Brambory ze všech úhlů pohledu

V letošním roce se brambory pěstovaly na ploše srovnatelné s rokem loňským. Meziročně však vzrostly plochy škrobárenských brambor, naopak poklesly množitelské plochy sadby i výměra konzumních brambor. Dominantními škodlivými organismy byly zejména mšice a mandelinka bramborová, v oblasti výskytu fytokaranténních škodlivých organismů šlo především o karanténní bakteriózu brambor Ralstonia solanacearum, původce bakteriální hnědé hniloby. Charakteristická byla pro letošní sezónu mezerovitost porostů.

Tyto informace zazněly v rámci semináře již 27. Bramborářských dnů pořádaných Českým bramborářským svazem ve spolupráci s Agrární komorou České republiky a Výzkumným ústavem bramborářským v Havlíčkově Brodě.

Pomyslnou procházku po celé vegetační sezóně zprostředkoval návštěvníkům odborného semináře ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod Ing. Jaroslav Čepl, CSc. Výsadba brambor proběhla v ranobramborářských oblastech relativně včas, ovšem v typicky bramborářských oblastech byla výrazně vlivem deštivého a chladného počasí opožděna, a to o dva až tři týdny, uvedl odborník. Častým jevem letošní sezóny byla mezerovitost porostů způsobená více faktory – odklíčení a fyziologické poškození sadby i tvorba tvrdé krusty na povrchu hrůbků, kterou nemohl klíček prorazit, daná nepříznivými vlhkostními poměry. Mezi další milníky letošního roku patřil výskyt škůdců – mšic a mandelinky bramborové, naopak poměrně nízký výskyt plísně bramboru i terčovité a hnědé skvrnitosti. Kvalita konzumních hlíz však může být ovlivněna abiotikózami, zejména rozprasky, zmlazováním a podobně. Příčinou je obnovení růstu brambor po srážkách v závěru vegetace. S otazníkem hovořil Ing. Čepl také o stříbřitosti slupky bramboru.

Neobvykle vysoký výskyt mandelinky bramborové zdůraznil význam dodržování antirezistentní strategie, kdy je velmi důležité střídat účinné látky přípravků, neboť mandelinka se dokáže velmi rychle adaptovat na chemické látky. Nejsilnější nálet mšic za posledních deset let do porostů sledovaný na žlutých miskách v Havlíčkově Brodě – Občiny dal zase prostor pro obavy při uznávání sadby brambor. Jak ale Ing. Čepl ukázal, výskyt nejdůležitějšího přenašeče viróz, tedy mšice broskvoňové byl nízký. Tomu odpovídají i průběžné výsledky posklizňových zkoušek sadby k 12. 10. 2017 prezentované Ing. Barborou Dobiášovou z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského – kvůli virózám bylo prozatím neuznáno 6 % porostů, 1 % uznáno v nižší generaci a 93 % porostů bylo uznáno.

Situace na domácím a zahraničním trhu a vývoj cen brambor ze sklizně 2017 je každoročním příspěvkem Ing. Milana Čížka, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod. Pro letošní sezónu oproti loňskému roku pozbývala přednáška optimismus. Situace v Evropě by se dala krátce shrnout – konzumních brambor bude nadbytek, ceny nízké. Hovoří pro to fakta, kdy produkce brambor v zemích EU-5 (Belgie, Francie, Německo, Velká Británie a Nizozemsko) meziročně narostla o 13,5 %, plocha o 4,6 %. Nejvíce navýšili výměru belgičtí pěstitelé (o 5,4 %), francouzští pak o 5,1 %. Zemí, která ovlivňuje Českou republiku především, je Německo, kde výměra meziročně stoupla o 4,5 %, odhad produkce je vyšší o 4,7 %. Trh je také stále ještě poznamenán pozdním prodejem starých francouzských brambor, tato situace vede k nízkým cenám na startu nové sezóny.*

Více informací přinese týdeník Zemědělec a časopis Úroda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *