Bioakademie má za sebou deset let

Evropská letní akademie ekologického zemědělství, známá jako Bioakademie, se letos konala již po desáté. Úvodní fórum přineslo především shrnutí pokroku oblasti během období jejího konání. Pak se akademie rozdělila do dvou odborných workshopů. První se věnoval zemědělské politice po roce 2013 ve spojení s ekologickým zemědělstvím, druhý trhu s bioprodukty, důvěryhodnosti a prevenci podvodů.

Jak připomněl na začátku Urs Niggli, ředitel švýcarského výzkumného ústavu pro ekologické zemědělství (FIBL), množství ekologicky obhospodařovaných ploch za posledních deset let výrazně vzrostlo. „Ekologické zemědělství může být pionýrem trvalé udržitelnosti,“ zdůraznil. Podle jeho slov může ke zvýšení produktivity přispět nejen růst biodiverzity, na kterém tento způsob hospodaření staví, ale také používání „chytrých“ technologií. Mezi ně řadí například redukované zpracování půdy, roboty, pěstování leguminóz či bioaktivních rostlin, které pomáhají chránit další plodiny a podobně. 
Exministr zemědělství Jakub Šebesta sdělil, že ministerstvo podporuje rozvoj EZ například projekty: Podpora rozvoje regionálního odbytu biopotravn – biomléko, Zavádění biopotravin do škol a Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin. Dodal také, že v současné době připravuje ministerstvo nový Akční plán pro rozvoje ekologického zemědělství do roku 2015, který naváže na současný.Obsáhlou přednášku o důvěryhodnosti v ekologickém zemědělství a očekávání trhu a spotřebitelů měli doc. PhDr. Michal Lošťák., Ph. D. a Ing. Lukáš Zagata. Ph. D. z České zemědělské univerzity v Praze. Biopotraviny podle nich patří do skupiny zboží založené na důvěře v tom smyslu, že spotřebitelé nemají možnost si bez vynaložení vysokých transakčních nákladů ověřit kvalitu.Emisím oxidu uhličitého při výrobě konvenčních a biopotravin se ve svojí přednášce věnoval Mag. Andreas Kranzler (FIBL), který se věnuje projektu sledujícímu různé produkty. Dosavadní výsledky ukázaly nižší emise CO2 při ekologickém způsobu produkce. U mléčných výrobků je to o 10–21 % (na 1 kg produktu), u chleba o 17–25 %, pečiva o 35–42 %. Také zelenina vykazuje nižší hodnoty (10–35 %) drůbež a vejce 49–50 %.

Další podrobnosti najdete v Zemědělci č. 35 na straně 21.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *