Chemička již ekologicky nezatěžuje

Společnost Lovochemie se v posledních letech zaměřuje na projekty snižující ekologickou zátěž svého okolí. Při výrobě dusíkatých hnojiv hrozí únik nebezpečných látek do ekosystému, a tak nemalé investice proudí do nových bezpečnějších technologií. Hlavní důraz při zajišťování surovin a manipulaci s konečnými produkty se klade na železniční dopravu a její podíl by měl dále narůstat.

Lovosická akciová společnost Lovochemie je největším tuzemským výrobcem dusíkatých hnojiv. Ročně tento závod vyrobí asi 700 tisíc tun těchto produktů. Největší podíl tvoří skupina ledkových hnojiv (400 tisíc tun), potom DAM (asi 80 tisíc tun) a významný podíl mají kombinovaná hnojiva typu NPK (50 až 60 tisíc tun). V České republice se spotřebuje přibližně polovina celkové produkce hnojiv. Zbytek se dodává do okolních zemí a část také do střední a Jižní Ameriky.

Problémy s cenou základní suroviny

Jedním z cílů vedení společnosti je dlouhodobé zajištění surovin důležitých pro výrobu. Zemní plyn je hlavní surovinou pro téměř všechny konečné výrobky Lovochemie. „Cena této komodity v souvislosti s cenou ropy během posledních let výrazně stoupla a v Evropě je pravděpodobně nejdražší,“ uvedl Ing. Milan Galia, technický ředitel společnosti Lovochemie. Také proto je dalším úkolem, který si lovosická společnost stanovila, posílení a udržení pozice na českém trhu. Jak připustil Ing. Galia, ve světě lze vysledovat tendenci přesunu výrobních kapacit zemědělských hnojiv blíže ke zdrojům zemního plynu, protože cena základní suroviny je v místě své těžby výrazně nižší než například v Evropě.

Ekologické projekty

S ohledem na rizika spojená s výrobou průmyslových hnojiv se lovosický závod snaží minimalizovat ekologickou zátěž regionu. V posledních letech investovala Lovochemie do různých ekologických projektů přibližně 1,4 miliardy korun. Od roku 1994 začala odstraňovat staré ekologické zátěže, například skládku chemického odpadu v Lukavci.
Ing. Galia dále upozornil na výstavbu nové výrobny kyseliny dusičné. Podle něj tento provoz patří k nejmodernějším v Evropě. „Jde o největší investici v historii naší společnosti,“ zdůraznil. V roce 2005 došlo k rekonstrukci stáčení čpavku a během posledních dvou let probíhala v lovosickém závodě rekonstrukce a modernizace čističky odpadních vod.
Během let 2007 až 2013 počítá vedení firmy s dalšími investicemi zhruba v hodnotě 250 milionů korun. V plánu je pět zásadních akcí zaměřených na snižování emisní zátěže chemické výroby, hluku, vybudování protipovodňových opatření či podpora přepravy zboží po železnici. Dopravní náklady limitují konkurenceschopnost hnojiv ve vzdálenějších zemích. Lovochemie částečně využívá svou polohu v bezprostřední blízkosti Labe. Tento vodní tok je ale splavný jen několik týdnů v roce, a tak se tento způsob dopravy podílí na celkovém prodeji výrobků a zásobování surovinami a palivy jen asi jedenácti procenty. V loňském roce největší podíl tvořila železnice (46,5 %) a zbytek přepravila silniční doprava (42,5 %).
Lovochemie ve spolupráci s městem Lovosice sleduje stav ovzduší v blízkosti závodu. Dlouhodobě se snaží snižovat imise jak oxidu uhličitého, tak oxidu dusného, který je v atmosféře mnohonásobně svými skleníkovými účinky nebezpečnější než CO2.
Při výrobě kyseliny dusičné vzniká velké množství horké páry. Ing. Galia přirovnal roční produkci takového tepla k ohřevu vody spálením 80 tisíc tun uhlí. „Momentálně proto připravujeme projekt na dodávku přebytečného tepla do lovosických domácností,“ dodal technický ředitel Lovochemie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *