Biovinaři se představili v Pavlově

S dosud největší představenou kolekcí biovín se mohli zájemci seznámit na první Mezinárodní spotřebitelské ochutnávce biovín. Ta proběhla kde jinde než na Moravě, v Pavlově u Mikulova pod taktovkou rodiny Abrlových.

Ti v minulém roce dostali mimo jiné za svoji průkopnickou činnost právě v této oblasti Bartákův hrnec, cenu pro nejlepšího ekologického zemědělce. Při této příležitosti uspořádali zkušební ochutnávku biovín, která se ukázala jako úspěšná, navštívilo ji zhruba 200 lidí, a proto ji letos zopakovali. Tentokrát se hodnotilo celkem 51 vzorků od čtrnácti tuzemských i zahraničních pěstitelů a kolekce sahala od mladého ročníku 2004 až po vína plně vyzrálá. Kdo se chtěl seznámit s bioprodukcí tohoto typu, nebo již rozšířit svoji vinotéku, měl jedinečnou možnost porovnání.
Hodnocení anonymní
Při minulém ročníku se pořadatelům dostalo výtky, že je u jednotlivých vzorů uvedena odrůda a je proto snadné odhadnout příslušného pěstitele. Proto byly vzorky letos bez tohoto údaje (a kupodivu i proti tomu bylo slyšet námitky) a vystavovatel byl skryt pod číslem. Z hlediska objektivity je ale třeba říci, že charakteristická chuť a vůně odrůdy Pálava, na kterou se právě Abrlovi specializují, nenechala žádného ze znalců dlouho na pochybách, pod kterým číslem se skrývají „domácí“. Ti si také posléze odnesli vavříny vítězů, a to jak v kategorii bílých vín suchých, tak i ostatních. Vysoké ohodnocení (druhé místo v suchých vínech) si kupodivu odnesl i první vzorek ročníku 2004, což nebývá pravidlem. Hodnotící spotřebitele se zřejmě získal svěží chutí a příjemnou vůní a dává tušit, že víno z loňského roku bude i přes nepříznivý podzim perspektivní. U červených jasně dominovala plná vína ze slunných tratí Chile a Itálie a nechala konkurenci poměrně daleko za sebou. Jak ale Josef Abrle prozradil, chilské vzorky získaly špičkové ceny i v zemi původu. „Chutě máme tedy stejné,“ shrnul.
Velmi zajímavá byla také vína, která se shodně umístila jako třetí, a sice bílý Reiler Gold Riesling a červené Passitorosso. Obě měla vysoký obsah zbytkového cukru i kvalitu a pro běžného konzumenta budou spíše „třešničkou na dortu“ určenou k mimořádným událostem, než pro pravidelnou konzumaci. Lze předpokládat, že tomu odpovídá i jejich cena.
Domácí odrůda jako přednost
Josef Abrle zatím v kvalitě bio obdělává jeden hektar vinice, kde dominuje již zmíněná odrůda Pálava a také Muškát moravský a modrý Cabernet Moravia. Dalších 4,5 hektaru je v přechodném období a nově se na nich objevilo modré André a bílý Ryzlink rýnský. Zaměření na tuzemské odrůdy je záměrné, pěstiteli umožní prosadit se na trhu tím, co nenabízí nikdo jiný. Konkurence například u odrůdy Chardonay je vysoká, a to především ze zahraničí. Takové starosti Abrlovi nemají, odbyt jejich produkce je stále na stejné úrovni, až na výjimky se většina prodá v tuzemsku, hektarová vinici ani žádné zvyšování výroby neumožňuje. „Jak se říká, správný vinař má mít tři úrody. Jednu na poli, jednu ve sklepě a jednu v záložně. Do té záložny se pořád nemůžeme dopracovat,“ shrnuje Josef Abrle se smíchem.
Ročník 2004 hodnotí opatrně: „Zatím je mladý, ještě potřebuje péči. Z našeho pohledu je mírně podprůměrný, hrozno pořádně nevyzrálo. Září bylo pod mrakem a provázela ho vysoká vlhkost. Začala se objevovat hniloba, která je úskalím biopěstování. Cabernet Moravii jsme proto museli sbírat poměrně brzo, konem října.“ Za nejlepší považuje ročník 2003, charakteristický vysokou cukernatostí, ročník 1997 ale také 1999.
Je rozdíl v chuti mezi konvenčním a biovínem? Znalci tvrdí, že pesticidy v ní mohou nechat svoje stopy. Při ošetřování biovinice je tedy možné používat jen povolenou biologickou ochranu a měďnaté preparáty, ale pouze v dávce 3 kg mědi na hektar. Odlišná jsou také pravidla výroby. Síření je pouze omezené, nelze přidávat pyrosulfid, cukr ani kvasinky, které se do moštu dostanou z vinohradu na bobulích. Biovíno je proto stále živé a náročnější na kvalitu skladování.
Nejen vínem živ je člověk
Jako na každé podobné akci, i zde se prezentovali výrobci dalších biopotravin. Z farmy Sasov Josefa Sklenáře, jehož biouherák loni získal cenu Česká biopotravina roku, doputovala do Pavlova další novinka. K certifikaci je totiž připravena biošunka. Odpovídat by měla nejvyšší jakosti, je vyrobena z vepřové kýty a neobsahuje žádná „éčka“ (postrádá proto obecně zažitou růžovou barvu, které je způsobena přidanými dusitany nebo barvivy) a samozřejmě do ní není dodána voda.
Za každým výrobkem ale stojí mnoho práce a zvláště u ekologicky hospodařících zemědělců také administrativy. Ta už je v některých případech tak složitá, že se členové Pro-Bio, Svazu ekologických zemědělců na poslední valné hromadě shodli na tom, že je potřeba podpořit poradenství zvláště v této oblasti. Jak uvedl František Winter, místopředseda svazu a správce regionálního centra Jeseníky, pracuje se také na tom, aby v České republice mohla působit více než jedna kontrolní organizace. KEZ, o. p. s. by tak mohl získat konkurenci. Na výzvu svazu zatím zareagovala pouze jedna zahraniční organizace, kterou ale podle F. Wintera Ministerstvo zemědělství ČR odmítlo s tím, že to současná legislativa nepřipouští.

Vítězové Mezinárodní spotřebitelské ochutnávky biovín v Pavlově

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *