Bramborářství je třeba podpořit

Rentabilitu zemědělského podniku na Vysočině často ovlivňuje výsledek pěstování brambor. Nejinak tomu je v akciové společnosti Solmilk Olešná, jednoho z pořadatelů polního dne o bramborách. Ve svém vystoupení to uvedl její ředitel Ing. Jiří Kreuz. Také v příspěvcích ostatních vystupujících, včetně ministra zemědělství Ing. Petra Zgarby, který přijal pozvání a pro účast na semináři si našel čas, byla ekonomická hlediska bramborářství a celého zemědělství zdůrazněna.

Polní den o bramborách na téma Aktuální problematika bramborářství v ČR se uskutečnil v polovině července v Olešné u Havlíčkova Brodu. Jeho pořadatelé Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o., Medipo Agras H. B., spol. s r. o., a již zmíněná akciová společnost Solmilk organizují podobnou akci každý rok, vždy za velkého zájmu bramborářů nejenom z Vysočiny.

Ceny nejsou jen naším problémem

Zatímco loňský seminář v Olešné byl zaměřen na změny po vstupu naší republiky do Evropské unie, ten letošní už mohl alespoň částečně bilancovat. „Mnoho důvodů k radosti nemáme,“ konstatoval Ing. Bohumil Vokál, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského, s tím, že nejsložitější situace je v kategorii konzumní brambory.
Doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky je naopak přesvědčen, že naši zemědělci si vstupem do unie svoje postavení zlepšili. Podpory do zemědělství totiž celkově vzrostly o 55 %. I když je podle doc. Douchy ekonomika českého zemědělství příznivá, značné rozdíly jsou mezi jednotlivými zemědělskými podniky. Velkou chybou potom je záporné saldo agrárního obchodu a fakt, že vesměs vyvážíme suroviny a dovážíme výrobky. Je tomu tak i v případě brambor.
Těžkosti způsobují bramborářům nízké realizační (farmářské) ceny. Loňská nadúroda brambor jimi podstatně zamíchala. Směrem dolů, mnohdy pod hranici nákladů, je posouvá nejenom převaha nabídky nad poptávkou, ale i dovozy levných raných konzumních brambor. Jak uvedl Ing. Vokál, cenová konkurence dovážených brambor se nevyhýbá ani jiným evropským státům. A pokud jde o aktuální situaci, v Evropské unii zatím farmářské ceny brambor stagnují a jejich vzrůst nelze očekávat. Pravděpodobnější je dokonce mírný pokles.

Na prognózu výnosu je brzy

Roční potřebu České republiky na tržně upravené konzumní brambory 700 tisíc tun jsou naši bramboráři v zásadě schopni pokrýt. Údaje o tom, na kolik se na ní podílejí v současné době, se ovšem různí. Na otázku, jak tomu bude letos, nelze zatím odpovědět.
Výsadba brambor byla letos vzhledem k nepříznivému počasí opožděna. Negativní vliv na porosty brambor měla i dubnová chladna. „V ranobramborářských oblastech velmi rané odrůdy pomalu přirůstaly a sklizeň začala proti jiným letům o sedm až deset dní později. K ekonomice pěstování raných brambor to rozhodně nepřispělo,“ uvedl doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského.
V současné době jsou porosty brambor vesměs dobré a nasazení hlíz pod trsem není také špatné. Přirůstání hlíz, tedy potenciální výnos, ovlivní především průběh počasí. Důležitá bude i kvalita brambor. Mohou ji zhoršit především choroby, ale i druhotné nasazování hlíz či nedostatečná péče pěstitelů. Ve hře jsou kromě plísně bramboru například stříbřitost slupky, která nabývá na významu vzhledem k požadavkům trhu na dodávky mytých hlíz, nebo černání stonku a měkká hniloba hlíz. Její výskyt ovlivní kromě počasí také technologie sklizně.

Výskyt plísně nelze předpovědět

Plíseň bramboru, závažná choroba brambor, se u nás loni ve větší míře nevyskytovala. Primární infekce ale mohou pocházet ze zahraniční sadby. Rozvoj plísně podporují také deště a těch nebylo v první polovině července právě málo. „Po deštích je třeba porost brambor ošetřit fungicidy ihned, jakmile to dovolí stav půdy,“ zdůraznil Ing. Ervín Hausvater, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského.
Uvedl také, že není možné předpovědět, jak bude infekce pokračovat. Pěstitelé se tedy musí řídit vlastními zkušenostmi z místních podmínek. Důležitým hlediskem je i náchylnost či odolnost jednotlivých odrůd. Ing. Hausvater považuje odrůdu dokonce za nejdůležitější hledisko při rozhodování o chemické ochraně proti plísni bramboru.
Pokud jde o fungicidy, je jich u nás registrováno 18. Je to méně než ve vyspělých bramborářských zemích Evropy, což může někdy být na škodu věci. „Pěstitelé by měli dát pozor při používání pomocných látek. Účinnost fungicidu sice zlepšují, ale je třeba dodržet dávku fungicidu a doporučené množství vody na hektar,“ upozornil Ing. Hausvater.

Mandelinka opět útočí

Zatímco výskyt viróz bude podle doc. Rasochy průměrný, hrozbou je letos mandelinka bramborová. V ranobramborářských oblastech se už objevili letní brouci a brzy se začnou líhnout i v tradičních oblastech pěstování brambor. Bez chemické ochrany proti tomuto škůdci se tentokrát asi neobejde žádný pěstitel brambor. Výskyt letních brouků je třeba potlačit včas, aby nekladli vajíčka a nelíhly se larvy.
Insekticidů proti mandelince je u nás registrováno přes dvacet. Letos mezi ně přibyl nový přípravek Actara, který hubí brouky i larvy a působí i proti mšicím, přenašečům viróz. Doc. Rasocha upozornil, že při ošetřování proti mandelince se musí dát pozor na nebezpečnost insekticidů pro včely. Porosty brambor totiž letos hodně kvetou a včely je rády navštěvují.

Brambory na Vysočinu patří

Účast ministra zemědělství nebývá na odborných seminářích a polních dnech obvyklá, a tak není divu, že účastníci netrpělivě čekali na jeho vystoupení a možnost položit mu přímo z pléna otázky. Na závěr semináře se dočkali a protože odpovědi byly konkrétní, diskuse se protáhla téměř na hodinu.
V rychlém průřezu problematikou celého našeho zemědělství věnoval Ing. Petr Zgarba pozornost pochopitelně také bramborám. Otevření trhu po vstupu České republiky do Evropské unie dopadlo na naše bramboráře dosti tvrdě také proto, že v loňském roce byla nadúroda brambor v celé Evropě. Ministerstvo zemědělství si je vědomo, že bramboráři potřebují pomoci, ale přímá finanční podpora pěstování brambor jako plodiny není vzhledem k nastavení systému plateb v Evropské unii možná. Proto je snaha vyjednat na podporu bramborářství nestandardní postup. Brambory by neměly z důvodu nepříznivé ekonomické situace zemědělských podniků z našich tradičních oblastí mizet.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *