Akutní výskyt houby Verticillium dahliae na ozimé řepce

V roce 2000 byly na mnoha polích řepky na Moravě a ve Slezsku před sklizní a po sklizni na strništích pozorovány výskyty předčasně uschlých a odumřelých rostlin. Na napadených rostlinách byla ve většině případů diagnostikována houba Verticillium dahliae Kleb. Velmi zajímavým zjištěním byl současný výskyt hálek krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma Marsh.) na napadených rostlinách. Existuje vážná domněnka, že poškození kořenů rostlin krytonoscem zelným je vstupní branou pro půdní houbu Verticillium dahliae.

Verticiliové vadnutí a hniloba stonku řepky

Houba Verticillium dahliae je dalším z řady patogenních hub působících předčasné dozrávání řepky. Houba je přenosná půdou a může přežívat ve formě mikrosklerocií v půdě až osm let. Mikrosklerocia klíčí za vhodných podmínek v mycelium, které napadá kořeny řepky a houba se systémově šíří rostlinou (xylémem). Další možnost napadení existuje z mycelia a konidií vytvářejících se na napadených zbytcích rostlin.
K napadení kořenů rostlin může dojít již na podzim, ale první vizuální příznaky napadení jsou zřetelné až pozdě na jaře či brzy v létě. Na počátku kvetení lze na listech pozorovat žloutnutí a posléze vadnutí a zaschnutí poloviny listu podél hlavní listové žilky. Na hlavním stonku se tvoří podélně dlouhé vodově zelené, později žloutnoucí a hnědnoucí pruhy, zatímco vedlejší pletivo je zcela bez napadení. Z hlavního stonku může napadení přecházet na vedlejší větve. Napadené pletivo na stonku je mírně propadlé a je zřetelně ohraničené od zdravého pletiva.
Napadené rostliny řepky předčasně dozrávají či nedozrají vůbec. Báze stonku a kořeny napadených rostlin bývají uvnitř zbarveny tmavošedě až černě (viz obr. 1). Houba vytváří v místech napadení černá mikrosklerocia podobná železnému prášku, která vystupují na povrch a pokrývají pokožku. Rostliny napadené houbou Verticillium dahliae lze snadno vytáhnout z půdy a boční kořenové větve jsou obvykle shnilé. Škodlivost choroby je značná a může se pohybovat od 25 do 50 %.

Krytonosec zelný

Samičky brouka krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma Marsh.) kladou několik vajíček na kořeny či kořenový krček řepky a dalších brukvovitých rostlin. Hlavní období kladení je obvykle koncem léta až na podzim (srpen, září). Za 5 až 17 dní se líhnou larvy a výsledkem jejich žíru je vytvoření zduřelé hálky na kořeni či kořenovém krčku. Na podzim jsou hálky obvykle malé a larvy drobné, po přezimování znovu obnovují žír, hálky se zvětšují a mohou často připomínat napadení nádorovitostí brukvovitých rostlin.
Larvy dospívají asi v březnu až dubnu ve velikosti 4 mm, opouštějí hálky a kuklí se v půdě po dobu asi 12 dní. Dospělci se objevují obvykle v květnu a uskutečňují dospělostní žír na listech brukvovitých rostlin. Brouci jsou drobní černí, velikosti asi 3 mm se zaobleným tělem, tykadla mají kořen blízko k vrcholu nosce a na předním páru holení jsou trny. Dospělci žijí delší dobu a mohou klást vajíčka tak, že se často vyskytují současně dospělci i larvy – životní cyklus není synchronizován. Výskyt napadení je v porostu nepravidelný podle náletu brouků.

Souvislost ve výskytu verticiliového vadnutí a hálek krytonsoce zelného

Na několika desítkách porostů řepky byly po sklizni na strništi prováděny odpočty předčasně odumřelých rostlin. Ve většině případů byla jako přičina odumření diagnostikována houba Verticillium dahliae Kleb. Napadení se v rámci jednotlivých polí pohybovalo od 5 do 60 %. Ve většině případů byly na kořenech rostlin napadených V. dahliae zjištěny hálky krytonosce zelného. Na pozorovaných zdravých rostlinách bez napadení houbou nebyly zjištěny hálky krytonosce zelného. Tyto skutečnosti vedou k vážné hypotéze o možné souvislosti mezi hálkami krytonosce zelného jako vstupní brány pro napadení houbou Verticillium dahliae.
V rámci napadených porostů bylo napadení dalšími houbovými patogeny (Sclerotinia sclerotiorum, Phoma lingam) zanedbatelné a vysvětlení spočívá především v uplatňované fungicidní ochraně porostů proti těmto patogenům. Je třeba zdůraznit, že většina sledovaných porostů byla fungicidy ošetřena minimálně jedenkrát. Účinnost fungicidů postřikem proti V. dahliae je mizivá se zřetelem na bionomii patogena (infekce probíhá přes půdu a kořeny rostlin). Nárůst výskytu krytonosce zelného v řepce je pozorován od roku 1998 a zřejmě souvisí s celkovým oteplením klimatu.

Předběžná úvaha o možnostech ochrany

Oblast agrotechniky (ovlivní především patogenní houbu):
– správné střídání plodin a delší odsup v osevním sledu u řepky,
– umožnění rychlého rozkladu posklizňových zbytků (mikrobiologická aktivita půdy, pH půdy a vyrovnaná výživa, meziplodiny, provzdušnění půdy).
Chemická ochrana (má vliv především na krytonosce): V případě potvrzení vazby krytonosec zelný a verticiliové vadnutí je na místě účinná ochrana rostlin řepky proti krytonosci zelnému. Je nutné ověřit účinnost insekticidního moření osiva řepky a odzkoušet přímý postřik insekticidy s různou úrovní perzistence v různých termínech na podzim se zřetelem na intenzitu náletu a vývojovou fázi řepky.

Závěr

Krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma Marsh.) byl dosud považován za téměř bezvýznamného škůdce pro řepku. V souvislosti s nárůstem pěstitelských ploch řepky lze pozorovat i narůstající výskyt napadení na kořenech a novou skutečností je možná vazba na napadení rostlin houbou Verticillium dahliae, které může vést k zásadnímu přehodnocení postavení škůdce.
Na základě mnoha desítek pozorování v roce 2000 existuje vážná domněnka, že hálky krytonosce zelného na kořenech rostlin řepky jsou vstupní branou pro Verticillium dahliae. Na pozorovaných lokalitách bylo totiž zjištěno, že rostliny bez napadení houbou Verticillium dahliae nebyly rovněž napadeny krytonoscem zelným. Uvedené informace jsou velmi čerstvé a jsou vztaženy k roku 2000. Přesto se domníváme, že uvedený komplex škodlivých organismů Verticillium dahliae x krytonosec zelný může být novým nebezpečím pro pěstitele řepky s vysokým podílem jejího zastoupení v osevním sledu. Tyto skutečnosti si zaslouží dalšího pozorování a výzkumu.

Ing. Vít Bittner,
Danisco Seed,
Ing. Marie Šindelková,
Oblastní odbor SRS Brno,
Ing. Antonín Köhler,
Oblastní odbor SRS Opava

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *