Biologie a regulace pampelišky lékařské

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale Weber in Wiggers)patří mezi plevelné druhy, které se v posledních 15 letech rychle rozšířily po našem území. Patří proto mezi velmi nebezpečné plevele. Pampeliška se zpočátku postupně šířila ve vytrvalých pícninách jako vojtěška setá a jetel červený později i na loukách a pastvinách. Porosty jetele a vojtěšky jí umožnily její rychlou reprodukci. Rostlinám pampelišky vyhovoval jejich víceletý charakter. Systém spásání pastvin a sečí na loukách umožňuje rychlou reprodukci pampelišky v dané lokalitě. Později se pampeliška rychle rozšířila i na neudržované plochy a okrasné trávníky.

Charakteristika plevele: Patří mezi velmi nebezpečné vytrvalé plevele. Vyznačuje se vysokou konkurenční schopností. Listy mají poměrně vysokou pícninářskou kvalitu a zvířata ji ráda vyhledávají, ale významně snižuje výnos i kvalitu porostů pícnin. Systémy minimálního zpracování půdy nezničí kořenový systém pampelišky, z mohutných kořenů regenerují nové rostliny. To je hlavní důvod proč se stává pampeliška lékařská poměrně častým hostem i na polích.

Biologická charakteristika: Pampeliška lékařská patří do čeledi Asteraceae – Hvězdnicovité. Je to vytrvalá rostlina vytvářející listové růžice s mohutným kůlovým kořenem. Rostliny vytvářejí listové růžice kořenící větveným kůlovým kořenem. Listy jsou obvejčité až úzce kopinaté, kracovitě laločnaté. Ze středu růžice vyrůstá několik až 40 cm dlouhých dutých stvolů ukončených velkým úborem žlutých jazykovitých květů.

Reprodukce: Rozmnožuje se generativním způsobem, na orné půdě i vegetativně. Rostliny kvetou od časného jara až do léta, na sečených plochách i do podzimu. V jednom úboru dozrává přes 150 ochmýřených nažek, které jsou po dozrání roznášeny větrem do velkých vzdáleností. Klíčivost je po dozrání vysoká. Vzchází nejlépe z povrchu půdy a z hloubky do 1 cm. Z hloubky větší než 4 cm nevzchází. V půdě rychle ztrácí klíčivost. Na obdělávané půdě regeneruje i z částí kořenů. Regenerační schopnost je vysoká i u malých úlomků.

Výskyt

Vyskytuje se po celém území. Osidluje zemědělskou i nezemědělskou půdu. Vyskytuje se především na loukách a pastvinách, trávnících, zahradách. Tam, kde se jednou silně rozmnoží, je její hubení velmi složité a nákladné. Hlavním zdrojem jsou zanedbané pozemky, odkud se šíří do okolí. K šíření přispívá i enormní tvorba nažek s vysokou klíčivostí. V lučních porostech sekaných málo a nepravidelně postupně ustupuje a je vytlačována jinými plevelnými druhy. Naopak v často sekaných porostech a tam, kde je půda zpracovávána do hloubly ne větší než 10 cm se rychle rozšíří.

Metody regulace

Základem je prevence a zabránění reprodukce pampelišky. Při silném výskytu je možno eradikovat pampeliškou pouze při využití všech dostupných způsobů regulace.

Zpracování půdy: Při silném výskytu pampelišky a v lokalitách, kde jsou pozemky vystaveny silnému náletu ochmýřených nažek, je vhodné používat klasické zpracování půdy. Semenáče, které klíčí z nalétnutých nažek, vzchází téměř po celý rok, jelikož pampeliška má dlouhou dobu kvetení. Rostlinky rychle vytvářejí kůlový kořen, který je schopen při poškození následné regenerace. Pouze hluboké zaklopení semenáčů vede k jejich zničení. Použití systémů minimálního zpracování na těchto pozemcích vede k rychlému zaplevelení pozemku.

Mechanické způsoby regulace: Mechanické způsoby nemají významný efekt. Účinek se projeví pouze na mladé rostliny s nevyvinutým kořenovým systémem. Plečkování i okopávky se míjejí účinkem. Regenerace rostlin z mohutného kořenu jen poměrně silná.

Použití herbicidů: Použití herbicidů je možné na orné půdě i v udržovaných trávnících. Pampeliška je citlivá vůči růstovým herbicidům typu MCPA, 2,4 –D, dicamba, clopyralid a fluroxypyr aj. Účinek se dostaví pouze při použití vyšších dávek. Na orné půdě mají růstové herbicidy poměrně dobrý účinek, zvláště při spolupůsobení konkurence plodin. V trávnících je možné s úspěchem použít herbicidy na bázi 2,4 –D a především kombinaci clopyralidu a fluroxypyru. Použití herbicidů v trávnících bez dalších opatření se však velmi často míjí účinkem. Rostliny pampelišky sice odumřou, ale v uvolněném prostoru vznikají vhodné podmínky pro klíčení dalších plevelů, které opět znehodnotí trávník. Proto je vhodné po aplikaci trávníky provzdušnit, dosít a pohnojit.

Závěr: Přestože je pampeliška lékařská významným a nebezpečným plevelem je třeba brát v úvahu i její další možné využití. Patří především mezi léčivé rostliny. Je medonosná a poskytuje potravu včelám i jinému hmyzu. Její listy jsou zdrojem potravy pro domácí zvířata.

Podíl účinné látky clopyralidu v Lontrelu 300, vzhledem k perzistenci v půdě, zvyšuje délku herbicidního účinku při kombinaci s herbicidem Starane 250 EC. Obě účinné látky (clopyralid a fluroxypyr) jsou však v rostlinách velmi pomalu rozkládány. Posečenou trávu není proto možné podávat drobnému domácímu zvířectvu a kompostování je též rizikové.

Text a foto
Ing. Jan Mikulka, CSc.
VÚRV Praha – Ruzyně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *