Cílené aplikace – moderní řešení výživy rostlin

Současné zemědělství, postavené na vysoce intenzivních modelech pěstování tržních plodin nás nutí stále častěji se zamýšlet nad možnostmi zefektivnění jednotlivých dílčích operací v rámci pěstebního cyklu. Taková rozhodnutí jsou obzvláště důležitá v době, kdy ceny hlavních tržních komodit (řepka, pšenice) zažívají na světových trzích i u nás významnou depresi. Negativní dopad nepříznivého cenového vývoje ještě znásobuje posilování kurzu koruny, jehož jsme v posledních měsících svědky, což při zaměření českého zemědělství, kdy významnou část produkce musí uplatnit v zahraničí, je obzvláště bolestivé.

A právě v takové situaci platí více než kdykoli jindy, že agronom by měl investovat pouze do těch operací v rámci zemědělské prvovýroby, které díky cílené volbě přinesou vrácení vložených prostředků v násobcích. Ve výživě rostlin je v současné době hojně používán systém diagnostiky výživného stavu. Je možné jej charakterizovat jako postup monitorující aktuální výživný stav (AVS), jehož součástí je vyhodnocení získaných údajů v podobě provozního doporučení řešení existujících disproporcí ve výživě rostlin. Na základě takto zpracovaných výsledků se pak agronom snadno rozhodne pro konkrétní opatření, kterým je v období aktivního růstu velmi často aplikace listových hnojiv.
Živiny se listy dostávají do rostlin přes velmi jemné póry (mikropóry) v kutikule, tj. v tenké vrstvě na pokožce rostlin. Tato ve vodě bobtná a stává se propustnější. Proto je příjem živin při ovlhčení listů (například rosou) rychlejší. Podobnou funkci mají smáčedla, která propustnost kutikuly zvyšují, což prospívá k urychlení pronikání živin až k buněčným stěnám. Ionty živin se tím dostávají bez věších překážek do volných prostorů v buněčných stěnách a do mezibuněčných dutin listů. Druhou, i když méně podstatnou cestou pronikání živin do rostlin jsou otevřená stomata (listové průduchy).
Nejaktivnějšími orgány příjmu živin nadzemní částí rostlin jsou mladé listy, na druhém místě to jsou starší listy a pak ostatní zelené části rostlin, popřípadě květy. Příjem roztoku živin je možný i listy se silnou vrstvou vosku. Příjem listy je ovlivněn světlem, teplotou a vlhkostí ovzduší. Zatímco světlo absorpci limituje, zvýšená teplota naopak příjem živných roztoků podporuje. Příznivě působí i vlhkost ovzduší. Specificky na příjem živin listy však působí v některých případech i povětrnostní podmínky. Tak například při rychlém vypařování je absorbováno více vápníku, zatímco při pomalém jsou lépe přijímány hořčík a měď. O rychlosti příjmu a přijatelnosti živin rozhoduje vhodná forma obsažených živin.
Jak vypadají praktické výsledky, jestliže agronom v plné míře využívá doporučení vycházejících z aktuálního výživného stavu, ukazuje graf 1. Úspěch v takovém případě ještě zvyšuje rychlost, s jakou je doporučení v plném rozsahu aplikováno. Ukázkovým příkladem, jak se důsledné vyhodnocování AVS a následné cílené aplikace příznivě projevují na ekonomice pěstování hlavních tržních plodin (graf 2), jsou pilotní farmy, vedené akciovou společnosti AGRA CZ.
Cílem každého agronoma musí tedy být dosažení vysokých výnosů v dobré kvalitě s rozumnými náklady. Přitom všechna zmíněná jarní opatření mají relativně nízkou finanční náročnost a vysokou účinnost. Jejich využitím se dá předejít mnoha závažným problémům během vegetace, jejichž odstranění a nebo zmírnění dopadů může být v pozdější době již zcela nereálné.

Ing. Josef Hejduk,
AGRA GROUP, a. s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *