Biopásy do zemědělské krajiny patří

V podhorské krajině na Příbramsku hospodaří Václav Bartůněk, myslivec, podnikatel v gastronomii a zemědělec v jednom. Všechny tři sféry jeho zájmu se prolínají ve vzájemné symbióze – do svých restaurací dodává vlastní vypěstované plodiny, maso z chovaného skotu a zvěře z pronajatého revíru. Zároveň myslí i na zemědělskou krajinu, kterou si uzpůsobil k obrazu svému i pro potřeby zvěře. Během deseti let vysadil stovky stromů jednotlivě do polí i v liniových výsadbách, desítky remízků, založit tři mokřady a kolem jeho polí můžete spatřit pruhy biopásů, kde najde potravu lesní zvěř, ptáci i hmyz.

Obhospodařované pozemky V. Bartůňka čítají na 240 hektarů, z nichž zhruba dva hektary ponechává pro růst biopásů. Co ho vedlo k tomuto počinu? „Po revoluci se naší rodině vrátilo v restituci osm hektarů zemědělské půdy, se kterými jsem začínal, postupně jsem si pronajímal a kupoval další pozemky. Krajina tu byla jednolitá, uniformní, zkrátka jedno velké pole. Jakožto myslivec jsem se rozhodl zdevastovanou krajinu s rozoranými mezemi rozčlenit remízky, které by sloužily pro zvěř a postupně jsem dospěl až k biopásům. Inspirací mi byly i zemědělské krajiny v Německu, Švýcarsku nebo Rakousku,“ vysvětlil V Bartůněk.

Biopásy mají šířku šest až dvanáct metrů a roste na nich směs rostlin, které nabízejí pastvu pro zvěř – například slunečnice, kukuřice, proso, jetel, jarní ječmen nebo jarní pšenice. „Jejich založení jsem navázal na liniové výsadby. Slouží nejen jako úkryt a potrava pro zvěř, ale zároveň rozčlenily velké lány polí a mají protierozní charakter. Biopásy zakládám co nejpozději, letos koncem dubna, aby v něm vyseté plodiny dozrály později než hlavní plodiny,“ uvedl hospodář.*

 

Více informací najdete v týdeníku Zemědělec a v časopisu Úroda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *