Bez pravidel není koexistence

Koexistence mezi zemědělstvím používajícím geneticky modifikované plodiny a ostatními směry není možná. Tvrdí to organizace Greenpeace na základě studie, kterou vypracovala ve spolupráci se španělskou zemědělskou organizací Assembler Pagesa a občanskou skupinou Plataforma Transgenics Fora. Představila ji na tiskové konferenci v Praze v polovině ledna.

Studie prezentuje zkušenosti čtyřiceti pěstitelů konvenční a ekologické kukuřice v roce 2005 z oblastí Katalánsko a Aragonie, kde se zároveň ve velké míře pěstuje z Bt-kukuřice. Jak zpráva uvádí, téměř ve čtvrtině zkoumaných případů bylo na polích s konvenční a ekologicky pěstovanou kukuřicí nalezeno GM znečištění, které se pohybovalo v rozmezí 0,07 až 12,7 procenta. Jaký byl jeho zdroj ale zástupci Greenpeace nevědí. V úvahu podle nich přichází příměs osiva, nevyčištěné sklizňové stroje a linky a také přenos pylu. Ten ale podle německých a dalších pokusů způsobuje prokřížení nad hodnotu 0,9 procenta pouze v tom případě, že se zdroj GM pylu vyskytuje ve vzdálenosti do deseti metrů. Greenpeace dále uvádí, že tři z případů kontaminace se týkaly místních odrůd, které po mnohaletém pracném šlechtění nebudou možné dále používat jako osivo.

Ve Španělsku se řídí technickou příručkou

Ve Španělsku se pěstuje kukuřice zhruba na 400 tisících hektarech, její modifikovaná Bt varianta na 50 tisících hektarech. Stát ale nemá zákon o koexistenci, pěstitelé se řídí pouze technickou příručkou. K dodržování izolačních vzdáleností je tedy nic nenutí. Juan Felipe Carrasco z organizace Greenpeace tvrdí, že znečištění vede k hospodářským ztrátám pěstitelů, kteří takovou produkci nemohou prodat. Platí to ale zřejmě především pro producenty ekologicky pěstované kukuřice. Ta se v Aragonii v současné době pěstuje zhruba na 40 hektarech, uvedla inspektorka ekologického zemědělství Sonia Serrano Gonzálezová s tím, že maxima 200 hektarů se dosáhlo v roce 2004. Jak již dříve uvedl Jose Ignacio Ortega Molina ze španělského ministerstva zemědělství, v zemi se ročně vyprodukuje zhruba 20 milionů tun krmiv, která obsahují zhruba 20 % sóji, jež je až na výjimky transgenní. Výrobci krmiv podle něj kupují jak konvenční, tak GM kukuřici bez rozdílu, přičemž za ni platí stejnou cenu. Výjimkou je pěstování této plodiny pro účely produkce potravin, škrobu a glukózy, kde se zemědělci transgenním odrůdám vyhýbají kvůli obavám o prodejnost komodity.
Juan Felipe Carrasco ale tvrdí, že ministerstvo problémy s kontaminací popírá, ačkoli se objevovaly od druhého roku pěstování Bt-kukuřice (začalo se s ním v roce 1998). Jak zároveň dodal, existují i ekologičtější cesty, jak bojovat proti zavíječi kukuřičnému, než jsou Bt-odrůdy a postřiky insekticidy. Navrhl například přerušit pěstování kukuřice na dva roky či aplikaci horké páry do půdy.

Mapování znečištění GM materiálem

Španělská inspektorka ekologického zemědělství Sonia Serrano Gonzálesová zároveň informovala o spuštění české verze Registru GM kontaminace, který mapuje případy znečištění ekologických i konvenčních plodin GM materiálem na celém světě. Zástupci Greenpeace také soudí, že ochrana evropského trhu není dokonalá, protože se na něj již dostaly nepovolené transgenní odrůdy. Šlo především o rýži z USA, ve které byly loni nalezeny stopy odrůdy LL 601 (Liberty Link, používá se u více plodin, především v USA a Kanadě), která na zdejší trh nesmí. EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) se o této rýži vyjádřil v tom duchu, že pravděpodobně nepředstavuje žádné bezprostřední nebezpečí pro lidi a zvířata. Pro kompletní analýzu rizik ale neměl dost údajů. Druhým případem byla rýže Bt 63 z Číny.
Jak ale připomněl prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc., ze sdružení Biotrin, obava z geneticky modifikovaných plodin je zcela zbytečná. Jednak jejich schvalování podléhá náročným pravidlům a jednak se s nimi již dlouhou dobu setkáváme. Mnoho běžných odrůd totiž vzniklo radiační mutagenezí, kde jsou změny genů neznámé, nicméně jejich vliv na zdraví zvířat, lidí a životní prostředí nikdo nesleduje.

Případy kontaminace z české
produkce nejsou známé
Jako zástupce českého ministerstva zemědělství se setkání účastnila také Ing. Marie Čeřovská. Z jejího vyjádření vyplynulo, že Českou republiku nelze z pohledu GMO se Španělskem srovnávat. V tuzemsku platí zákon o koexistenci, který striktně nařizuje izolační vzdálenosti a další opatření. Zatím také není znám žádný případ kontaminace běžné či ekologické produkce GM odrůdami z tuzemské produkce. Několik případů se ale objevilo u ekologických zemědělců, kteří používali konvenční krmné směsi s dovezenou sójou. Ti podle současného výkladu zákona nesmějí transgeny používat ani tehdy, když se jejich obsah pohybuje pod hranicí 0,9 procenta, která je rozhodující pro povinné značení.
Jak informovali zástupci tří kontrolních a certifikačních organizací, v České republice se ekologická kukuřice pěstuje celkem na 436 hektarech, z toho devadesát hektarů je v přechodném režimu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *