Brambory potřebují péči

Pro pěstování brambor v ekologickém zemědělství je období před sklizní charakteristické zničením natě plísní bramborovou. Proto je nutné při posledním kultivačním zásahu hrobkovacími tělesy nahrnout dostatečnou vrstvu ornice, která chrání hlízy před zelenáním a infekcí hlíz plísní bramborovou.

Příprava porostu na sklizeň spočívá především v mechanickém rozbití natě. Výrazně se sníží nebezpečí infekce hlíz plísní a rozbitím vegetujících plevelů se zlepší podmínky pro sklizeň. Zpracování půdy a kultivační zásahy během vegetace musí směřovat k tomu, aby při sklizni byla co nejnižší hrudovitost.
Pro vlastní sklizeň je nutné:
1) zabránit infekci hlíz plísní bramborovou
2) připravit porost tak, aby byly sklizeny dostatečně vyzrálé hlízy
3) vytvořit podmínky pro kvalitní práci vyorávačů a sklízečů
4) zajistit, aby poškozování hlíz při sklizni bylo minimální.
Kdy ukončit vegetaci
Obecně je možné doporučit ukončení vegetace v období, kdy nať je napadena plísní bramborovou v rozmezí 10-20 %. Vhodnější je dodržet nižší hranici, zejména je-li nebezpečí dalšího rychlého šíření plísně v porostu. Ukončení vegetace při vyšším napadení natě je možné připustit v těch případech, kdy plíseň v porostu není aktivní – delší období bez srážek, slunečné počasí, rychlé osychání rosy a nejedná se o rizikové lokality.
Mechanické zničení natě se provádí za podmínek, kdy rozbitá nať velmi rychle zaschne, plíseň přestane být aktivní a tak zabráníme napadení hlíz. Dodržením časového odstupu 2-3 týdnů po rozbití a zaschnutí natě zajistíme vyzrání hlíz, které jsou při sklizni méně mechanicky poškozovány.
Podmínky při vyorávání
Vyorávání hlíz by se nemělo provádět za nízkých teplot pod 5 °C a při teplotách nad 20 °C. Vyorávání neprovádíme za deště a krátce po dešti. Při dodržení těchto podmínek hlízy jsou při sklizni méně mechanicky poškozovány.
Dodržením rychlosti vyorávačů a sklízečů se na prosévacích pásech udrží dostatek zeminy, která působí jako ochranný polštář zachycující nárazy a zmírňující mechanické poškození hlíz. Při vyorávání vyorávači s rozmetacím kolem (čert) nemají hlízy přijít do přímého styku s pruty rozmetacího kola. Ruční sklizeň po vyorání vyorávači má velkou přednost v tom, že hlízy na povrchu půdy po vyorání dobře osychají, jsou minimálně mechanicky poškozeny a ručním sběrem se již na poli provádí třídění.
Po sklizni rychle osušit
Při posklizňové úpravě brambor je třeba zabránit pádům hlíz, nárůstu mechanického poškození hlíz a vytvořit podmínky pro dobrou skladovatelnost hlíz.
Předpokladem dobrého skladování je minimální mechanické poškození hlíz a hlízy bez napadení plísní bramborovou. Musí být zajištěno rychlé osušení hlíz po sklizni – potřebná doba pro osušení je 24-36 hodin. Následuje období vydýchávání a hojení hlíz při teplotě kolem 14 °C. Tato teplota urychluje tvorbu korkového pletiva v místě poranění hlíz. Proces suberizace trvá 10-14 dnů. Větráním vnějším vzduchem o 2-5 °C chladnějším postupně zchlazujeme hlízy na teplotu skladování. Doba zchlazování je závislá na vnější teplotě. V této fázi je doporučena relativní vlhkost 85-95 %.
Teplota skladování je rozdílná podle účelu využití brambor.
– skladování sadby 3-4 °C
– dlouhodobé skladování konzumních brambor 4-5 °C
– krátkodobé skladování konzumních brambor 6-8 °C
Při skladování je nutné dodržet požadovanou relativní vlhkost 87-95 %. Při nižší relativní vlhkosti – pod 85 % – hlízy vysychají a ztrácejí na hmotnosti a naopak relativní vlhkost nad 95 % vytváří podmínky pro rozvoj mokré hniloby.
Pro kvalitní skladování ve sklepech je nezbytné zajistit proudění vzduchu, a tak odstranit často se vyskytující nedostatečné větrání v těchto skladových prostorách.
Kvůli snadné manipulaci a vyloučení dalšího mechanického poškození hlíz, je vhodné, aby při balení hlíz do pytlů hmotnost nepřekročila 25 kg.
Text a foto:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *