Choroby obilnin v aktuálním pohledu

Choroby obilnin se neustále vyvíjejí. Na změny v druhových a rasových spektrech patogenů, ale i další témata se zaměřil odborný seminář pořádaný Českou technologickou platformou pro zemědělství a Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni. Hlavní pozornost přednášející soustředili na aktuální choroby obilnin – fuzariózy, rzi, sněti a stéblolam.

Jednou z významných chorob obilnin jsou klasové fuzariózy. Pro rozvoj klasových fuzarióz a akumulaci mykotoxinů má velký význam vzdušná vlhkost (mlhy, rosa). Podle Ing. Jany Chrpové, CSc., vedoucí týmu Genetiky a šlechtitelských metod Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) jsou nadlimitní hodnoty mykotoxinu DON často zjištěny v blízkosti řek a vodních toků (jihočeské rybníky, moravské úvaly). Při zvýšení teplot v důsledku klimatických změn je možno předpokládat rozšíření klasových fuzarióz a vyšší akumulaci DON i ve vyšších polohách. Dosažené výsledky odborníků VÚRV naznačují také změny v druhovém spektru (zvýšený výskyt Fusarium poae, které s sebou nesou i tvorbu dalších dosud méně studovaných mykotoxinů, tzv. emerging mykotoxiny). Mezi lidmi by proto neměla vznikat představa, že  v suchých letech není s patogeny problém. „Problémy mohou nastat za méně předvídatelných situací,“ zdůraznila přednášející.

Významným patogenem obilnin jsou také rzi. Poslední epidemie rzi plevové (Puccinia striiformis) mezi lety 2013–2015, která zasáhla celou Evropu, postavila tuto chorobu do popředí zájmu. Nové rasy měly podle Mgr. Aleny Hanzalové, Ph.D., z VÚRV jiný charakter než ty, které se v Evropě vyskytovaly v minulých letech – v první řadě šlo o kratší inkubační dobu (ze dvou týdnů na šest až sedm dní) a produkovaly daleko větší množství spor s vyšší klíčivostí. Zatímco rez plevová u nás škodí v pravidelných intervalech, nepravidelnost je charakteristická pro rez travní (Puccinia graminis), rozsáhlé epidemie u nás byly ve 30. a 40. letech minulého století, poté v roce 1972. Původci další epidemie v Evropě by mohly být nové rasy Digalu a Clade III, které jsou od roku 2013 zaznamenávány v Dánsku a Německu. Další ze rzí napadajících pšenici je rez pšeničná (Puccinia triticina), která škodí zejména v teplejších částech Moravy, s oteplováním pravděpodobně její význam poroste.

Závažný problém z hlediska kvality produkce představují i sněti na obilninách. Prašné sněti obecně působí pouze nízké až střední škody, kterým se lze účinně vyhnout používáním zdravého nebo certifikovaného osiva, přesto se u nás vyskytují stále. Jinou kapitolou jsou mazlavé sněti, u nichž je zaznamenáván nárůst výskytu. „Velká pozornost se k mazlavým snětím po mnoha letech obrací v souvislosti s jejich šířením v podmínkách ekologického zemědělství, kde proti nim momentálně neexistuje přímá ochrana,“ připomněla RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D., z VÚRV. Také ve spojitosti s pěstováním obilnin v ekologickém režimu a zaváděním bezorebných technologií je stále aktuálnější pravý stéblolam, o kterém na odborné akci hovořila Mgr. Jana Palicová, Ph.D., z VÚRV.

Více informací se o odborné akci realizované Českou technologickou platformou pro zemědělství a Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni za podpory Ministerstva zemědělství dočtete v zářijovém vydání časopisu Úroda.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *