Biozemědělství bude mít podporu

Podporu na většinu činností týkajících se biozemědělství přislíbili zástupci ministerstev životního prostředí a zemědělství na třetím ročníku Evropské letní akademie ekologického zemědělství v Lednici. Z konference vyplynulo, že největší slabiny má především „koncovka“ – zpracování, distribuce a propagace biopotravin. Řešit by je měl tzv. akční plán, který pod záštitou ministerstva zemědělství připravují odborníci z praxe.

Finance ze zdrojů ministerstva životního prostředí by v budoucnu mohly plynout především na osvětu a vzdělávání, které by reflektovaly pozitivní vztah ekologického zemědělství k ochraně životního prostředí, přírody a krajiny. Úřad podle ministra Libora Ambrozka připravuje vlastní programy a pro propagaci ekologického zemědělství chce od příštího roku zabezpečit stálý fond. V budoucnu hodlá například podpořit vydání první učebnice ekologického zemědělství u nás a výzkum v oboru. „Chceme spolu s dalšími podporovat nabídku a poptávku, tedy spotřebitele, kteří v konečné fázi rozhodnou, zda se produkty ekologického zemědělství prosadí na trhu,“ uvedl Ambrozek. Jak doplnil, resort má také velký zájem, aby se ekologické zemědělství rozšířilo na většinu ploch především v národních parcích a chráněných krajinných oblastech.
Akční plán pro podporu
Spolu s ministerstvem zemědělství tak chce spolupracovat na realizaci Akčního plánu ekologického zemědělství. Ten reaguje na aktuální vývoj v zemích Evropské unie a v šesti hlavních bodech analyzuje priority tohoto způsobu hospodaření v České republice. „Je zřejmé, že v evropském modelu multifunkčního zemědělství bude mít ekologické zemědělství podporu,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Dušan Vaněk, který program na konferenci představil. „Některé aspekty rozvoje ekologického zemědělství u nás jsou zajištěny lépe, mám na mysli legislativu, státní podporu, kontrolní systém, jiné poněkud méně, například propagace, výzkum, poradenství a zejména odbyt a trh,“ konstatoval Vaněk s tím že právě ty by měl akční plán podporovat. Určitou možnost, jak propagovat biopotraviny vidí například i v rámci Národní marketingové agentury. Ta by měla vzniknout od příštího roku jako obecně prospěšná společnost a bude podporovat odbyt domácích zemědělských a potravinářských výrobků.
Miliarda z HRDP
Hlavním strategickým dokumentem, v rámci kterého se bude poskytovat podpora ekologicky hospodařícím zemědělcům je Horizontální plán rozvoje venkova. Na podporu ekologického zemědělství půjde v letech 2004 až 2006 podle Vaňka přibližně jedna miliarda korun. Oproti současnému stavu by ale měla stoupnout podpora na orné půdě a u trvalých kultur, jako jsou vinice, sady a u zeleniny na orné půdě. Dotace na trvalé travní porosty by pak měly zůstat na současné úrovni. V dlouhodobém výhledu si ekologičtí zemědělci plánují mimo jiné dosažení podílu 10 % ekologicky obhospodařované plochy do roku 2010. Podle údajů sdružení Pro – Bio počátkem tohoto roku biozemědělci obdělávali zhruba 5,5 % celkové zemědělské půdy, což je meziroční nárůst 7,8 %. Celkem 720 podniků i samostatně hospodařících subjektů hospodařilo přibližně na 240 tisících hektarech, většina, celkem 525 je členy svazu. Největší koncentrace ekologických farmářů je v severozápadních Čechách, v oblasti Bílých Karpat a v Jeseníkách.
Genetické modifikace ne
Velmi ostře reagovali účastníci konference na aktuální postoj Evropské komise k otázce geneticky modifikovaných organismů. Za velmi problematickou považují především tzv. koexistenci, souběžné pěstování modifikovaných a ekologických plodin. Poslali proto do Bruselu společnou rezoluci, ve které požadují, aby se právě koexistence vyřešila prostřednictvím jednotných směrnic na úrovni EU. Zároveň by pak mělo být před uvolněním GMO plodin jasné, kdo zaplatí škody způsobené „kontaminací“ běžné produkce modifikovanými geny. Zástupci obou ministerstev při diskusi poukazovali především na tom, že postoj České republiky bude záležet především na vývoji v Evropské unii.
„V této oblasti se musíme podílet na evropské diskusi. Unie je zhruba stejně daleko jako Česko. V mnoha zemích se provádí výzkum a proběhly polní pokusy. Byl bych nerad, aby Česká republika předbíhala ostatní evropské země,“ uvedl ministr Ambrozek s tím, že úřad nemůže odmítnout vydat rozhodnutí, pokud žadatel splní všechny podmínky. Podle náměstka Vaňka pak nelze GMO zcela zakázat, ale lze orientovat diskusi a výzkum na prokázání následků. Jak ale doplnil, jsou zatím diskutabilní a neprůkazné.
Jedna akademie – dvě konference
Letošního ročníku bioakademie se zúčastnilo více než 250 zástupců ekozemědělců, státní správy a spotřebitelů ze sedmnácti evropských zemí. Program byl oproti minulým rokům rozdělen na dvě samostatné konference. Pro odbornou veřejnost byly připraveny přednášky týkající se například výroby, odbytu a zpracování, druhá konference se pak věnovala spíše zdraví a kvalitě potravin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *