, patří osenice polní, o. vykřičníková, o. ypsilonová a listokazi, může se zvýšit i škodlivost chroustů, především jejich ponrav vyvíjejících se v půdě,“ vyjmenoval prof. Laštůvka. K početnějšímu výskytu by mohlo dojít také například u smutníka jílkového, škůdce travních porostů. Příležitostně škodí v nejteplejších polohách, při oteplení a sušším klimatu hrozí jeho šíření. Také může narůstat škodlivost druhů škodících na jetelovinách, zvláště na semenných porostech. Poroste škodlivost nosatčíků a klopušek a také některých druhů můr. Například můra gama přilétá každoročně z jižní Evropy, ale není schopna přečkat standardní zimu. Pokud budou přicházet periody bezmrazových zim, pak tento druh může ve střední Evropě přezimovat a jeho škodlivost poroste. Šedavka bavlníková přezimuje ve stadiu kukly v zemi, je schopna přečkat poměrně velké mrazy, ale nestačí na podzim dokončit vývoj při počasí, jaké bylo například letos. „Pokud by přišly teplejší podzimy a vegetační doba by se protáhla do počátku listopadu, housenky dokončí vývoj a šedavka se může stát problémovým druhem,“ varoval. Mohl by klesnout význam druhů vyžadujících větší vlhkost (rosy, mlhy, vlhkou půdu). K nim patří muchnice a tiplice, které potřebují pro vývoj larev vlhčí půdu. V období výraznějšího sucha larvy hynou a jejich počty významně poklesnou. Můra hrachová a šedavka luční škodí na lučních porostech ve středních a vyšších polohách. Obě vyžadují vyšší vlhkost, při nedostatku vláhy mohou ustupovat do vyšších poloh a ztrácet jako škůdci význam.

Počasí roku 2009

Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu, z pobočky Brno, RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., připomněl, že podnebí tvoří počasí, tedy sled okamžitých stavů atmosféry. Čím je variabilnější počasí, tím je různorodější podnebí. „Letošní rok patřil z hlediska statistického hodnocení k mimořádným,“ uvedl RNDr. Rožnovský. V letech 1997, 2002 a 2006 Českou republiku postihly povodně, v roce 2000 bylo mimořádné sucho, v roce 2003 opět sucho s mimořádně vysokým počtem tropických dnů, celkem 39 (dnů kdy maximální denní teplota je 30 °C, respektive přes 30 °C). Kvůli suchu byl rok 2007 pro jižní Moravu velmi nepříznivý. Letošní rok byl z hlediska teplotního i srážkového proměnlivý.
RNDr. Rožnovský zdůraznil, že v dubnu tohoto roku nebyly na některých místech až 30 dnů vůbec srážky, což se projevilo negativně na vegetaci. Rok 2009 byl také charakteristický mimořádnou četností lokálních povodní v oblastech, kde se nenachází velké toky.
Upozornil, že intenzita srážek byla na mnoha místech vyšší než kritické rychlosti odtoků z krajiny, což vyvolálo erozi půdy. Oproti suchému dubnu byly červen a červenec srážkově nad normálem. „Ale když se podíváme na vlhkosti půdy bylo suché období sice srážkami kompenzováno, avšak škody se již na porostech projevily,“ vyzdvihl RNDr. Rožnovský. Následovalo sucho a hrozilo nebezpečí lesních požárů, které bylo odvoláno teprve koncem října až přišly srážky. Vysvětlil, že se náhle změnila cirkulace na severozápadní až severní proudění a důsledkem byly silný pokles teploty vzduchu. Byla tak potvrzena proměnlivost, a tím i podmínky pro možnou změnu klimatu.

Klima v ČR a nedostatek vody

„Pojem změna klimatu patří v klasické klimatologii k běžnému ocenění, ovšem pokud jde o diskutovanou záležitost predikcí, měli bychom se bavit o možné změně klimatu,“ zdůraznil RNDr. Rožnovský. Klima České republiky je mimořádně proměnlivé. Je to klima přechodné středoevropské mezi oceánickým a kontinentálním. „Pro Českou republiku je změna klimatu typická vzhledem k proměnlivému počasí,“ uvedl a upozornil, že na území České republiky vzrostly teploty proti rokům 1901 až 1950 o 0,4 až 0,6 °C.
Navyšující se průměry teplot jsou dány rostoucími teplotními extrémy. Stále častěji dochází k větší variabilitě cirkulace a náhlým ochlazením a pádům studeného vzduchu. Mrazová období, tak jak je známe z pranostik, bývají mnohdy objektivní, jsou totiž založena na předešlé zkušenosti. „Například první mrazy (zmrzlíci) se v květnu sice vyskytují nepravidelně, leč jejich singularita je potvrzena,“ informoval RNDr. Rožnovský. Varoval také, že podle odhadu pro toto století hrozí nedostatek vody, což souvisí s problematikou evapotranspirace, která roste až o desítky milimetrů ročně. Srážky se mění vysokou variabilitou, ale úhrny ani predikce podle klimatických modelů neukazují, že by mělo být do budoucna výrazně méně srážek. „Vzhledem k tomu, že jediným zdrojem jsou srážky a jejich výdej zvyšují rostoucí teploty i transpirace, je nedostatek vody v naší krajině jednoznačný. Mohou dokonce nastat takové situace, že minimální průtoky v tocích nebudou zajišťovat dostupnou vodu, což by se mohlo negativně projevit zásobováním obyvatel vodou,“ naznačil možný budoucí vývoj RNDr. Rožnovský.

Klíčové informace:
 Pro Českou republiku je změna klimatu typická vzhledem k proměnlivému počasí.
 Na našem území vzrostly teploty proti rokům 1901 až 1950 o 0,4 až 0,6 °C.
 Většina škůdců střední Evropy klimatickou změnou zásadněji ovlivněna nebude, části druhů změna prospěje a jejich negativní význam poroste, naopak zhruba stejnému počtu zvýšení teploty uškodí a jejich škodlivost bude nižší.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *