Čeká nás hektické jaro

Letošní mírný průběh zimy porostům ozimých obilnin i řepky prospívá. Zároveň však na rostlinách přečkali choroby a škůdci a při bližším zkoumání porostu objevíme už druhou generaci vzcházejících plevelů. V letošní pěstitelské sezóně bude věru co ošetřovat.

O tom všem informoval tradiční Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky, který se uskutečnil první březnový den ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) v Praze-Ruzyni. Zájem ze strany zemědělské veřejnosti byl značný – nestačila ani kapacita míst přednáškového sálu.

Rychlý růst a vývoj ozimů
I když byla letos podle slov Ing. Pavly Prášilové z oddělení genetiky a šlechtění VÚRV zima – nezima a porosty vypadají dobře, ještě nevíme, jaký bude další průběh povětrnostních podmínek.
Ozimá pšenice se v zimních měsících jen zřídkakdy dostane do generativní fáze, ale v letošním únoru ji některé odrůdy (například Samanta, Akteur, Rheia) již překročily, a tím překonaly fázi určenou pro přezimování.
Ozimý ječmen má rovněž velmi rychlý vývoj. Na některých rostlinách napočítáme i více než 16 odnoží a v současnosti už mají založeny základy klásků. Takové rostliny by snadno poškodila teplota kolem –10 °C. „Naproti tomu choroby, letos především velmi rozšířené padlí travní, by na rostlinách nejspíš bez větších obtíží přežily,“ doplnila RNDr. Eliška Sychrová z oddělení mykologie VÚRV.
„Řepka má prozatím velmi dobrý růst. Vzpomeňme si však na rok 2005, kdy rostliny ještě v dubnu poškodila fotodestrukce působením přízemního mrazu a slunečního svitu,“ upozornila Ing. Prášilová.
Se současným rychlým vývojem porostů ozimů vyvstává otázka, jestli v důsledku toho budeme moci dříve sklízet. „To bude záležet na dalším průběhu jednotlivých vývojových etap a povětrnostních podmínek. Ve fázi kvetení jsou prašníky citlivé na chlad a pokud letos přijdou v polovině května ledoví muži, mohou snadno zmrznout,“ uvedla Ing. Prášilová.

Křísek si vybírá
Podle doc. Ing. RNDr. Františka Kocourka, CSc., nesmí pěstitelé obilnin v letošním roce zanedbat insekticidní ochranu přenašečů viróz, zejména křísků. Křísek polní vytváří běžně během jednoho roku jednu generaci a částečně druhou, ale ta následkem nízkých teplot v zimním období většinou odumírá. Letos však na rostlinách mohla část dospělců přežít až do jara.
Křísek polní je velký necelý půl centimetru, ale větrem se může přesunout až do vzdálenosti pěti kilometrů. Čím vyšší je teplota, tím je aktivnější a přímo úměrně s tím stoupá i intenzita přenosu viru WDV (zakrslosti pšenice). Virus přenáší dospělci i nymfy po nasátí šťávy z infekčních rostlin.
„První chemické ošetření bych doporučil nejdříve v polovině dubna, kdy se líhnou nymfy z vajíček. Aby byl insekticidní postřik účinný, je třeba zasáhnout nymfy do pátého vývojového stupně, než jim narostou křídla,“ vysvětlil doc. Kocourek. „Pracovníci Státní rostlinolékařské správy mají podklady pro monitoring dospělců i nymf křísků,“ dodal.
Rostliny napadené WDV narozdíl od zdravých žloutnou až červenají, jsou zakrslé a postupně odumírají. „Signálem pro provedení chemické ochrany na jaře je napadení deseti až třiceti procent rostlin v porostu a nalezení pěti křísků na sto smyků. Při zjištění třiceti až padesáti procent rostlin napadených virem WDV by se měl porost zaorat,“ uvedl doc. Kocourek.
Při chemické ochraně doporučuje preferovat organofosfáty (například Sumithion) před pyretroidy. Potenciálně by mohly být účinné také neonikotinoidy (Mospilan), které nejsou v ČR do obilovin dosud registrovány. Při napadení do deseti procent rostlin v porostu virovou zakrslostí se vyplatí ošetřovat jen ty porosty, od nichž očekáváme nejvyšší zisk z hektaru, to znamená potravinářskou pšenici, osivářské porosty a podobně.
„Když je to možné, křísek si vybírá pole bez zpracování, nejlépe s mulčem na povrchu a řídkým porostem. Má rád „šťavnaté“ odrůdy s rychlým podzimním růstem a širokými listy. Některé odrůdy, například ozimé pšenice, Meritto, Banquet, Bardotka a Ilias v našich odrůdových pokusech téměř nenapadá,“ doplnil Ing. Pavel Růžek, CSc. „Jako základní ochranu před křískem doporučuji řídce a mělce obsít pole na záběr postřikovače několik dní před setím obilniny pásem „šťavnaté“ odrůdy, který se po napadení tímto virovým přenašečem insekticidně ošetří,“ dodal.

Plevele se nesmí nechat přerůst
Ing. Jan Mikulka, CSc., z oddělení ekologie rostlin a herbologie VÚRV byl pověřen nelehkým úkolem – seznámit posluchače s nejproblematičtějšími plevelnými druhy letošního jara. Podle něj to jsou totiž všechny ozimé plevele. Proto je velmi důležité zasáhnout proti nim už na podzim a včas na jaře.
„Pokud pěstitel porosty na podzim neošetřil herbicidy, pravděpodobně mu v současnosti na poli odkvétají vytrvalé druhy plevelů a ukončují vegetaci. Zároveň mu tam rostou i jednoleté druhy, jejichž výskyt měl regulovat již na podzim, neboť jarní ošetření může být rizikové,“ upozornil Ing. Mikulka. Protože půda nepromrzla, objeví se podle něj zanedlouho další vlna plevelů, jako jsou pcháče, pýr či oves hluchý.
Plevele působí kulturním plodinám nejen problémy z hlediska konkurence na stanovišti, ale mohou být rovněž infikovány virózami. Ty pak saví škůdci přenášejí i na okolní plodiny.
Plevele jsou dále nežádoucími odběrateli živin, zejména dusíku. „Pro maximální využití dusíku doporučuji použití hnojiv, která jej uvolňují pozvolněji, jako například Ureastabil. Tím se oddálí vývoj třetí vlny vzcházení plevelů,“ připomněl Ing. Mikulka. „Například chundelka metlice nebo psárka polní mohou využít bezprostředně po aplikaci mimo jiné dusík z hnojiv s amonnou formu dusíku. Ta většinou zůstává v povrchové vrstvičce půdy, kde je pro většinu kulturních rostlin obtížně dostupná,“ doplnil Ing. Růžek.
Před zemědělci v současné době vyvstává nový problém, a tím je rezistence některých plevelů vůči účinným látkám herbicidů. „Například chundelka metlice začíná být rezistentní proti sulfonylmočovinám a oves hluchý vůči postemergentním graminicidům. Ale ani u ostatních herbicidů nelze očekávat, že v letošním atypickém jarním období budou účinkovat tak, jak je pěstitel zvyklý,“ upozornil Ing. Mikulka.
Proto je třeba zasáhnout plevele v nejcitlivější fázi, to znamená nenechat je přerůst a ošetřovat hned, jakmile to povětrnostní podmínky dovolí. „Není však třeba snažit se za každou cenu eliminovat všechny plevelné druhy. Čím menší je jejich druhové zastoupení, tím je větší riziko, že se určitý druh přemnoží (violka rolní, béry, laskavce apod.). Herbicidní zásahy na druhově pestré plevelné společenstvo bývají mnohem účinnější,“ shrnul Ing. Mikulka.

Mírná zima nahrává chorobám
RNDr. Sychrová upozornila na nejzávažnější choroby, kterých je letos opravdu požehnaně. „Letošní zima je pro většinu patogenů výhodná, a proto je velmi důležité věnovat pozornost chemickému ošetření porostů,“ uvedla. „Už v prosinci se místy velmi rozšířilo padlí travní. V současnosti jsou silně napadeny nejen porosty ozimého ječmene, ale i ozimé pšenice.“
V některých letech vanou východní suché větry, které nejsou pro chorobu příznivé. Zatím se jí však velmi daří. „Mimo jiné musíme mít na paměti, že při hnojení dusíkem zároveň podporujeme i růst padlí,“ upozornila RNDr. Sychrová.
„Průběh povětrnostních podmínek u nás podporuje i rozvoj pravého stéblolamu. Na jaře proto doporučuji porosty zkontrolovat a při více než dvacetiprocentním napadení odnoží u pšenic nebo padesáti až sedmdesátiprocentním u ozimých ječmenů jej proti této chorobě chemicky ošetřit,“ dodala.
Příznivé podmínky pro růst má i zakrslá sněť pšeničná, především pokud se obilnina pěstuje na postiženém pozemku dříve než po sedmi letech. Nejúčinnější ochranou je moření semen.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *