Chmel bude již brzy pod střechou

Dvě hlavní oblasti pěstování chmelu leží v částech České republiky, které často trpí nedostatkem srážek a tak letošní vzpoura počasí proti ideálnímu termínu žní u řepky nebo obilovin paradoxně částečně pomohla lepším výnosům u chmelu. Odhady, které zveřejnil Chmelařský institut ještě před začátkem sklizně chmelu, tento předpoklad potvrzovaly. Hlavním problémem ohrožujícím budoucnost českého chmelařství je vysoký věk chmelnic a jejich nedostatečná obnova.

Čtrnáct dní až tři týdny, tak dlouho trvá nejčastěji sklizeň chmele. Neobvykle velký počet dní, kdy alespoň trochu pršelo, negativně ovlivnil v letošní sezóně žně především obilovin ale i dalších plodin. U chmelu zřejmě nic takového nehrozí. Ten se češe ať slunce svítí, nebo hustě prší. O délce jeho sklizně nejčastěji rozhoduje stav techniky, především česacího zařízení. Pokud se odstaví z důvodu poruchy, mohou nastat problémy s konečným termínem sklizně.
Přesto chladnější deštivé počasí ovlivnilo růst a dozrávání chmele, a tak začátek česání chmele byl posunut přibližně o tři dny. Většina chmelařských podniků začala letos se sklizní až 20. srpna, tedy o tři dny později než v jiných letech.

Hodnocení vývoje a sklizně

Letos nebyly chmelnice vystaveny stresovým podmínkám tolik jako v roce 2004, kdy trpěly především nedostatkem srážek v některých měsících. Celkové množství srážek bylo v loňském roce normální. Nebyly však rovnoměrně rozloženy po dobu vegetace a chyběly v červnu a v srpnu. S ohledem na závlahu, kterou prostřednictvím dešťových srážek dostaly porosty v této sezóně, je tento rok hodnocen jako nadprůměrný. Svaz pěstitelů chmele na základě výpočtu potřeby závlahy doporučoval chmelařům využití umělé závlahy pouze v červnu, kdy byly srážky nedostatečné. (Jeden ze způsobů stanovení potřeby závlahy nejen pro chmel, ale i další plodiny se popisuje v zářijovém čísle časopisu Farmář.)
Ještě před začátkem sklizně uspořádal Chmelařský institut, s. r. o., na účelovém hospodářství Stekník den otevřených dveří spojený s prohlídkou dozrávajících porostů. Na tuto akci přijalo pozvání několik desítek pěstitelů, obchodníků s chmelem a chmelařskou technikou, ale také zástupci Státní rostlinolékařské správy a několik novinářů. Chmelařský institut využívá hospodářství ve Stekníku u Žatce ke zkoušení českých, nově šlechtěných odrůd. Dále jsou tam porovnávány různé úsporné systémy závlah (kapková závlaha shora nebo podzemní závlaha a mikropostřik).
Ing. Jiří Kořen, ředitel Cmelařského institutu, označil letošní sezónu pro chmel vcelku příznivou, což ostatně potvrzují i dosavadní výsledky získávané během sklizně. Již zmiňované chladné počasí, hlavně velké rozdíly teplot přes den a v noci, měly negativní vliv na tvorbu a výsledný obsah alfa hořkých kyselin. Tento znak je jedním z hlavních kvalitativních parametrů, který u chmele sledují obchodníci i zpracovatelé. Proti jiným letům poškodil ve větší míře chmel a dokonce i chmelovou konstrukci silný vítr. Informace poskytované Svazem pěstitelů chmele uvádějí, že jen v žatecké oblasti bylo jím zasaženo asi 100 ha chmelnic. To by mohlo způsobit opětovný pokles pěstitelských ploch, protože oprava nebo výstavba chmelové konstrukce je velkou finanční zátěží pro zemědělské podniky.

Podpora pěstování chmele

Pokud pomineme velmi nepřímou podporu pěstování chmele prostřednictvím spotřeby přibližně 160 litrů piva na jednoho obyvatele České republiky, patří tato plodina mezi ty, na jejichž pěstování se poskytuje národní doplňková platba k přímým podporám (top-up). Minulý rok dostali pěstitelé částku 4320 Kč/ha. V rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy měli chmelaři nárok na 1860 Kč/ha minulý rok, asi 2036 Kč/ha letos a v roce 2007 to bude přibližně 2374 Kč/ha.
Kapková závlaha, kterou pěstitelé v posledních letech zavádí do chmelnic, v tomto na vláhu bohatém roce pravděpodobně nepřinese uváděný přibližně desetiprocentní nárůst výnosu. Přesto je to jeden z intenzifikačních faktorů a dokonce ho podporuje i ministerstvo zemědělství ve výši do 60 tisíc Kč/ha.
Na dni otevřených dveří na účelovém hospodářství Stekník uvedl Ing. Ivan Branžovský, CSc., z MZe ČR, že ministerstvo vypracovalo návrh nové podpory pro vysazování ozdravené sadby. Každá podobná dotace musí být konzultována s Evropskou komisí. Ing. Branžovský věří, že pokud vše proběhne bez problémů, využijí pěstitelé chmelu této podpory již na jaře.

Chmelnice stárnou

Dotovaná výsadba ozdravených kultur by také mohla změnit nepříznivou věkovou skladbu chmelnic v České republice. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského téměř třetina porostů je starší než 20 let, zatímco optimální produkční věk je pět až čtrnáct. To je také důvodem, proč i přes postupné zkvalitňování pěstitelských technologií, dochází jen k dílčímu nárůstu výnosů. S ohledem na celkové plochy chmelnic a jejich životnost by mělo být obnoveno každoročně v průměru 350 hektarů. Loni bylo nově osázeno pouze přibližně 90 ha.
V posledních letech se rozšiřuje pěstování i dalších odrůd. Vedle Žateckého poloraného červeňáku, který i v budoucnu bude mít v ČR dominantní postavení, lze najít ve chmelnicích například Sládek, Bor, Premiant a Agnus. Šlechtění a pěstování českých odrůd má svůj nesporný význam, protože zahraniční odrůdy v našich podmínkách neposkytují odpovídající kvalitní výnosy. Také české pivovary projevují stále větší zájem o uvedené odrůdy.

Výkupní cena

Chmelaři však nejsou spokojeni s výkupní cenou chmelu a argumentují nejen zvyšujícími se náklady při pěstování, ale také výjimečnou kvalitou aromatického Žateckého poloraného červeňáku. V mnoha smlouvách se zahraničními partnery jsou výkupní ceny dohodnuty v eurech nebo dolarech, a tak posilující koruna ještě snižuje utrženou cenu.
Cena u nás neodpovídá ani ceně v Německu, které je největším producentem chmelu na světě. Jak uvedl Ing. Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR, hořké odrůdy se u našich sousedů vykupují za 1 až 1,3 eur/kg a aromatický chmel dokonce za 5 eur/kg.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *