Biotechnologie přinášejí profit

Česká republika má za sebou úvodní rok pěstování geneticky modifikované kukuřice. První u nás pěstovaný Bt-hybrid s modifikací MON 810 a odolností vůči zavíječi kukuřičnému pochází z laboratoří firmy Monsanto. V letošním roce budou následovat další. O tom, jaká je celosvětová budoucnost transgenních plodin a proč se jich Evropa bojí, hovořil Ing. Luboš Grepl, generální ředitel společnosti Monsanto pro střední Evropu.

Jaké GM novinky připravujete pro tuto sezónu?

Budeme nabízet tři produkty, jde o Bt-kukuřice vybavené modifikací MON 810. Dva jsou výsledkem domácího testování, jeden je z evropského katalogu odrůd. K prodeji v této sezóně je určen hybrid DKC4442YG (FAO 350), pro poloprovozní ověřování TXP138-F (FAO 260) a TXP939A-V (FAO 300).

I přes desetiletou historii transgenních plodin si od nich země Evropské unie stále udržují odstup. Co je důvodem?

Pro člověka jsou podle mého názoru důležité dvě věci. Svoboda a bezpečí. Zkusme si to přeložit do oblasti GMO. Jejich využívání je výsledek svobodného podnikání a rozvoje nových technologií. Oproti tomu obavy jsou výsledkem skutečnosti, že lidé mají často strach před něčím, co je nové, ale čemu moc nerozumí. Obecně vzato – chceme využívat nové technologie, ale nechceme, aby nás ohrožovaly.
Na druhé straně k současné situaci přispěl i přístup evropských autorit, které se od roku 1998 snažily ochránit evropský trh a svým přístupem podporovaly vznik obav plynoucích z přijímaní geneticky modifikovaných plodin veřejností. Dnes je však už možné říci, že tento přístup je překonán, což je v praxi vidět nejen povolováním nových GM plodin, ale také výzkumnými programy pod patronací EU.

Proč myslíte, že v USA není na rozdíl od Evropy využívání GMO problém?

Kultura těchto dvou uskupení je naprosto odlišná. Podívejte se na to nejdřív z pohledu investorů. Jestliže bude typický Evropan chtít investovat, tak vloží peníze do „garantovaných příjmů“ – pozemků, do nějakého domu či bytu, do stabilizovaného podnikáni v nerizikové oblasti, očekávajíce návratnost ve formě jistých dividend nebo alespoň neztrátové transakce. Američan, pokud nemá příležitost k získání dvaceti nebo třiceti procent, tak pro něj není zajímavé se tím problémem vůbec zabývat. Za svoje investiční riziko očekává odměnu, ne nízkou dividendu, ale strmý růst hodnoty akcie nebo vkladu. A ten může přijít jen v prostředí, kde se generují hodnoty prostřednictvím technologií a kde společnosti investují do výzkumu a vývoje obecně. Amerika je zemí, která riziko daleko více přijímá, ale i odměňuje. Američané mnohem více důvěřují technologiím a perspektivám, a tím způsobem i investují. Oproti tomu Evropané jsou konzervativní. Na tom ale není nic špatného.
Víra v nové technologie je jedna věc, druhá je víra ve vlastní úřady a vědce. Jestliže Američan obdrží na certifikátu razítka všech autorizovaných agentur, tak jim prostě věří. Nepolemizuje nad tím, jak jsou získány. Pro něj je to garance a autorita, která je poskytla, vychází z nějakých zákonných norem, řídí se pravidly a principy, které jsou veřejné a dostupné a občan si může kdykoliv ověřit, jak ke svým výsledkům došla. Mám pocit, že Evropan tuto garanci z principu zpochybňuje, a to jednak samotný proces jejího poskytnutí, tak jeho důvěryhodnost. V takovém prostředí se pak může snadno stát, že vědecký názor a posudek, byť vytvořený díky investicím z daní občanů, není respektován a příslušná vláda zaujímá vysloveně politické stanovisko.

V čem tedy spočívají přínosy GMO?

GM plodiny přinesly farmářům po celém světě za prvních devět let jejich komerčního pěstování dodatečný zisk v celkové sumě 27 miliard USD, což představuje tři až čtyři procenta hodnoty světové produkce čtyř hlavních GM plodin – sóji, kukuřice, řepky a bavlníku.
Největší zisk, přes 17 miliard USD, přineslo pěstování sóji odolné vůči herbicidům. Tato skutečnost souvisí i s prudkým nárůstem celkové produkce této plodiny, zejména v Argentině.
Celkový dodatečný příjem farmářů z GM plodin jen za rok 2004 dosáhl 6,5 miliardy USD. Přínosy pro farmáře vyplývají ze zvýšené produktivity a efektivnosti, zvláště v důsledku menší náročnosti na ošetřování plodin nebo na orbu.

To jsou přímé výhody pro pěstitele. Jaká jsou další pozitiva?

Pěstování GM plodin přináší i značné nepřímé výhody v podobě pružnějšího hospodaření, snížených rizik pro produkci a zlepšenou kvalitu úrody, například snížení rizika výskytu mykotoxinů. Současně zajišťuje i nemalé přínosy pro životní prostředí. GM plodiny především snížily spotřebu pesticidů ve srovnání s konvenční produkcí od roku 1996 o šest procent. V objemovém vyjádření to představuje 172,5 milionu kilogramů, tedy přes 1500 vagónů pesticidů. Globální úspora za rok 2004 se rovná jedné třetině celkového objemu pesticidů používaných v evropském zemědělství.
Úspory pohonných hmot vedly k omezení emisí skleníkových plynů, o nichž se soudí, že způsobují změnu klimatu. Za devět let se díky GM plodinám ušetřilo 1,8 miliardy litrů pohonných hmot a rozšíření bezorebných technologií zvýšilo pohlcování uhlíku půdou. Tyto faktory jen za rok 2004 eliminovaly z ovzduší více než 10 miliard kilogramů oxidu uhličitého.
Evropa však z těchto přínosů vzhledem ke svému váhavému přístupu neměla téměř žádný užitek a nejvýznamnější omezení dopadu zemědělské výroby na životní prostředí nastalo v USA, Kanadě, Číně, JAR, Argentině a Brazílii.
Jaké vlastnosti modifikovaných plodin ocení pěstitel v praxi?
Ideálním příkladem je cukrová řepa, vůbec první modifikovaná plodina testovaná v České republice a Německu. Nakonec jsme ji na trh neuvolnili kvůli opozici zpracovatelů. Z agronomického hlediska je možné říci, že při pěstování je třeba provést zhruba tři až čtyři odplevelovací zásahy s náklady na pesticidy asi 7000 korun na hektar. Pokud naseji Roundup Ready řepu, tak použiji pouze dvakrát Roundup, a to v době, kdy se projeví problém. Naproti tomu, pokud v klasické technologii počasí nedovolí v klíčovém termínu vstup na pozemek, tak prohrávám a nastupuje výnosová deprese.
Nemluvme ale o cukrovce, která již asi není pro Evropu perspektivní. Jakmile EU ohlásila svoji reakci na požadavky WTO, tedy snižování kvót, cen a dotací, Indie okamžitě oznámila, že může bez nejmenších problémů nahradit cukrem z třtiny rozdíl 4,7 mil. tun způsobený snížením evropské produkce.

Tak uveďte nějaký perspektivnější příklad …

Mnohem zajímavější je kukuřice. Pokud budete mít Roundup Ready hybrid, můžete příslušný přípravek používat tehdy, když je to žádoucí a vhodné. Na rozdíl od konvenční technologie, která je při preemergentní aplikaci odkázána na dostatek vláhy. Pokud tento krok selže, jsou potřeba opravné postřiky, které zatěžují ekonomiku a provoz podniku. Naše technologie ale ekonomiku řeší předem, protože vím přesně, co mě čeká, a proto mohu plánovat. Vím, že když koupím certifikované osivo a technologii, potom eliminuji nejpodstatnější část pěstitelského rizika a provozně jsem „volným“.
Navíc, z hlediska tvorby hodnot máme možnosti vložené vlastnosti „vrstvit“, respektive vícenásobně integrovat. Potom hovoříme o RR a BT vlastnosti v jednom hybridu a potenciál takových kukuřic je obrovský

Plodiny rezistentní proti herbicidům nebo škůdcům, to byla takzvaná první generace, která přinášela především výhody pěstitelům. Co se ale chystá dál?

Zatímco první generace je pro Evropu přicházející technologie, pro Monsanto je to z hlediska výzkumu minulost. Nastupuje druhá generace, která se již týká spotřebitelských kvalit. Výroba v zemědělství je fakticky dána objednávkou od spotřebitele. Chceme cíleně připravovat materiály, které budou mít přímý pozitivní dopad na lidské zdraví. Například oleje se v domácnosti spotřebovávají zpravila na smažení, ale po přepálení obsahují látky, které nejsou bezpečné pro naše zdraví. My se zabýváme tím, aby oleje měly takové složení, u kterého k takové destrukci při smažení nedochází.
Dnes již pracujeme s velkými světovými producenty potravin, se kterými naše budoucí produkty a technologie úspěšně nabízíme. Kromě výše zmíněných jde například o oleje, které mají vhodnou dietetickou strukturu. Obsahují třeba žádoucí omega-3- nenasycené mastné kyseliny, které se tradičně získávají z ryb. My je konzumentovi perspektivně poskytneme prostřednictvím tradičních surovin řepky nebo slunečnice.

Hovoří se již také o třetí generaci GM plodin. Jaké ty budou mít vlastnosti?

Jsou to rostliny tolerantní ke stresu. U nich počítáme s uvedením na trh kolem let 2010 až 2012. Každá rostlina reaguje jinak na vlivy prostředí, na nedostatek vláhy, na zimu, sucho, jinými slovy na stres. Jsou rostliny, které jsou odolné a reagují na něj méně, ale i takové, které jsou náchylné. Často slýcháme, že si pěstitelé stěžují na špatný rok. Buď bylo moc sucho, nebo moc vody, v každém případě chybělo ideální prostředí pro vegetaci. Investujeme do identifikace vlastností rostliny, které zajistí odolnost vůči těmto stresům. Představte si kukuřici, která je odolná vůči suchu. V nesmírně aridních oblastech, kde je nedostatek vláhy skutečně klíčovým problémem – Afrika, Asie, Jižní Amerika, se neúroda výrazně projeví na životě milionů lidí. Ale nechoďme tak daleko, vždyť tento problém je stále aktuálnější i v Evropě. A teď si představte, že budete mít materiál, který zajistí výnos i za tak nepříznivých podmínek!

Lákavá myšlenka. Takový výzkum musí stát mnoho peněz. Kolik do něj investujete?

Naše společnost investuje 1,5 milionu dolarů denně do výzkumu a vývoje. Absolutní většina z toho jde do oblasti šlechtění, molekulárního šlechtění a biotechnologie.

Budete do budoucna spoléhat na glyfosát, nebo vyvíjíte další účinnou látku?

Z roční investice 560 mil. dolarů směřuje pět procent do hledání nových formulací. Domníváme se ale, že glyfosát je tak dokonalý produkt, že ho můžeme vylepšovat tím, že budeme používat třeba jiná aditiva nebo jiné koncentrace. Účinná látka ale zůstává. Má příznivý environmentální profil – je biodegradován v půdě, z pohledu toxikologického je méně jedovatý než kuchyňská sůl a svojí účinností je jedinečný.

Mohl byste zhodnotit loňský rok z pohledu transgenních plodin?

Loňským rokem se uzavřela první dekáda komerčního pěstování GM plodin na světě. Za tu dobu se plochy těchto plodin znásobily více než padesátkrát. GM plodiny se v roce 2005 pěstovaly na 90 milionech hektarů, což představuje proti roku 2004 nárůst o 9 milionů hektarů, tedy o 11 %.
Transgenní plodiny v roce 2005 pěstovalo již 8,5 milionů farmářů, z toho 90 % byli drobní farmáři v rozvojových zemích, nicméně nejvýrazněji se na pěstování geneticky upravených plodin podílejí čtyři země – USA, Argentina, Brazílie a Kanada, které produkují celkem 91 % všech GM plodin.
V Evropě je největším uživatelem transgenních plodin Rumunsko, které pěstuje 100 000 hektarů geneticky upravené Roundup Ready sóji, a Španělsko, které na rozloze 58 000 hektarů pěstuje Bt kukuřici MON 810. Důležité také je, že se ke Španělsku v tomto roce přidalo i Německo, Francie, Portugalsko a Česká republika.

Jaký bude vývoj trhu spojeného s modifikovanými plodinami v budoucnu?

Analýzy globálního ekonomického vývoje předpokládají, že v roce 2015 se bude přibližně 50 % celkového trhu rostlinné výroby realizovat formou biotechnologických produktů. Široce rozvinuté pěstování transgenních plodin zajistí zemědělcům dodatečný zisk ve výši 210 miliard dolarů. Rozvoj plného využití geneticky upravených plodin se přímo promítne do nárůstu hrubého domácího produktu. Ten v rozvojových zemích v důsledku používání produktů zemědělských biotechnologií ročně vzroste o 0,5 až 2,1 %, v průmyslových zemích se pak zvýší o 0,2 %.
Z ekonomických studií střediska NCFAP ve Washingtonu vyplývá, že zavedením osmi biotechnologických plodin do zemědělství EU-15 by se sklizeň zvýšila o dalších 8,5 milionu tun, přičemž dojde k nárůstu příjmů zemědělců o více než 1,6 miliardy eur a bude použito o 14 400 tun pesticidů méně než při pěstování konvenčních plodin. Ekonomické studie v Maďarsku předpokládají, že zavedením transgenní kukuřice, cukrovky a řepky se zvýší roční zisk zemědělců o 25 milionů eur.
To by znamenalo větší intenzitu výroby z plochy a možnost uvolnit potřebné hektary pro jiné plodiny …

Ukrajina za poslední tři roky zečtyřnásobila plochu řepky. Proč? Protože existují evropské direktivy, které stanovují podíly biopaliv. A němečtí podnikatelé velice dobře ví, že na to, aby je splnili, nemají dostatek ploch. Proto uzavírají zakázky na dodávky řepky nebo metylesteru. Obecně, tyto trendy iniciují další koncentraci a činí velkovýrobu konkurenceschopnější, vytváří příležitosti i pro nás. Kde se budují zpracovatelské závody? Tam, kde je dostatek suroviny. V Brazílii má cukrovar dva hektarové sklady na cukr, tanky na několik set milionů litrů lihu a kolem je 15 000 hektarů cukrové třtiny. Nechci tvrdit, že podobný model někdy bude také u nás. Ale upřímně řečeno, myslím si, že jak transgenní materiály, tak technologie brzy umožní úspěšně pěstovat výnosné monokultury, kukuřici po kukuřici, nebo efektivně střídat dvě plodiny – kukuřici a sóju. Samozřejmě v podmínkách, které jsou pro to vhodné.
Na Moravě je třeba přestat pěstovat plodiny, které se tam nehodí, tedy pravidelně vymrzající řepku, a začít pěstovat tolik kukuřice, kolik se tam vejde. Ta má v této oblasti příležitost stát se plodinou přinášející prosperitu. Podniky tak nalákají investora, který postaví ne jeden, ale několik lihovarů a produkci může exportovat třeba do ostatních zemí EU. Tady je další šance pro biotechnologie, kukuřice se budou šlechtit na vyšší obsah škrobu, řepka na vyšší obsah oleje. Další liberalizace agrárního obchodu si vynucuje schopnost konkurovat a té lze dosáhnout snižováním nákladů a současným přebíráním moderních výrobních a podnikatelských způsobů, včetně zavedení nové konstrukce zemědělsko-zpracovatelského komplexu.
Biotechnologie v zemědělství iniciuje široký zásah do celého procesu produkce zemědělských výrobků, do tradic a do struktury současného agrárního sektoru

Jaké jsou vaše zkušenosti s přijímáním GMO českými zemědělci?

Vzhledem k tomu, že řídím naší firmu ve střední Evropě, mám možnost porovnávat zemědělce v různých zemích regionu. Čeští zemědělci, byť si ponechávají určitý punc svého konzervativizmu a skepse, jsou naprosto nejdál v myšlení, chápaní a přijímání perspektiv. A to z hlediska svého novátorství, vnímaní technologií jako nezbytného prostředku k zachování své prosperity. Slyšel jsem mnoho zemědělců hovořit spíše o přežití. Bohužel to tak může vypadat, ale domnívám se, že v naší republice je více podnikatelů v zemědělství, kteří jsou optimisté a dokáží vytěžit z nových, moderních technologií maximum. Nejde jen o využití GMO, ale také o schopnost docílit významnou produktivitu a konkurenceschopnost využitím technologií, a vytvořit rovnocenné postavení a partnerství se zpracovatelskými a odběratelskými podniky v tržním prostředí.
Tady bych chtěl oponovat názoru, že Česká republika je příliš malá na to, aby mohla ovlivnit dění v Evropě. Podívejte se, jak je velké Finsko, které má Nokii a ovlivňuje celý svět. Proč by Česká republika svým prvenstvím a svým přístupem nemohla být leaderem v oblasti nových technologií a demonstrativním příkladem toho, že se zemědělství dá dělat se ziskem i bez dotací. Naším posláním je přinést taková řešení a takové nabídky, které zemědělcům zajistí dlouhodobou perspektivu a prosperitu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *