Co ovlivňuje moření osiv

Kvalitativně odlišné požadavky na moření přicházejí společně s nástupem nertuťnatých mořidel, tj. mořidel většinou na bázi organických fungicidů. Je to dáno především rozdílnou formou účinnosti v porovnání s mořidly na bázi rtuti, která byla dříve dominantní. Žádné moderní mořidlo nemá takovou složku, která by napravila chyby při vlastní aplikaci mořidla. A že se chyby dělají až do současné doby, dokazují i obrovské problémy, jež u nás v důsledku plošného výskytu sněti mazlavé a zakrslé existují.

Lze konstatovat, že hlavní příčinou je pokles spotřeby certifikovaného osiva. Z průzkumu spotřeby mořidel vyplývá,že u nich žádný dramatický pokles spotřeby nenastal. To znamená, že materiály používané k výsevu jako náhrada za certifikovaná osiva neodpovídají v mnoha případech ani požadované kvalitě osiva, ani požadované kvalitě konečného ošetření. Záměrně používám slovo „materiál“, protože ne vše bylo vyrobeno na semenářských dílcích, rozhodující část byla vyrobena i z merkantilního materiálu.
Nyní se podívejme, co všechno má vliv na kvalitu ošetření osiva z obecného hlediska. Jsou to především:
1. osivo,
2. mořidlo,
3. mořička,
4. umístění mořičky v lince a technologické plnění secího stroje,
5. obsluha (člověk).

Osivo

Osivo, které vstupuje do moření, musí splňovat základní požadavky na kvalitu, tj. vlhkost, klíčivost, čistotu, zdravotní stav, a je jedno, týká-li se to certifikovaného nebo tzv. farmářského osiva.
Pro kvalitu moření jsou nebezpečné především příměsi, tzn. prach, úlomky osiv, plevy atd. Nejnebezpečnější je prach, který se vytváří při každém pohybu organického materiálu a tím osivo je. Prach má obrovský povrch a dokáže na sebe navázat někdy i podstatnou část aplikovaného mořidla. Podle našich pokusů, které jsme v minulosti dělali, to může být i 40 % mořidla. Proto je nutné mít osivo dokonale vyčištěné a ještě jako pojistku před vstupem do mořičky umístit jednoduché odprašňovací zařízení.
Za velmi neodpovědný hazard je třeba považovat různé typy nabídek „přijedu a namořím“, nebo praktiky umístění samostatných mořiček u hromady s obilím.Z pohledu účinnosti je to pouze pro zemědělce vyhazování peněz a pro výrobce mořidel velký hazard se jménem mořidla.
Kvalitu osiva ovlivňuje i jeho mechanické poškození. Vzhledem k tomu, že distribuce mořidla na jednotlivá semena není nikdy rovnoměrná, může u jednotlivých semen dojít k několikanásobnému předávkování a tím i k fytotoxicitě. Mechanické poškození toto nebezpečí prakticky znásobuje. Týká se to především partií, které budou přeskladňovány a u kterých může dojít ke snížení základního parametru kvality, tj. klíčivosti.
Hmotnost tisíce semen (HTS) hraje určitou roli u mořiček, které mají hmotnostní dávkování, tzn.že vstupní dávka osiva je přesně odvážena. Podle HTS se pohybuje i množství účinné látky na jednotlivých semenech. Objemová hmotnost ovlivňuje kvalitu namoření naopak u mořiček s objemovým dávkováním. Rovněž tam platí o kvalitě to samé co u HTS, tedy, čím větší objemová hmotnost, tím lepší kvalita namoření jednotlivých semen a naopak.
Pro vizuální posouzení kvality namoření je rovněž důležitá jednotnost barvy osiva. Ale zdůrazňuji, že to je jen pro subjektivní posouzení.V žádném případě to nemůže sloužit jako důkaz o kvalitě namoření.

Mořidlo

U mořidel je nejdůležitějším ukazatelem jejich formulace, která označuje stupeň obtížnosti aplikace. V současné době již není nutností zabývat se používáním smáčitelných prášků (formulace WP), u nichž především jejich zrnitost určovala předem kvalitu namoření tzv. slurry metodou. Vždy ovšem vyžadovaly pro zlepšení kvality použití inkrustačních přípravků ke zvýšení ulpívání a otěruvzdornosti při následné manipulaci.
Přípravky používané v současnosti jsou ve formulacích SC, FS, ES, LS. Jsou ředitelné vodou, jsou dobře aplikovatelné již v nízkých dávkách a mají dobré ulpívací schopnosti. Jednou z technologických podmínek je, že nesmí snižovat tzv.sypnost osiva, která je v přímé úměře k dobré vysévatelnosti a také k bezproblémovému plnění obalů.
Při zkouškách pro registraci přípravku musí prokázat minimální účinnost proti základním chorobám. Účinné látky by měly mít i velmi dobrý vedlejší účinek proti dalším významným chorobám.

Mořička

Teoretický, ale i praktický je požadavek, že ideálně namořené osivo některým organickým fungicidem musí mít rovnoměrnou distribuci účinné látky na jednotlivých semenech a rozdělenou po celé ploše. To znamená,že moderní mořička nemůže jen zabezpečit přesné dávkování mořidla na určitou hmotnost osiva, ale musí se co nejvíce přiblížit k ideální aplikaci.
Vzhledem k cílevědomé práci při moření v minulosti patříme v současnosti mezi země s nejlepším aplikačním vybavením, a to ještě z domácí výroby. Mořičky typu Rotostat s rotačním rostřikovacím kotoučem nejlépe vyhovují výše uvedeným požadavkům. Velmi dobře pracují především s nižšími aplikačními dávkami.
Porovnáme-li rovnoměrnost namoření jednotlivých zrn, tzn. obsah mořidla na nejméně a nejvíce namořeném zrnu, dostáváme se u Rotostatu na poměr 1 : 2,5 – 4 a u kontinuálních mořiček při podstatně vyšší aplikační dávce na velmi široký poměr 1 : 7 – 35. Tyto výsledky byly zjištěny na strojích připravených pro účely zkoušek. Ze zkušeností mohu potvrdit, že v provozních podmínkách jsou podstatně horší výsledky především u kontinuálních mořiček a požadovaný maximální poměr 1 : 9 z nich většina nesplňuje. Z toho plyne u kontinuálních mořiček možnost vzniku fytotoxicity u výrazně přemořených semen a naopak neúčinnost přípravku u výrazně podmořených semen.
Kvalitu namoření u kontinuálních mořiček lze zvýšit složitým aplikačním zařízením a nebo vysokou aplikační dávkou. Složité aplikační zařízení se ve světě používá především v kombinaci s vícebokými válci u speciálních plodin, u kterých je aplikována vysoká dávka přípravku. Využívá se pro kvalitní inkrustaci a minipeletizaci. Většina těchto aplikací vyžaduje i sušení ošetřeného materiálu nebo přídavek inertního materiálu o vysoké sušině. Vysoká aplikační dávka má negativní dopady na zvýšení vlhkosti, snížení sypnosti osiva a tím i špatnou činnost návazných technologických zařízení včetně vlastního plnění obalů, především ventilových pytlů.
Je třeba zdůraznit, že celosvětovým trendem je v současné době přechod na mořičky systému Rotostat, které nejvíce vyhovují požadavkům na kvalitu aplikace a také na hygienu pracovního prostředí.

Umístění mořičky

Aby mohla mořička uplatnit své přednosti, musí být dobře umístěna v čisticí lince. Zásadou je, že pro co nejmenší ztráty musí být co nejkratší cesta od namoření do obalu. I v tom nejhorším případě musí být zabezpečena tzv. biologická účinnost, to znamená, že technologické ztráty nesmí převýšit 25 %. To je ovšem mezní hranice technologie přípravy osiva a provozně není přijatelná. Podle anonymně zpracovaných výsledků z různých technologií zpracování osiva není žádná technologie beze ztrát. I zatím nejlepší mořička typu Rotostat v ideální sestavě pracuje s určitou ztrátou. Podívejme se nyní na typické technologie tak, jak se v provozu vyskytují.
Nejlepší technologií z hlediska výsledků moření je použití mořičky typu Rotostat s nejkratší cestou do obalu, to znamená do pytlů nebo vaků. Přesto jsou ztráty při vlastním moření do 9 % a následnou manipulací s osivem v obalech narostou o dalších 5 %.Celkové ztráty jsou do 14 % a jsou z hlediska zajištění účinnosti v pořádku.
Některé zemědělské podniky si v rámci „úspor“ zakoupily mořičky typu Rotostat a využívají tzv. novou technologii výroby volně loženého osiva. Spočívá v tom, že moří osivo do speciálně upravených valníků a z těch šnekovým dopravníkem plní secí stroje. U této technologie jsou celkové ztráty 30 % a více a jsou za hranicí biologické účinnosti. Nevím, jaké úspory těmto zemědělským podnikům vlastně vzniknou.
Složitější situace je u kontinuálních mořiček. Tam se cesty do obalů prodlužují a v průměru jsou od šesti do dvanácti metrů. Naměřené ztráty se pohybují do 20 %. To znamená, že i v nejlepším případě technologie plnění do vaků a pytlů je u kontinuálních mořiček množství účinné látky v secím stroji na hranici biologické účinnosti. A to je z provozního hlediska stav absolutně nepřípustný.
Další používané technologie pouze zvyšují ztráty mořidla na osivu a z hlediska účinnosti moření jsou pouze vyhazováním peněz za přípravek a poškozováním jména přípravku.

Lidský faktor

I když jsou moderní stroje pro aplikaci mořidel vybaveny maximální automatizací, zůstává obsluha při moření osiva nenahraditelným subjektem. Není to jen v počátečním přesném nastavení, ale především v důsledné kontrole v průběhu procesu, kdy může, a podle mých zkušeností také dochází, ke změně nastavených parametrů. Je třeba vzít konečně na vědomí, že se pracuje s velmi drahými přípravky, a proto je důležité mít kvalitní a odpovědné pracovníky.

Závěr

Z úvodu článku vyplývá, že moderní mořidla nemají rezervu rtuťnatých mořidel, která by pokryla všechny nedostatky aplikace dané typem mořičky, nedostatky v přípravě osiva pro moření a následné ztráty, jež vznikají při manipulaci s osivem. Účinek těchto mořidel na choroby přenosné osivem nemůže být nikdy vyjádřen absolutní účinností. Ani tento poznatek zatím nezměnil zažitou praxi, že mořením napravíme všechny hříchy, kterých jsme se při výrobě osiva dopustili.
Při pohledu na výrobu osiva z hlediska boje proti chorobám přenosných osivem je nejdůležitějším úsekem uznávací řízení a jeho podmínky. Podle našich zkušeností to jsou dvě třetiny úspěchu. Pouze z jedné třetiny to je moření moderními organickými fungicidy. Dokládají to také výsledky z posledních let, kdy dochází ke snížení obchodu s certifikovaným osivem, a přesto neklesá spotřeba mořidel. A proto musím znovu opakovat tvrzení, že ve výskytu snětí jsme v situaci, která snad jde porovnat pouze se situací před rokem 1920.
U tzv. osiv různě vyráběných je absolutní výpadek posouzení v porostu, zařazení v osevním postupu atd., a je i doprovázeno potom závažnými nedostatky v aplikaci mořidel. To znamená, že moření je v současné době neopominutelný úkon při výrobě osiva, ale je nutné je brát pouze jako pojistku při ošetření relativně zdravého osiva, které prošlo polním kontrolním procesem.

Ing. Jiří Beran,
Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *