Český chmel je stále žádaný

Česká republika v současné době obhospodařuje 11 % celosvětové výměry chmelnic. Prvenství si drží v produkci jemného aromatického chmele, kterého vyrábí 80 % z produkce. „Český chmel je ve světovém pivovarnictví jednoznačným pojmem. Všeobecně je považován za surovinu nutnou pro výrobu špičkového piva, zvláště pro své specifické poměrové složení pivovarsky účinných látek a aromatické vlastnosti,“ konstatoval Ing. Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR a viceprezident Mezinárodní organizace pěstitelů chmele na Chmelařském kongresu v Praze.

Také proto se loni podařilo prodat veškerou tuzemskou produkci chmele ve výši 6000 tun, a to z převážné většiny na export. Napomohla tomu i celosvětová neúroda chmele, která však podle ing. Pázlera pouze pomohla snížit zásoby. Průměrné realizační ceny se pak pohybovaly kolem 130 až 135 tis. korun za tunu, v důsledku nižšího výnosu však chmelaři zaznamenali oproti roku 2002 pokles tržeb o 123,5 mil. korun.
Co způsobilo krizi
Krizi na trhu s chmelem v minulých dvou až třech letech ovlivňují tři rozhodující faktory. Především, takřka veškerý chmel se používá k výrobě piva. Jeho produkce ale roste jen velmi pomalu, celosvětově o 1,4 %. Zároveň se ale mění technologie a struktura vyráběných piv, následkem toho se místo dřívějších 7 gramů alfa hořkých kyselin na hektolitr používá pouze 5,3 gramu. Především v Japonsku, kam jde velká část našeho exportu, výrazně roste podíl nízkoobsažných piv na trhu. „Při stagnující až klesající spotřebě alfa hořkých kyselin při výrobě piva se ve světě začaly využívat nové výkonnější odrůdy chmele s vyššími výnosy i obsahem těchto látek. To způsobilo přetlak na trhu chmele v objemu 20 až 30 procent, což vedlo k poklesu cen i u aromatických a jemných aromatických chmelů,“ vysvětlil ing. Pázler.
Druhým faktorem jsou podle něj ekonomické podmínky pěstování chmele. Ty v České republice v roce 2002 ovlivnilo především posílení kurzu koruny vůči euru o 17 % a oslabení japonského jenu vůči euru o 7 %, což ve výsledku snížilo cenu chmele pro pěstitele o 24 %. V minulém roce se kurz sice mírně oživil, ale nedosáhl původní úrovně. Zároveň však dostali pěstitelé chmele v loňském roce jednu z největších podpor na obnovu chmelnic za poslední roky a kompenzační platby na zmírnění škod způsobených nepřízní klimatických podmínek. Ing. Pázler také podotkl, že v dotační podpoře tuzemské a zahraniční produkce jsou stále velké rozdíly.
Posledním faktorem, který téměř nelze ovlivnit jsou přírodní a klimatické podmínky. Chmelaři si již tradičně stěžují na neustále rostoucí průměrné roční a vegetační teploty doprovázené nižším množstvím srážek. Vysoké teploty způsobí časnější ukončení růstové fáze chmelové révy, na porostech potom zpravidla chybí vrchní patro, které silně ovlivňuje výnos a klesá také obsah hořkých kyselin. „Nejhůře dopadly porosty s včasným řezem. Porosty řezané až ve druhé polovině dubna lépe odolávaly teplotním extrémům, podobně jako mladé chmelnice do pěti let. Zvláště starší chmelnice meristémových porostů nedosahovaly očekávaných výsledků a vykázaly pokles alfa hořkých kyselin,“ shrnul ing. Pázler s tím, že jako nejvíce odolný vůči extrémním klimatickým podmínkám se i z pohledu evropského hodnocení ukázal Žatecký poloraný červeňák. Dodal, že je třeba zvážit pěstování chmele pod závlahou.
Plochy takřka neklesly
Chmel se v minulém roce pěstoval na 5942 hektarech, plochy poklesly o 26 hektarů. Průměrný výnos dosáhl 0,93 t/ha a celkem se sklidilo 5526,8 tun chmele. Celková produkce Žateckého poloraného červeňáku však klesla téměř o 18 %, tedy 1003, 4 tuny. Největší propad, celkem 23 %, vykázala kvůli deficitu srážek právě Žatecká chmelová oblast s průměrným výnosem 0,84 t/ha. Vysoké teploty v období tvorby hlávek pak způsobily pokles průměrného obsahu alfa hořkých kyselin na 3,09 %.
Ve světě klesla loni produkce chmele o 12,2 %, tj. o 13 900 tun na 99785 tun. Klesly také plochy chmele o 3 % na 53 511 hektarů. Nejvíce chmelnice redukovala Austrálie, a sice o 48 % na pouhých 439 hektarů.
Dotace se změní
Vstup do Evropské unie přinese pěstitelům chmele jednu podstatnou změnu. Skončí dotační titul na obnovu chmelnic. Z něj chmelaři v minulém roce čerpali celkem 40 679 tisíc korun na 194 hektarů chmelnic. Do budoucna bude mít naopak význam dotace na podporu vybudování kapkové závlahy, která se loni uplatnila na 50 ha s částkou 1,3 mil. korun.
„Z hlediska trhu by vstup do Evropské unie neměl pro české chmelaře přinést mnoho nového. Také v oblasti legislativy by nařízení EU neměla znamenat vážnější změnu proti současnému stavu,“ konstatoval ing. Pázler s tím, že schválením nového zákona na ochranu chmele přechází odpovědnost za označování chmele ve fázi pěstitel – zpracovatel z chmelařského důvěrníka na pěstitele. Nastupuje také povinná registrace smluv, což ještě musí svým nařízením upravit vláda.
Pro tento rok je podle ing. Pázlera možné očekávat celkem pět typů dotací. Jde o podporu na pěstitelskou plochu v rámci top – up ve výši 4320 Kč/ha, kterou pěstitelé dostanou před vstupem do EU. Do vstupu také platí již zmíněná podpora na obnovu chmelnic. Dále je to podpora na zemědělskou půdu asi 1600 Kč/ha, která se bude vyplácet od prosince 2004 a podpora výstavby závlah v rámci dotačního titulu 1. I., platná celoročně. V Operačním programu zemědělství bude možno využít program dotací na investice, například zařízení na sklizňovou a posklizňovou úpravu chmele do 50 % nákladů, s minimální investicí asi 300 tis. a maximální 30 mil. korun. Tuto strukturu dotací potvrdil také náměstek ministra zemědělství Ing. Karel Mach, který konferenci krátce navštívil. Doplnil také, že je třeba snížit náklady při produkci chmele a propagovat jej v zahraničí.
V budoucnu přísnější požadavky
Ing. Pázler konstatoval, že do budoucna není naši odrůdovou skladbu třeba měnit, protože Žatecký poloraný čeveňák je jako nosná odrůda stabilní. Nicméně je třeba snížit průměrné stáří chmelnic. Také je nutné začít skladovat surovinu v klimatizovaných skladech a v souvislosti s tím během dvou až tří let přejít na lisování do hranolových balíků. Během posklizňového zpracování je k chmelu nutné chovat se jako k potravině, protože pivovary již začaly sledovat, jak s ní kdo zachází a také nastupuje požadavek na nulové zbytky reziduí po chemické ochraně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *