Časné setí obilnin výhodou i rizikem

V posledních dvou desítkách let prodělala technologie pěstování obilnin řadu změn. Pěstujeme výkonnější o odolnější odrůdy, díky rozvoji techniky kvalitněji zakládáme porosty, zlepšila se úroveň sklizně, aplikace přípravků na ochranu rostlin atd. K uvedeným změnám v současné době přistupuje další novinka: časné setí ozimé pšenice, která souvisí s invazí zahraničních odrůd ozimé pšenice, u kterých je doporučována.

Na polním dnu uspořádaném společností Oseva Uni, o kterém jsme vás již stručně informovali v minulém čísle Zemědělce, to uvedl prof. Ing. Jiří Petr, DrSc., z Agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
Trendem posledních několika let, o němž odborníci často diskutují, je zakládání porostů ozimé pšenice o dva až tři týdny dříve než jsme byli dosud zvyklí, to znamená již od 10. září.
Podle prof. Petra je jednou z výhod časného setí úspora osiva. „Díky vyšší teplotě a vláze, rostliny na podzim brzy a lépe vzcházejí a zakořeňují, snáze tak odolávají podzimním stresům i přísušku. I při nízkém výsevku ( 250 – 350 klíčivých obilek na 1 m2),vzejde přes 90 % obilek. Brzy seté porosty lépe využívají vláhu a půdní dusík díky mohutnějšímu a hrubšímu kořenovému systému Prodloužení vegetace se pozitivně projeví na výnosu,“ připomenul prof. Petr další výhody. Poznamenal ale, že vše ovlivní konkrétní podmínky ročníku. Také posunutí doby sklizně, které z časného setí vyplývá, má podle něj pro pěstitele řadu výhod, včetně ekonomických. Rozložení celkové doby sklizně se vyplatí zvláště těm pěstitelům, kteří nejsou vybaveni dostatkem vlastní techniky. Dokumentoval to na příkladu Německa, kde zjistili, že pěstitel, který nemusí využít cizí techniku a vše zvládne vlastními silami, ušetří až 180 DM na jeden hektar.
Prof. Petr však nezdůrazňoval jen výhody, varoval i před případnými riziky časného setí, kterými mohou být přerůstání a vyzimování porostů, větší zaplevelení či výskyt chorob, např.i virových.
Proto je při časném setí nutné přizpůsobit celou agrotechniku. Zvláštní úlohu hraje i předplodina a také na nutnost moření osiva, kombinovaným mořidlem ( fungicid-insekticid). Snižuje se výsevek a bedlivě je třeba sledovat výskyt škůdců. Nezbytné je použití regulátorů růstu, které na podzim omezí přerůstání a na jaře zpevní stéblo a předejde se tak poléhání. Dále je podle prof. Petra nutné na podzim vynechat hnojení dusíkem, poté snížit regenerační dávku hnojení a používat pomalu působící hnojiva. Produkční dávku hnojení se naopak doporučuje zvýšit.
Na časné setí podle něj dobře reagují odrůdy s kvalitou B a C, pro tuto technologii nedoporučil odrůdy s kvalitou E a A. Vhodné jsou hybridní odrůdy. Obecně je časné setí přínosem pro odrůdy s pomalým růstem nadzemní hmoty a rychlým růstem kořenů, pro odrůdy s plynulou tvorbou sekundárních kořenů a s citlivostí na krátký den. Nezbytná je odolnost k napadení chorobami a k poléhání.
Časné seté je podle prof. Petra vhodné i pro množitelské porosty, u kterých prodloužení vegetace zvýší výtěžnost osiva, jež je u nás prozatím na nízké úrovni.
Svoji přednášku prof. Petr uzavřel výzvou: „Vyzkoušejte časné setí, přinese vám organizační i ekonomické výhody!“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *