Čerstvá příprava půdy škodí obilí a prospívá řepce

Vědomosti zemědělce jsou opřené o letité zkušenosti předků, kteří vypracovali vynikající agrotechniku pro hlavní plodiny - obilniny:

 Podmítka za „kosou“ ušetří vláhu v půdě a provzdušením se podnítí růst plevelů, obvykle brukvovitých.
 Za dalších 10 – 14 dní následuje orba, která zaklopí posklizňové zbytky, vyklíčený plevel, různé choroby a škůdce.
 Za další tři až čtyři týdny zoraná půda slehne, obnoví se vzlínání vody kapilárami.
 Slehlou půdu předseťově zpracujeme do stavu, kdy na tvrdém lůžku máme 4 – 8 cm jemnozemě s hrudkami, a vysejeme obilí. Pro ně platí, že „hrudka je budka“. Obilí vzejde ze spodní (kapilární) vody.
Pokud tímto způsobem zpracujeme půdu pro řepku, vystavíme se několika rizikům:
 V srpnu zoraná půda neslehne, vytvořené hrudky a hroudy „vysají“ rosnou vodu.
 Obilí z výdrolu, hlavně v případě minimalizace zpracování půdy, nabobtná, popřípadě i naklíčí, předseťovou přípravou se nezničí a stane se nejnebezpečnějším plevelem pro řepku.
Proto je potřebné zásadně změnit systém zpracování půdy, a to tak, aby co nejvíce prospíval klíčení a vzcházení řepky a co nejvíce škodil samoosevům z výdrolu obilí. To znamená:
 Zamezit tvorbě hrud a hrudek – „hrudka řepky hrobka“. Hroudy a hrudky v noci první vystydnou, teplota na nich dosáhne rosného bodu, a tím „vysají“ rosnou vodu ze vzdušné vlhkosti. Řepka nevzejde.
 Pokud půdu okamžitě po orbě zpracujeme, hrudky a hroudy se nevytvoří. Jelikož budeme vysévat za 10 – 21 dnů, hlouběji zaklopené, již nabobtnalé a naklíčené obilí bude mít v době setí řepky předstih. Řepka vzejde dobře, ale obilí je konkurenčně zdatnější.
 Pokud půdu okamžitě zpracujeme, zamezíme tvorbě hrud a hrudek (tvoří se až třetí den) a ihned druhý den vysejeme („čerstvá orba“) řepku, pak se rosa srazí na povrchu studené (obrácené) půdy a to postačí k nabobtnání a naklíčení řepky, která již za 4 – 5 dní začne vzcházet. Obilí nestačilo nabobtnat, jelikož nemá spojenou půdní kapilaritu a bude pozdě a nerovnoměrně vzcházet, a proto jej vzejde málo. Řepka bude mít vůči němu vynikající konkurenční schopnost.
Pokud se udělá „čerstvá orba“ či „čerstvá minimalizace“ několik dní po podmítce, postačí to již k nabobtnání obilí a ke zlepšení jeho konkurenční schopnosti. Proto je lépe veškeré operace s přípravou půdy a setí provést současně – „proudové setí“.

Rozdíly ve vzcházení řepky a obilí

Obilí pro nabobtnání a vzejití potřebuje více vody než řepka, ale pro oxidaci škrobu (zásobní látka obilnin) vystačí proti tuku (zásobní látka olejnin) s menším množstvím kyslíku. Řepce pro vyklíčení postačí voda ze vzduchu (rosa). Obilí je náročné na půdní kapilární vodu. To je i důvod, proč je vyséváme 4 – 6 cm hluboko, ale dokáže vzejít i z hloubky 10 – 15 cm. Hlouběji zaklopené obilí nabobtná, vyklíčí, shnije a v příštích letech již příliš nezapleveluje. Naopak řepka se seje 1 – 2 cm hluboko, tedy do provzdušené části půdy. Semena zaoraná do hloubky 10 – 20 cm pro nedostatek vzduchu často ani nenabobtnají a neklíčí, zůstanou proto životaschopná i v dalších letech. Běžně zaplevelují následné plodiny tři až šest let, ojediněle se objeví i za 21 let. Výsledky z pokusů se vzcházením řepky, obilí a plevelů ukazuje tabulka.
Olejka je ve skutečnosti pro zemědělství novou plodinou. Významně se rozšířila až po vyšlechtění bezerukových odrůd v šedesátých letech 20. století v Kanadě a v Evropě až od 70. let. Proto lze důvodně předpokládat, že plošné uplatnění obilní agrotechniky není vždy správné a pěstitelská technologie řepky se bude na základě nových poznatků vyvíjet. To platí i pro zakládání porostů řepky ve sledu obilnina – řepka, ale i obráceně při následném setí obilniny po řepce. Tam pro snížení zaplevelení obilniny řepkou je vhodné po sklizni olejky nepodmítat, nebo jen zkypřit do hloubky 2 – 4 cm, aby co nejvíce ztracených semen řepky vyklíčilo a bylo další přípravou půdy zničeno. Nikdy se nesmí podmítat hluboko či ihned zaorat, abychom tak nezakonzervovaly v půdě plevelnou řepku pro budoucí roky.

Doc. Ing. Jan Vašák, CSc.,
Ing. Přemysl Štranc,
Ing. Jaroslav Fogl, CSc.,
Ing. Ivana Hyklová,
Česká zemědělská univerzita v Praze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *