Časné setí ozimé pšenice

S přibývající plochou ozimů, a ozimé pšenice zvláště, a z toho vyplývajících úzkých osevních postupů, se zemědělským podnikům na podzim prodlužuje období setí. Z ozimých obilnin má nejširší rozmezí doby setí pšenice. Zkušenosti posledních let ukazují zejména u nových odrůd, že časný termín výsevu může přinést zvýšení výnosu. To se v mnoha případech potvrdilo a praxi to přineslo některé výhody v porovnání s běžně používanou lhůtou setí. Ovšem také se vyskytují možná rizika.

K výhodám časného setí ozimé pšenice patří hlavně prodloužení vegetační doby, což nejvíce podmiňuje zvýšení výnosu. Také odnožování rostlin před nástupem zimy zvyšuje výnosovou jistotu. K tomu ještě přistupuje využití zimní vláhy a půdního dusíku větším kořenovým systémem a snížení rizika jarních přísušků. Z organizačního hlediska se prodlužuje období setí, též doba dozrávání, a tím i období sklizně.
Nevýhody spočívají hlavně ve větším nebezpečí vyzimování, přerůstáním porostů na podzim a ve větším rozšíření dvouděložných a vytrvalých trávovitých plevelů. Prodloužená podzimní vegetační doba vede k vyššímu napadení chorobami (choroby pat stébel a listové choroby), zejména však k možnosti většího výskytu virové žluté mozaiky ječmene.
Biologická podstata výhod časného setí leží ve větším využití světelné energie v celém vegetačním období a využití fotosyntézy pro tvorbu biologického a hospodářského výnosu. Růst a vývoj porostu obilnin se přizpůsobuje podmínkám doby setí a je v podstatě reakcí na teplotu a délku dne. Růstová a vývojová období určující výnos (klíčení, odnožování, sloupkování, kvetení a tvorba obilek), ve kterých se formují výnosové prvky (počet rostlin na jednotku plochy, počet plodných stébel na rostlinu, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce semen), jsou ovlivňována oběma faktory (teplotou i délkou dne).
Vedle průběhu klíčení a vzcházení je také příznivě ovlivněn vývoj kořenového systému. Rostliny dříve zakoření a dosáhnou celkově větší délky kořenů a mohutnějšího prokoření ornice v průběhu celého vegetačního období proti normálnímu termínu setí. Lépe je využito půdní vláhy a živin, a to i z větší hloubky. Proto jsou lépe překonávány případné přísušky.
Při včasném setí jsou lepší teplotní podmínky pro klíčení, takže je obvykle (při dostatku vláhy) i lepší vzcházivost, což umožňuje snížit výsevek. Rychleji vzešlý porost může do nástupu zimy lépe zakořenit a odnožit a vstupuje do období vegetačního klidu v dobrém stavu s odpovídající sušinou rostlin a dobrou úrovní zásobních látek. Na jejich tvorbu a specifickou skladbu má vliv podzimní krátký den, který je hlavním biologickým signálem pro přípravu rostlin na zimní podmínky. Má také rozhodující vliv na inhibici vývoje rostlin, potlačení apikální dominance hlavního stébla, čímž je podpořena tvorba odnoží. Reakce na krátký den je však podle odrůd rozdílná, a tak se může stát, že inhibice není dostatečná a rostliny mají sklon k přerůstání.
Zde se může ještě projevit vliv různé délky jarovizace určité odrůdy, resp. citlivosti na jarovizaci, která se rovněž projevuje vývojovou inhibicí. U odrůd s krátkou jarovizací či slabou citlivostí na krátký den může vývoj překročit kritickou hranici III. – IV. etapy organogeneze vzrostného vrcholu, rostliny přejdou do generativního období, ztratí odolnost vůči nízkým teplotám a zmrznou. Tomu můžeme předcházet podzimní aplikací přípravku CCC v dávce 0,5 – 1,0 l.ha-1 za podmínek, kdy průměrná denní teplota neklesne pod 8 °C.
Celkově potřebuje ozimá pšenice pro zdárný růst od vzejití 50 až 60 vegetačních dnů v podmínkách krátkého dne do nástupu na dlouhý čtrnáctihodinový den. Tyto požadavky jsou naplňovány v různých oblastech rozličným nástupem vegetačního klidu, který je dán trvalým nástupem teploty pod +5 °C a délkou dne určenou zeměpisnou polohou. Z biologického pohledu je časný výsev vhodný k lepšímu využití produkčního potenciálu místa pěstování.
V praxi se ovšem při časném výsevu někdy nedosáhne vyššího výnosu. V některých případech dokonce stoupá výnosová nejistota. Obojí závisí na správném uplatnění pěstitelské technologie při časném setí.

Zvláštnosti pěstitelské technologie

Ne ve všech případech je pšenice vhodná pro časné setí. Například to není možné po pozdní sklizni okopanin a při setí po pšenici. Při setí pšenice po pšenici se silně zvyšovalo napadení chorobami pat stébel a dalšími listovými chorobami, zvláště při vyšších teplotách a vyšší vzdušné vlhkosti, což při tradiční době setí nebylo tak časté. Ovšem i tomu se dá předcházet mořením osiva. Právě opatření směřující k větší jistotě výnosu začínají ošetřením osiva. Ta mohou chránit nejen před chorobami, ale i před přenašeči viróz. Kombinované ošetření osiva ozimé pšenice (fungicid + insekticid) bylo úspěšně ověřeno u odrůd Kontrast a Toronto při časném setí (10. – 13. 9.) a normálním setí (8. – 9. 10.) se čtyřmi variantami ošetření osiva (tabulka 1).
Výběr odrůdy je dalším klíčovým opatřením pro úspěch časného setí. U vybraných odrůd je časné setí zvláště vhodné. Co musí splňovat odrůdy pro včasné setí?
● Odrůda by měla mít pomalý růst nadzemních orgánů a přitom včasný a dostatečný rozvoj kořenové soustavy (tzn. co největší dominanci růstu kořenové soustavy).
● Sekundární kořenový systém by se měl plynule vyvíjet při zpomaleném odnožování.
● Odrůdy by měly mít silnější projev jarovizační a fotoperiodické citlivosti.
● Odrůdy by měly být rezistentní proti padlí a dalším listovým chorobám (například rzím, septoriózám, hnědé skvrnitosti).
● Odolnost proti poléhání by měla být také zaručena při časnějším nástupu do fáze prodlužování listových pochev a růstu spodních internodií.
● Hybridní odrůdy pšenice se jeví vhodné pro časné setí, protože svého vyššího výnosového potenciálu mohou v delší vegetační době lépe využít. Zvláště v kontinentálním podnebí s dřívějším ukončením vegetace je nezbytné u hybridů časným setím zajistit potřebný vývoj před začátkem zimy.
● Mezi jakostními skupinami sortimentu odrůd pšenice jsou rozdíly v požadavcích na dobu setí. Většina odrůd pšenice jakostní skupiny B – chlebové a C – ostatní, tj. škrobárenské, pečivárenské a krmné, lépe uplatní vysoký výnosový potenciál při včasném setí. Jakostní skupiny potravinářských odrůd pšenice E – elitní a A – kvalitní jsou vhodnější spíše pro normální termín setí, protože při časném setí se u nich nemusí dosáhnout vyššího výnosu.
Také technologie setí a následné vedení porostu musí vyhovovat časnému setí. Snižuje se výsevek, protože jednotlivé rostliny silněji odnožují. Výsevek 250 – 300 klíčících zrn na 1 m2 je plně postačující a zaručuje stále ještě rezervu pro případný úbytek rostlin v období vzcházení a přezimování. Na podzim je třeba na vzešlém porostu sledovat výskyt škůdců(mšice, bzunky a dalších) a regulovat jejich výskyt isekticidy od fáze DC 11/12 v kombinaci s herbicidy. Jde především o omezení svízele, heřmánku a dalších plevelů, zejména vytrvalých trávovitých plevelů, které již velmi časně, tj. při vzcházení, musí být zasaženy herbicidy.
Rostliny z časných výsevů vytváří hluboko kořenící a rozvětvený kořenový systém a mohou na jaře lépe využít půdního dusíku než rostliny z normálních nebo pozdních výsevů. Proto jsou hnojením minerálním dusíkem hůře ovlivňovány v růstu a vývoji. Zásadně platí, že podzimní dávka se neaplikuje. U časně založených porostů se na jaře snižuje regenerační dávka dusíku a volí se pomalu působící formy hnojiv. Druhá dávka dusíku tzv. produkční následuje ke konci odnožování a na začátku sloupkování. Růstové regulátory musí být aplikovány včas, aby se zabránilo poléhání. Ke zkrácení a zpevnění spodních internodií musí být ošetření CCC provedeno již při prodlužování listových pochev a spodních internodií stébel.
Provozních výhod časného setí pšenice lze cíleně využít. Při vhodné kombinací diferencovaných termínů setí a správné volbě odrůdy lze dosáhnout různé doby zralosti, a tím i sklizně, s rozdílem až deset dnů (tabulka 2). Prodloužení doby sklizně s časnějším začátkem sklizně, po časném setí v kombinaci s raností odrůd, může mít ještě delší rozpětí. To eliminuje možné ztráty na výnosu vlivem opoždění sklizně z nedostatečné kapacity sklízecích mlátiček. V podnikových kalkulacích v Německu dosahovala úspora asi 180 DEM na 1 ha, které byly třeba na posílení kapacity sklízecích mlátiček. To představuje při ceně pšenice 22 DM za 100 kg 820 kg zrna na 1 ha.

Překlad příspěvku „Frühsaat bei Winterweizen“ předneseného prof. Dr. W. Diepenbrockem z Univerzity Martina Luthera v Halle – Wittenbergu na konferenci „Zamyšlení nad rostlinnou výrobou 2000“ konané dne 6. 12. 2000 na České zemědělské univerzitě v Praze. Přeložili Ing. Radek Vavera a Ing. Radovan Chalupský, pro časopis Úroda upravil prof. Ing. Jiří Petr, DrSc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *