Čmeláků z laboratoře se nemusíme bát

Čmeláci patří mezi blanokřídlý společenský hmyz. Ze zoologického hlediska patří mezi včely, protože se specializovali na potravu tvořenou nektarem a pylem z rostlin. Život čmeláčí královny začíná v létě, kdy opustí své rodné hnízdo, aby se spářila, vytvořila si tukové zásoby a našla si místo, kde přečká zimu ve stavu strnulosti. Takové místo se odborně nazývá hibernákulum a nachází se obvykle několik centimetrů pod zemí. Na jaře, kdy se půda prohřeje pod prvními jarními paprsky, se královna probudí ze zimního spánku a navštěvuje raně kvetoucí rostliny (např. vrby jívy, hluchavky, dymnivky aj.), aby po vyčerpávající zimě nabrala síly na náročný úkol, jakým založení hnízda bezesporu je.

Zatímco u většiny lidského poznání musíme začít větou: „Již staří Řekové…“, chov čmeláků začíná až rokem 1892, kdy teprve šestnáctiletý anglický chlapec jménem F. W. L. Sladen vydal svou první práci o čmelácích The Humble-bee. Tato ručně psaná kniha doplněná o vlastní obrázky popisovala jeho poznatky o čmelácích a vlastní pokusy o jejich chov.*

Mgr. Alena Votavová, Ph.D.

Zemědělský výzkum, s. r. o., Troubsko

 

Více v časopisu Farmář č. 10/2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *