Bezorebné setí se letos vyplatilo

Zemědělský podnik Agrocentrum Hrušovany nad Jevišovkou již čtvrtým rokem využívá téměř výhradně minimalizační technologie zpracování půdy. Ty zemědělcům snižují náklady, zejména na techniku a pracovní sílu, a rovněž zkvalitňují půdu tím, že v ní udržují vodu. Letošní rok byl přitom pro bezorebné setí příznivý.

„Snížené náklady, které minimalizační technologie přináší, se mám letos skutečně projevily ve výsledcích hospodaření,“ pochvaluje si jednatel podniku ing. Bronislav Formánek. „Díky nízkým nákladům při založení porostu jsme po sklizni mohli okamžitě reagovat na prodej komodit a uplatnit na trhu praktickou celou naši sklizeň.“

Suchý rok

Technologie bezorebného setí se letos zemědělcům na jižní Moravě vyplatily hned ze dvou důvodů. Letošní léto bylo srážkově podprůměrné a navíc došlo ke zdražení nafty.
Břeclavsko a Znojemsko patří k nejsušším a současně nejteplejším regionům v České republice. O to více na zdejší rostlinnou výrobu dolehly klimatické a povětrností podmínky charakterické pro letošní suchý rok. Přitom právě s pomocí minimalizačních technologií je možné udržet více vody v půdě a dosáhnout tak vyšších výnosů.
Pracovní postupy vyzkoušené podnikem Agrocentrum Hrušovany na farmě v Litobratřicích jsou nejen úsporné, ale navíc i ekologické. Přispívají k přirozené obnově zdrojů, údržbě krajiny a omezují potřebu umělého přihnojování.

O tunu výše

Podle Bronislava Formánka byly letošní výnosy při použití minimalizačních technologií v průměru o tunu na hektar vyšší než při klasických postupech přípravy půdy. Samozřejmě ve srovnatelných výrobních a půdních podmínkách. Samotný podnik Agrocentrum Hrušovany nad Jevišovkou se však orientuje téměř výhradně na používání minimalizační technologií, takže srovnávat své výnosy mohl pouze s podniky v okolí a nikoliv z vlastních zkušeností.
Na farmě v Litobratřicích dosahovaly letošní výnosy podniku u obiloviny 6,6 tun z hektaru a u zrnové kukuřice 9,2 t/ha před sušením v hrubém stavu.
Při běžných postupech ošetřování půdy a hnojení dosahují výnosy ozimé pšenice obvykle 6,5 tuny z hektaru. Avšak s využitím nových technologií mohou dosahovat až 8 tun a hnojí se méně.

Méně pojíždění

Základem minimalizačních technologií je snížení počtu jednotlivých polních prací na minimum při zachování vysoké výnosnosti půdy. Veškerá příprava půdy se totiž provádí převážně až na jaře před samotným setím nebo společně s ním. Tím se šetří náklady jak za nasazení zemědělské techniky, tak i na pracovní síle.
Nové technologie jsou postaveny na bezorebném setí a na využití nejmodernějších strojů, které na český trh dodává firma P+L i pesticidů od firmy Monsanto.
Podnik na farmě v Litobratřicích experimentuje také se slučováním pracovních operací během jarního zpracování půdy. Například setí a hnojení probíhá společně, čímž se omezuje počet jízd zemědělských strojů a šetří se čas.
Rostlináři z hrušovanského podniku přitom používají minimalizační technologie pro pěstování jarní ječmene, ozimé pšenice, slunečnice, cukrovky a silážní kukuřice.

Dražší nafta

Úspora na pohonných hmotách je přitom letos o to markantnější, že oproti loňskému roku došlo k výraznému zdražení nafty. Bronislav Formánek odhaduje, že minimalizačními technologiemi se tak dá letos na pohonných hmotách ušetřit v průměru asi tisíc korun na hektar. Agrocentrum Hrušovany přitom hospodaří na 1800 hektarech, což znamená roční úsporu kolem dvou milionů korun. Přesto se letošní zdražení nafty promítlo do výsledku celoročního hospodaření podniku zvýšením celkových nákladů přibližně o jeden milion korun.

Méně hnojení

Použitím minimalizačních technologií se dá ušetřit také na hnojivech. Při prokořenění rostlin do větší hloubky totiž dá efektivně využít přirozeně tvořený dusík. Půda z větší hloubky má navíc lepší strukturu s dostatkem humusu.
Podle jednatele podniku Agrocentrum Hrušovany ing. Bronislava Formánka se využitím minimalizačních technologií dá výrazně ušetřit, zvláště pokud podnik hospodaří na větším pozemku. Součet ročních úspor na naftě, hnojivu a pracovních nákladech a zisku z vyšších výnosů se může rovnat až deseti milionům korun na jeden tisíc hektarů takto obhospodařované polnosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *