Co naznačil rok 2015 u kukuřice

Průběh počasí sice v roce 2015 překonal celou řadu rekordů, ale neměli bychom jej považovat za mimořádný. Takové ročníky příroda naděluje, ale nikdy dopředu nedá vědět, kdy se vyskytnou. Z dlouhodobých klimatologických řad je již delší dobu zřejmé, že dochází ke změně klimatu, která se kromě zvýšení teploty či změny vláhové bilance projevuje i zvýšenou četností extrémních hydrometeorologických situací, z nichž nejvýznamnější dopad má zemědělské sucho. Vlastní meteorologická měření jsou využitelná nejen k pravidelným záznamům na meteorologických stanicích pro popis uplynulých období, ale časové řady slouží meteorologům k sestavování dlouhodobých výhledů a modelů vývoje klimatu na celé planetě, včetně podrobnějších výhledů pro jednotlivá klimatická pásma.

Kukuřice je ve středoevropských podmínkách typickou představitelkou jarních plodin, která využívá celou vegetační dobu. Největší nároky na vodu a živiny má od poloviny června do konce srpna. V roce 2015 se toto období vyznačovalo mimořádně vysokými teplotami vzduchu a velmi dlouhými obdobími bez srážek, což způsobilo silný výskyt zemědělského sucha (obr. 1). Důsledkem bylo dlouhodobé vadnutí a zastavení růstu a vývoje kukuřice, což ještě často umocňovala kvalita půdy, mocnost orničního profilu, zásobení půdy živinami a stupeň zaplevelení porostu. Výsledkem bylo velmi vysoké snížení výnosu kukuřice na siláž i na zrno.

Suchovzdorné hybridy neexistují

Po zkušenostech s uplynulým ročníkem bude mít zemědělská praxe pokušení hledat suchovzdorné hybridy kukuřice. Není se čemu divit, protože kdo by nechtěl mít záruku, že kukuřice, kterou si objednal, vydrží „všechno“. Sucho, tolerance vůči suchu a suchovzdornost je po uplynulém ročníku velmi horké a aktuální téma, které je pevně ukotveno v paměti.

Málokdo si už vzpomene, jaké problémy byly v roce 2014 s kontaminací kukuřičných siláží, ale zejména kukuřičného zrna mykotoxiny, jež způsobily mimořádně intenzivní srážky v průběhu srpna, září. Stará pravda říká, že nejhorší varianta je ta, když se generálové připravují na starou válku, která již byla, a nekalkulují s tím, že nová válka bude úplně jiná. Také nový rok 2016 bude úplně jiný než uplynulý rok 2015.

Ale vraťme se k tématu tolerance vůči suchu či suchovzdornosti. Zákazník žádá neobvyklý a fakticky neexistující produkt, ale leckterý obchodník má pokušení jednoduše mu vyhovět podle úsloví – náš zákazník, náš pán. Než se jednoduchý případ uzavře, je třeba vzít v potaz, o co se hraje. V současné době se sice podařilo šlechtitelům pomocí genetických manipulací vyšlechtit hybridy kukuřice odolné vůči hmyzu či totálním herbicidům, ale v podstatě nejsou k dispozici hybridy, o nichž by se dalo říci, že jsou suchovzdorné. Maximálně můžeme hovořit o genotypech, které jsou schopny efektivně v období stresu využít vodu pro tvorbu hospodářského výnosu. Je tedy zřejmé, že při komunikaci mezi zákazníkem a prodejcem osiva může snadno dojít k nedorozumění.

Jsou hybridy, které umí efektivně využít vodu

Kukuřice je plodina, od které pěstitel očekává maximální výnos požadovaných produktů. A to bez vody nejde. Kukuřice není kaktus rostoucí v poušti, od kterého neočekáváme žádnou sklizeň hospodářsky významných produktů, ale spíše jej obdivujeme, že se s tak extrémními podmínkami dokáže vyrovnat. Však také ztratil listy, které se přeměnily v trny, což o kukuřici říci nemůžeme.

Na trhu neexistuje žádný zá­zračný produkt, který by pěstitelům umožňoval pěstovat kukuřici v podmínkách s extrémním nedostatkem vláhy. Mezi pěstitelem a distributorem osiva je třeba vést otevřenou diskusi o tom, co vlastně očekávat od hybridů, které jsou schopny efektivně využít vodu pro tvorbu hospodářského výnosu. Pěstitel musí ve svém vlastním zájmu pochopit a rozpoznat význam a smysl tolerance k suchu.

Také distributoři osiv musí mít realistické znalosti, co tolerance k suchu může přinést. Vždyť se jedná o interakce mezi velmi komplexním souborem faktorů v životním prostředí, který vyžaduje poměrně obsáhlé znalosti z celé řady oborů. Distributoři osiva mohou za určitých okolností efektivně pomoci zemědělcům řídit jejich rizika. Aby se co nejlépe využily genetické vlastnosti produktu, musí mít prodejce poměrně podrobné informace o přírodních podmínkách, v nichž pěstitel hospodaří. K nim patří znalosti půdních typů a druhů, klimatických charakteristik, agrochemického složení půd a také technických možností pěstitele. Na základě této komplexní informace je pak možné konkrétní hybrid umístit tak, aby se co nejlépe projevil jeho genetický základ na hospodářském výnosu.

Vhodná genetika do správných podmínek

Odpovídající zařazení produktu je významnou složkou úspěchu. V extrémních podmínkách sucha ovšem nelze očekávat, že vhodná rajonizace hybridu automaticky zabezpečí špičkový výnos. Například v roce 2015 i na dobrých stanovištích poklesly výnosy kukuřice na zrno na 7–8 t z jednoho hektaru. Pokud pěstitel správným zařazením tolerantního hybridu k suchu sklidil o 0,3–0,5 t zrna více, lze to považovat za úspěch.

Správné využití genetiky, která efektivně v období stresu ze sucha využila vodu, přináší pěstiteli vyšší přidanou hodnotu. Kvalitní genetika potřebuje správného pěstitele na správném poli. Pak bývá naplněno očekávání. Jinak může velmi snadno dojít ke vzájemnému nedorozumění a ztrátě reputace.

Extrémní ročník 2015, ve kterém došlo k citelným ekonomickým ztrátám pěstitelů kukuřice, vyvolává u zemědělců velkou žízeň po hybridech tolerantních k suchu. Někteří zoufalí pěstitelé v dobré víře, aby předešli ztrátám, mohou po dodavatelích osiva požadovat „špatnou“ genetiku pro jejich agroekologické podmínky. Nejčastěji se stává, že zemědělci v chladných oblastech požadují pozdní hybridy, aby předešli předčasnému usychání porostů, aniž by měli jistotu, že další rok nebude klimaticky normální a oni se ocitnou v obtížné situaci, protože jejich porosty nebudou ve správný čas zralé. Distributoři osiva by měli zajistit, že vhodná genetika bude vyseta ve správných podmínkách.

Výnos se jen z vody netvoří

Práce distributora není jen o prodeji výsevní jednotky osiva, nýbrž je o pomoci pěstiteli, aby si uvědomil všechna úskalí v efektivním využití vody na jeho pozemcích. Vždy se vyplácí vzít v úvahu celý pěstitelský systém kukuřice. Ten začíná od zpracování půdy, vhodného termínu setí, správné hustoty porostu a končí optimálním hnojením a hubením plevelů. Je třeba změnit nazírání na tvorbu výnosu. Snaha o maximalizaci výnosu se nerovná úsilí o co nejvyšší a nejefektivnější výnos z vody, která je k dispozici. Zde je rozpor, jelikož neznáme načasování sucha.

Snaha o maximalizaci výnosu může vést k plýtvání zdroji, jako jsou hnojiva, nebo nevhodné zpracování půdy. Sucho je opravdu složitý problém, který ovlivňuje různé části rostlin. V závislosti na načasování sucha můžeme pozorovat jeho různorodé dopady, jako například vysoké porosty kukuřice bez palic, anebo nízké porosty s dobře vyvinutou palicí.

Klimatické změny se již dotýkají našich životů a zemědělci je asi pociťují nejvíce. Proto bude v budoucnu klíčové nejen při pěstování kukuřice, nýbrž i u ostatních plodin věnovat velkou pozornost výběru vhodné genetiky a dodržování zásad správné zemědělské praxe. A nelze ani opomenout, že když přijdou srážky (i přívalové srážky), je třeba zabezpečit maximální zasáknutí vody do půdního profilu pro potřeby rostlin.

 

Ing. Karel Prokeš, Ph.D.

KWS OSIVA s. r. o.

Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

 Obr.:

Výskyt zemědělského sucha v půdním profilu 0,0–1,0 m od 1. 3. do 4. 10. 2015, zdroj: www.intersucho.cz

Porost kukuřice zdecimovaný dlouhodobým nedostatkem vláhy a vysokými teplotami,  foto archiv firmy

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *