Biodiverzita registrovaných odrůd kmínu kořenného

V letech 1997 – 2000 probíhaly pokusy s vyhodnocováním odrůdových odlišností u registrovaných odrůd kmínu kořenného (Rekord, Prochan, Kepron), které byly založeny na Šlechtitelské stanici Česká Bělá a v roce 2000 v Agritecu Šumperk. Nejvyšší hodnoty (viz tabulku 1) byly při morfologických rozborech zaznamenány u odrůdy Kepron, a to u znaků výška rostliny, počet větví prvního a druhého řádu, počet a hmotnost okolíčků na větvích prvního řádu, výnos nažek na jednu rostlinu a na jednotku plochy.

U odrůdy Prochan byly zjištěny vyšší hodnoty pouze v počtu okolíčků na hlavním okolíku, v počtu nažek v hlavním okolíku a v obsahu silic v nažkách hlavního okolíku. Z kvalitativního hlediska byla nejlepší ve všech letech odrůda Rekord. Při hodnocení rozdílů mezi odrůdami však bylo zjištěno, že odrůda Kepron vykazuje největší variabilitu. Z toho důvodu byla zadána disertační práce, jejímž cílem je selekce vhodných kmenů pro vyšlechtění nové odrůdy.
Hodnocení jakosti nažek kmínu bylo prováděno podle zákona o potravinách, příslušné vyhlášky o koření a normy 580110.
Z tabulky 2 vyplývá, že odrůdové rozdíly jsou stejné při všech způsobech stanovení. Při použití mletých vzorků bylo dosaženo nejvyšších výsledků, avšak při stanovení silic z celých nažek je vyloučena chyba způsobená různým mletím, popřípadě nestejnou manipulací se vzorkem. Metoda superkritické fluidní extrakce je porovnatelná se zavedenými metodami. Je však rychlejší a poskytuje přesnější výsledky z důvodu omezení vlivu experimentátora.
Spolu s obsahem silic jsme od roku 1998 sledovali také jejich složení. Kritériem kvality silic je obsah karvonu a limonenu a jejich vzájemný poměr. Pro stanovení obsahu karvonu a limonenu se používá plynová chromatografie s plamenově ionizační (FID) nebo hmotnostní (MS) detekcí. Obsah karvonu, jak vyplývá z tabulky 3, převyšoval ve všech sledovaných letech 50 %. Mezi odrůdami nebyly podstatné rozdíly, z čehož se dá usuzovat na malou závislost na prostředí. Výjimku tvoří rok 2000, kdy byl kmín napaden do značné míry hálčivcem kmínovým. V tomto roce činily rozdíly v obsahu karvonu mezi odrůdou Rekord a Kepron téměř 5 %.
V pruběhu řešení projektu NAZV jsme se zabývali i hodnocením fyziologických charaktreristik – produkcí etylénu, etanu a kyseliny abcisové. Produkce etylénu v rostlinách je ovlivněna stresovými faktory vnějšího prostředí – světlem, teplotou, vodním stresem, herbicidy, mechanickým poraněním, infekcí fytopatogeny.
Etylén indukuje zrání a opad plodů, stimuluje syntézu bílkovin, aromatických látek, fytoalexinů. Zvýšená produkce etylénu napadenou rostlinou se může projevit stimulací či inhibicí procesů vedoucích k rezistenci rostliny. ABA (kyselina abcisová) inhibuje klíčení semen a ovlivňuje jejich dormanci. Její obsah se prudce zvyšuje při vodním nebo teplotním stresu, obdobně jako při napadení fytopatogeny. Na základě čtyřletých sledování lze napsat, že odrůda Rekord obsahuje nejvíce silic, produkuje nejvíce etanu a má nejnižší klíčivost – kromě roku 2000. Prochan nejlépe klíčí. Hladina ABA má mezi jednotlivými ročníky až desetinásobný rozdíl, jenž může být způsoben povětrnostními podmínkami, a z výsledků lze konstatovat, že nažky, které obsahují nejméně ABA produkují nejvíce etylenu a vykazují nejlepší klíčivost.
V roce 2000 bylo zaznamenán vysoký stupeň napadení rostlin kmínu hálčivcem, který mohl vyvolat sice nejvyšší obsah ABA v nažkách a produkci etylénu jako stresového regulátoru, ale současně také vysoké hladiny stimulačních fytohormonů, jež mohly v interakci narušit dormanci nažek a vyvolat nejvyšší klíčivost za celé sledované období.

Závěr

V průběhu pokusů bylo při hodnocení odrůd zjištěno, že v morfologických znacích nejsou podstatné rozdíly v jednotlivých letech ani podle stanoviště, i když odrůda Kepron měla větší četnost nevyšších hodnot. Vykazovala však v rámci sledovaných souborů největší variabilitu znaků.
Obsah silic v odrůdách je závislý na průběhu počasí ve sledovaných letech. Projevil se zde také vliv prostředí (napadení hálčivcem kmínovým v roce 2000). Největší četnost vyšších obsahů silic vykazovala odrůda Rekord.
Fyziologická sledování potvrdila výsledky o kvalitě odrůdy Rekord, která produkovala z důvodu vysokého obsahu silic nejvíce etanu. Odrůda Rekord má nejhlubší dormanci a v budoucnu by se měla prověřit její hloubka a délka ve vztahu k jednotlivým odrůdám.

Ing. Blanka Kocourková, CSc.,
Ing. Helena Fišerová, DrSc.,
Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *