Bt-hybrid se letos dobře osvědčil

Celkem jedenáct tun zrna kukuřice z hektaru tun zrna po přepočtu na standardní vlhkost poskytla Bt-odrůda TXP 939A-V (FAO 300) ve společnosti Ekoprogres, s. r. o., Třebovle, kterou jsme letos navštívili již potřetí. Průměrný výnos všech zasetých hybridů kukuřice v podniku dosáhl přibližně devět tun z hektaru. Na jeho poklesu se podílel také zavíječ.

V Třebovli jsme se zastavili koncem listopadu, právě když sklízecí mlátička New Holland CR 980 sklízela poslední pole, na kterém dosud stál hybrid TXP 939A-V. „Nechali jsme si ho na konec z provozních důvodů. Nebude třeba čistit kombajn a zrno můžeme bez problémů sušit a uskladnit odděleně,“ vysvětluje agronom podniku Ing. Jiří Pokorný. Tento krok si mohli ale bez problémů dovolit také proto, že porost nevykazoval žádné poškození, které by je nutilo k rychlé sklizni. Plocha nebyla napadená zavíječem, ani poničená od prasat, zřejmě proto, že se nacházela v sousedství podniku. Palice byly zdravé, i když se podařilo najít i takové, které na špici nesly známky růžovobílého houbového mycelia spolu s poškozenými zrny. Podle Ing. Pokorného je to následek naklování od hrdliček a dalšího ptactva. „Dokážou to i bažanti, vyskakují na klas,“ dodal. Pokusy ostatně ukazují, že ani Bt-kukuřice není zcela prosta mykotoxinů, protože houba má mnoho způsobů, jak do rostliny proniknout. Výskyt těchto nepříznivých látek je ale v odrůdách obsahujících Bt-toxin o několik řádů nižší, než je obvyklé, protože hlavní příčina – poškození zavíječem – zcela odpadá.

Zavíječ výnos snížil

Ing. Pokorný soudí, že průměrný výnos je nižší také kvůli výskytu tohoto škůdce. Rychlý vývoj rostlin způsobil, že i když začali s ochranou podle signalizace, na polovinu ploch se už nedostali. „Postřikovač hrnul rostliny rameny, nedalo se v tom jezdit. Začátkem července bylo vlhko, teplo, kukuřice rychle narostla a s ošetřováním byl konec,“ shrnul Ing. Pokorný s tím, že sklizňové ztráty na neošetřených polích proto dosáhly zhruba 1,5 tuny zrna z hektaru. Vzhledem k tomu, že letos tunu zrna prodávají za 3700 Kč/t, přišli o 5500 Kč. Bt-technologie, která zvýší cenu osiva zhruba o 1000 Kč se tedy evidentně vyplatí. Záleží ale na úrovni napadení škůdcem. „Sklízeli jsme dvě pole hodně poškozené od zavíječe. Vyskytovaly se na něm i plochy dvacet krát dvacet metrů, z nichž téměř nic nesklidíte. Zbytek porostu přitom může být v pořádku. Taková hnízda jsou vidět i z postřikovače při insekticidní ochraně. Celé pole je bez motýlků, ale na jednom místě se jich zvedne celý oblak,“ popisuje agronom.
Příští rok zvažuje plochu Bt-kukuřice výrazně zvýšit, a to z letošních třiceti pěti na padesát, možná osmdesát hektarů. Důvod? „Vede nás k tomu obrovské množství kukuřice, které vyrábíme. Insekticidní ošetření proti zavíječi nám ale přináší problémy,“ vysvětluje Ing. Pokorný. Příčina je stále stejná: Úzké časové období pro ochranu. Problémy v takovém případě přináší jakékoli nevhodné podmínky pro vstup do pole a také nutnost najímat si speciální mechanizaci, která nemusí být vždy k dispozici.
K jakému kupci Bt-kukuřice letos poputuje, ještě není zcela jasné. Zájemců je několik. Rozhodne proto nabízená cena, která se nebude pravděpodobně příliš lišit od ceny konvenčního zboží.

Prasat je zřejmě méně

Druhým významným nepřítelem pěstitelů kukuřice je černá zvěř. Ačkoli na polích poblíž Třebovle žádné škody nezaznamenali, neplatilo to pro celou výměru. „Sekali jsme plochy u Kostelce nad Černými lesy, které jsou o sto metrů nad mořem výše. Poškození kukuřice tam bylo výrazné, zhruba dvacetiprocentní. Náhradu ale není na kom uplatňovat, myslivecké sdružení v oblasti nefunguje,“ konstatuje Ing. Pokorný, který je sám myslivec. Proto rád vyjde lovcům vstříc: „Pokud má někdo ze sdružení zájem, tak v místě, kde máme kukuřice, lze vysekat pruh do porostu, aby mohli lovit. Takovou iniciativu vítáme.“ Jak ale dodal, letos byly i velké plochy, přes 70 hektarů, poškozeny minimálně. „Za dva roky se zřejmě podařilo myslivcům snížit stavy černé zvěře, nebo je to důsledek tvrdé zimy. Zatím nevíme. Podrobnosti o stavu prasat se dozvíme teď, protože budou naháňky,“ shrnuje.
Další možností, jak omezit škody, je používání repelentů. Ty ale v Ekoprogresu nezkoušeli, protože při jejich výměře kukuřice, která dosahuje zhruba 500 ha, je aplikace velmi pracná. Jak Ing. Pokorný vysvětluje, je nutné repelent nalít na hadry do proděravělé plastové láhve, nejlépe stříkačkou. Poté se musejí asi po třiceti metrech rozvěsit po obvodě pole a jednou za měsíc obměňovat. Ošetřit tak celou výměru kukuřice by znamenalo mnoho práce a materiálu. Mělo by ale smysl zaměřit se jen na ohrožená místa? „Myslím si, že hlad je mocnější a prasata jsou dostatečně inteligentní, takže i tuto zábranu jsou schopna překonat,“ soudí Ing. Pokorný.
V podniku je nyní po sklizni, takže se začíná počítat, kam bude potřeba investovat. Rádi by postavili sklad, aby mohli produkci uskladnit a obchodovat při příznivé ceně. Zároveň by také chtěli posílit technologie setí. „Je to nejdůležitější krok při pěstování, protože při něm lze plodině nejvíce ublížit,“ zdůrazňuje agronom. Je třeba zlepšit příjem na sušičku, kterou v podniku mají, což by také uvolnilo skladovací kapacitu. A v plánu mají také zpracování produktů do finální podoby. Vše najednou uskutečnit nelze. Takže rozhodování nakonec bude záležet na financích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *