České odrůdy pro všechny pěstitele

Pšenice Granny, Raduza, Bohemia, ječmen Sebastian, Campill, oves Saul a hrách Terno – to je jen část nových odrůd, jejichž osivo bude v letošním roce poprvé prodávat česká šlechtitelská společnost Selgen, a. s., Praha. V rámci České republiky nabízí pěstitelům celkem 84 odrůd obilnin, luskovin, olejnin a pícnin, v zahraničí jich je dokonce sto dvanáct.

„Odrůdy akciové společnosti Selgen jsou pro naše pěstitele velmi vhodné z důvodu, že vznikly ve šlechtitelských stanicích na území České republiky a jsou tedy přizpůsobeny našim přírodním podmínkám,“ zahájil seminář v plzeňském pivovaru obchodní ředitel společnosti Selgen Ing. Jan Kučera.

Testy mrazuvzdornosti

„Loňská, netypicky dlouhá zima sice nezpůsobila vymrznutí ozimů, ale lokálně porosty napadla plíseň sněžná a projevily se i další nepříznivé vlivy dlouhotrvající sněhové pokrývky. Průběh povětrnostních podmínek v období sklizně negativně ovlivnil kvalitu osiva. Kvůli suchému a horkému počasí v červnu a červenci obilniny nuceně dozrály a následné dlouhotrvající dešťové srážky v průběhu srpna způsobily především u méně odolných odrůd porůstání,“ uvedla Ing. Ludmila Bobková, CSc., ze šlechtitelské stanice Úhřetice.
Ze sortimentu společnosti Selgen podle ní prokázaly nejvyšší odolnost vůči porůstání v klasu odrůdy ozimé pšenice Sulamit a Mladka. „Při pokračujících deštích však již porůstaly všechny odrůdy bez rozdílu. Osivo sklizené z porostů, které nebyly postiženy srpnovými dešti, projevilo následně po zasetí lepší vitalitu (polní vzcházivost) než osivo poškozené nepříznivými povětrnostními vlivy během sklizně,“ konstatovala Ing. Bobková.
Šlechtitelé tamějšího odborného pracoviště se podobně jako většina agronomů zabývali otázkou, co se stane, jestliže zasáhnou bujně rostoucí ozimy holomrazy. „Ozimý ječmen měl koncem prosince pět až šest odnoží. Umístili jsme jej do mrazové komory s teplotou –12 °C. Poté jsme rostliny nechali čtrnáct dní regenerovat a posléze vyhodnotili jejich stav. Kontrolní odrůdou byla ozimá pšenice Mona, velmi mrazuvzdorná odrůda, která působením nízké teploty neutrpěla. Mráz testované rostliny ječmene značně poškodil. Zkušenost z roku 2003, kdy byly rostliny silně postiženy holomrazy, a přesto obnovily svůj růst, nám ale dokázala obrovskou regenerační schopnost ječmene (větší než u pšenice),“ informovala Ing. Bobková.
„Rostliny ozimé pšenice jsme 4. ledna tohoto roku vystavili v testovací mrazové komoře působení teploty –14 °C. Většina našich odrůd nebyla touto zásahovou teplotou výrazně poškozena. Spolu s nimi jsme však ověřovali i mrazuvzdornost zahraničních odrůd, z nichž některé takto nízká teplota velmi poničila,“ upozornila.

Široký sortiment ozimé pšenice

Na semináři také zaznělo, že v České republice je v současné době registrováno 73 odrůd ozimé pšenice, z toho devatenáct bylo vyšlechtěno ve šlechtitelských stanicích Selgenu. Například odrůdy Sulamit a Simila byly vyšlechtěny ve šlechtitelské stanici Stupice, další – jako jsou Alana, Vlasta, Mladka, Rheia, Meritto, Raduza a nejnovější Bohemia, pocházejí od šlechtitelů z Úhřetic.
Odrůda ozimé pšenice Raduza (registrovaná v srpnu 2006) je spíše polopozdního charakteru. Vyznačuje se středně dlouhým stéblem a střední odolností vůči poléhání. Tato odrůda je středně odolná proti vyzimování. Vůči rzi pšeničné, listovým skvrnitostem a klasovým fuzariózám je proti jiným odrůdám odolnější. Jako potravinářská pšenice se řadí do jakostní třídy A, má vyšší HTS i obsah bílkovin, vysoký objem pečiva a vysokou objemovou hmotnost a vaznost mouky. Je vhodná pro pěstování v řepařské, obilnářské a bramborářské výrobní oblasti. Dosud u ní nebyla zjištěna citlivost na obilní předplodinu. V dobrých podmínkách činí výsevek 3,5 až 4 MKS/ha, v horších 4,5 MKS/ha. Tato odrůda se hnojí dávkou 90 až 160 kg N/ha s větším důrazem na kvalitativní přihnojení. Během vegetace se doporučuje použít morforegulátory růstu.
Raná odrůda ozimé pšenice Bohemia, která už prošla registračními zkouškami ÚKZÚZ, by se měla podle Ing. Bobkové prodávat v omezeném množství již v letošním roce. Jde podle ní o velmi jakostní odrůdu (kvalita E – A) se zvýšeným obsahem dusíkatých látek i bílkovin, vysokou HTS, vysokou hodnotou Zelenyho testu a vyrovnanou úrovní dalších kvalitativních ukazatelů.
Odrůda je vyššího vzrůstu. Je středně odolná vůči poléhání a dobře odolná proti vyzimování. Vůči napadení chorobami je středně až více odolná. Hodí se do všech oblastí pěstování a podle dosavadních zkušeností snese i mírně opožděný výsev. Pozdní výsev ale negativně ovlivní ranost sklizně. Porost je nutné ošetřovat morforegulátory, například na bázi CCC v dávce 1,5 až 2 l/ha. Tu je vhodné rozdělit ze dvou třetin ve fázi BBCH 29 a zbylou třetinu aplikovat v BBCH 31. Je třeba dbát na dodržení termínu aplikace v uvedených růstových fázích vzhledem k ranosti odrůdy.
„U jarní pšenice je velmi důležité včasné a kvalitní setí, aby zrna využila ke klíčení co nejvíce zimní vláhy. Proti ozimé pšenici se u jarní formy kvůli slabšímu odnožování zvyšuje výsevek o 0,5 až 1 MKS/ha. Do fáze BBCH 49 lze regulovat růst rostlin přípravky na bázi etephonu,“ připomenula Ing. Bobková.
„Nejvyšší a nejstabilnější jakost z našich odrůd jarní pšenice má Aranka. Poloraná odrůda Granny se vyznačuje střední délkou stébla a vyniká vysokým výnosem zrna. Má pekárenskou jakost B s dobrou odolností proti porůstání zrna v klasu, středním obsahem bílkovin a objemem pečiva. Tato odrůda je navíc velmi odolná proti významným chorobám, především fuzariózám v klasu.“

Nebezpečné fuzariózy
Klasové fuzariózy nejsou podle dr. Ing. Pavla Horčičky pro pěstitele žádnou novinkou. „V posledních deseti až patnácti letech se však výskyt těchto houbových chorob v důsledku minimalizace a zřejmě i globálních změn klimatu zněkolikanásobil,“ upozornil posluchače.
Původce choroby napadá všechny obilní druhy, především pšenici a ječmen. Nejhojněji se vyskytují druhy Fusarium graminearum a F. culmorum, dále F. avenaceum, F. poae a Microdochium nivale. Patogeny rodu Fusarium produkují nebezpečné mykotoxiny, jako jsou deoxynivalenol (DON), nivalenol a zearalenon.
Infikované plodiny jich podle dr. Horčičky mají v zrnu zvýšené množství, čímž značně klesá kvalita produktu. Takto znehodnocená pšenice není vhodná pro potravinářské ani krmné účely, nehodí se dokonce ani pro lihovarnictví. Napadené rostliny navíc dosahují i výrazně nižšího výnosu (10 až 25 %, ale v epidemických letech se uvádí i 50% ztráty).
Evropská komise připravuje jednotné limity pro obsah fuzáriových mykotoxinů (pro obsah DON platí již od 1. července 2006). V návrhu je stanoven například obsah mykotoxinů v těstovinách (suchých) do 0,75 mg/kg, v chlebu, sladkém pečivu, sušenkách či snídaňových cereáliích do 0,5 mg/kg a v mouce z obilnin včetně kukuřičné do 0,75 mg/kg.
„Při kombajnové sklizni obsahují odolné odrůdy pšenice kolem 1,2 ppm DON, zatímco náchylné i 10,25 ppm DON. Přitom bylo zjištěno, že až 95 % mykotoxinů přechází ze zrna do mouky a následně do pečiva, protože DON je termostabilní,“ upozornil dr. Horčička.
Z toho vyplývá, že ochrana proti fuzariózám je pro pěstitele obilnin nezbytná. Ochrana by měla spočívat v použití rezistentní odrůdy a zvládnutí správné agrotechniky (moření osiva, fungicidní ochrana, vhodný osevní postup atd.). Je prokázáno, že nejrizikovější z hlediska infekce fuzárii je bezorebné pěstování náchylné odrůdy obilniny po kukuřici.
„Odborníci z naší společnosti šlechtí odrůdy na vyšší odolnost proti fuzarióze v klasu. Podařilo se jim vyšlechtit odrůdu ozimé pšenice Simila, která se úspěšně pěstuje nejen v tuzemsku, ale je testována i v Polsku, Rumunsku, Švýcarsku či Francii. Mezi její přednosti patří odolnost vůči porůstání zrna, stabilně vysoká objemová hmotnost a vysoký obsah bílkovin. Je velmi mrazuvzdorná a vedle odolnosti vůči klasovým fuzariózám dobře odolává i padlí travnímu, rzi pšeničné a braničnatce v klasu,“ uvedl dr. Horčička.
Další odrůdou, jejíž osivo společnost Selgen nabízí k prodeji, je polopozdní odrůda ozimé pšenice Hermann registrovaná v Německu. Jakostně se řadí mezi krmnou pšenici, ale i pšenici sušenkového typu. Vyznačuje se dobrou odolností proti Pseudocercosporelle i rodu Fusarium v klasu. „V Německu a Rakousku se pšeničný slad z ní vyrobený používá v pivovarech. Je však vhodná i pro výrobu biolihu,“ dodal dr. Horčička.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *