Aktuální situace v rostlinné výrobě a dotačním systému pro r. 2001

Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně a kolegové ! Chceme-li charakterizovat současnou situaci v rostlinné výrobě, nemůžeme jinak, než zhodnotit období minulé. A protože zemědělská výroba je ve značné míře závislá na klimatu, je vhodné začít u něj.

Průběh počasí v posledních letech z pohledu zemědělce nemůžeme hodnotit jinak než jako značně nepříznivé. Od července 1997, kdy v důsledku nadměrných srážek došlo k záplavám v severovýchodních Čechách a na většině území Moravy, došlo také k výraznému snížení množství i kvality produkce zemědělských plodin.
Na podzim roku 1997 naopak byla příprava k setí ozimů a jejich vzcházení ovlivněno nedostatkem srážek a tento vliv byl ještě posílen suchem na jaře 1998. To vedlo mj. k přemnožení hrabošů, vyskytla se často a rozsáhlá krupobití ap. Ministerstvu se podařilo i přes složitou situaci ve státním rozpočtu pomoci zemědělcům prostřednictvím vládního nařízení č. 1/1999 Sb. v rozsahu 200 mil. Kč.
Průběh počasí v loňském roce s dlouhotrvajícím obdobím sucha máme ještě všichni na paměti a jeho vlivem se řada zemědělců ocitla ve velmi nepříznivé ekonomické situaci. Pro řešení situace MZe vyčlenilo ze svých prostředků 200 mil. Kč na částečné odškodnění ploch zaoraných nebo poškozených z více než 70%. V závěru roku byl tento limit navýšen o dalších 150 mil. Kč a hledalo cestu pro navýšení potřebných prostředků. Parlamentem ČR byl schválen dluhopisový program pod č. 407/2000 Sb. s rozsahem 5 mld. Kč na částečnou náhradu škod zemědělských subjektů postižených suchem v r. 2000. metodiku rozdělení těchto prostředků řeší nařízení vlády č. 420/2000 Sb. Vedle této pomoci vláda dále schválola opatření k bonifikaci návratných finančních výpomocí z let 1991-1995 vč. splátkových kalendářů a schválila opatření ke zreálnění hodnoty majetku zemědělských podniků po privatizaci.

V posledních letech tedy zažíváme naprosto nezvyklé klimatické jevy, které mají zásadní dopad zejména do RV. Jde o celkově velmi teplé ročníky, které mimo výše uvedené důsledky mají vliv i na rozšiřování teplotně náročných plodin. Co se týká ukazatelů produkce loňského roku u hlavních zemědělských plodin, MZe zatím nemá k dispozici definitivní údaje o sklizni ve sklizňovém roce 2000, které budou ČSÚ zveřejněny pravděpodobně na přelomu ledna a února letošního roku. Nicméně jsou k dispozici odhady výnosů a produkce k 15.10.2000, které se podle zkušeností výrazně neliší od definitivních údajů.
U obilovin je pro Českou republiku typické, že sklizně poměrně málo kolísají. Je to dáno mimo jiné vysokým zastoupením výnosově stabilnějších ozimých obilovin a velkou rozmanitostí stanovišť, na kterých se v ČR obiloviny pěstují. V období 1995-1999 se sklizeň neodchýlila od průměrné hodnoty o více než o 5%. Předpokládaná celková sklizeň obilovin v roce 2000 ve výši 6.571 tis.tun je stanovena na základě odhadu sklizně ČSÚ k 15.10., doplněného odhadem MZe pro sklizeň u kukuřice a ostatních obilovin. Proti skutečnosti předchozího roku je přibližně o 360 tis.tun nižší (tj. o 5,2%). Příčiny tohoto poklesu je třeba vidět především v negativních dopadech sucha v průběhu jarních měsíců loňského roku. Přesto odhadovaná produkce obilovin převyšuje celkovou očekávanou domácí spotřebu o cca 200 tis.tun. Pro sklizeň roku 2001 došlo k nepodstatnému snížení ploch ozimé pšenice, pokračuje pokles ploch oz. žita, ale narůstá výměra ozimého ječmene (+15%) a zejména tritikale (+36%).
Specifické postavení mezi obilovinami má kukuřice. Byla totiž v minulosti jedinou z významných obilních komodit, u které nebyla plně pokryta potřeba domácí trhu tuzemskou výrobou a určitá část se musela dovážet ze zahraničí. V posledních letech však došlo k prudkému nárůstu výnosů zrna kukuřice (pro představu: průměr let 1990-1995 činil 3,91 t/ha, zatímco průměr v letech 1996-1999 již dosáhl 6,18 t/ha). Předpoklad výnosu zrna kukuřice pro rok 2000 činí 5,8 t/ha, což při odhadované sklizňové ploše 60 tis. ha znamená produkci kukuřice 348 tis.tun. Tato odhadovaná výše sklizně již přesahuje domácí potřebu a řadí tak kukuřici v marketingovém roce 2000/2001 mezi obiloivny, v jejichž produkci je ČR soběstačná.
U kukuřice vždy platilo, že úspěch jejího pěstování je s ohledem na půdní i klimatické podmínky ČR silně závislý na průběhu počasí. Český zemědělec se často teprve podle aktuálního stavu porostů v předsklizňovém období rozhoduje, zda kukuřici sklidí na siláž či zda se mu vyplatí nechat porost dozrát a sklidit jej na zrno. Vzhledem k tomu, že poslední roky vzhledem k suššímu a teplejšímu charakteru počasí lze charakterizovat jako poměrně příznivé pro pěstování kukuřice, lze vysledovat trend navýšení ploch kukuřice sklízené na produkci zrna. Pro výhled do dalších let je však nutné mít neustále na mysli, že stabilita produkce kukuřice bude v podmínkách ČR vždy značně závislá na průběhu klimatických podmínek v průběhu pěstebního roku.
Spolu s obilovinami zůstávají pro zemědělce v ČR hlavními tržními plodinami olejniny. Pro sklizeň v roce 2000 představovala podle údajů ČSÚ osevní plocha olejnin přes 408 tis.ha, tj. o téměř 60 tis.ha (13%) méně než v předchozím roce. K poklesu osevních ploch došlo u řepky, hořčice a máku, naopak k nárůstu u slunečnice a sóji. Stav porostů v průběhu vegetačního období a následně i předpoklady výše produkce v roce 2000 negativně ovlivnil vláhový deficit v loňských jarních měsících. Zejména u jarních olejnin (především máku) došlo často k takovému poškození porostů, že musely být následně zaorány. U nejvýznamnější olejniny, řepky, činí odhad produkce ČSÚ na rok 2000 přes 810 tis.tun (tj. o více než 100 tis.tun méně než v předcházejícím roce). Vzhledem k tomu, že v součanosti již vývoz řepky není limitován licenční politikou a též se očekává v zemích střední a východní Evropy i v zemích EU výpadek v produkci řepky, zvýší se nároky pro domácí zpracovatele ve smyslu časného nákupu nebo smluvního zajištění řepkové suroviny.Zásev rekordních 358,5 tis. ha ozimé řepky ale dává základ pro pokrytí všech zmíněných potřeb. Za zmínku stojí ještě slunečnice, která dosáhla neuvěřitelných 30 757 ha. Ještě v roce 1999, kdy se slunečnice po prvé přiblížila hranici hranice 30 000 ha (28,5 tis. ha) jsem nevěřil, že tato tendence může pokračovat. Nemohu se zmiňovat o všech aspektech, ale skutečnost, že průměrný výnos leží pod hranicí ekonomicky neztrátového pěstování to vysvětluje naprosto přesně.
Plochy cukrovky v loňském roce poklesly o 22 tis. ha na 55.700 ha. Rovněž se odhaduje nižší výnos asi o 1,5 t/ha, tj. 45,4 t/ha. Cukrovka z loňské sklizně však dosahuje vyšší cukernatosti, která se blíží 18 % a podílí se na zachování stejného výnosu bílého cukru ve výši 6,82 t/ha jako v roce předcházejícím.
V roce 2000 se také mírně snížily plochy brambor, a to na 69.236 ha ze 71.455 ha v roce 1999. Došlo k poklesu hlavně u ploch raných brambor, pozdní konzumní brambory se pěstovaly zhruba na stejné ploše a u průmyslových brambor došlo k mírnému navýšení osázených ploch. V roce 2000 byl vlivem příznivých klimatických podmínek v rozhodující vegetační fázi dosažen nejvyšší výnos za posledních deset let, který je odhadován a a úrovni 22,09 t/ha. Celková vysoká sklizeň pozdních brambor dělá problémy s odbytem a tlačí ceny brambor na nízkou úroveň. V posledním týdnu roku 2000 činila cena zemědělských výrobců konzumních brambor 2,45 Kč/kg.
Stabilní je pěstování průmyslových brambor, i když na nižší úrovni než jsou možnosti pěstitelů. Plocha v roce 2000 činila 4.041 ha při výnosu odhadovaném na 27,87 t/ha. U komodity škrob se připravuje zavedení tržního pořádku, který bude stabilizovat pěstování a umožní v budoucnosti pozvolný nárůst ploch.
Luskoviny byly pro sklizeň v roce 2000 zasety na ploše 40 587 ha, čímž se osevní plochy meziročně snížily o více než 13%. Uvedený pokles je dán především snížením ploch dominantní luskoviny – hrachu o 13,7% na úroveň 34,5 tis.ha. K redukci ploch došlo i u ostatních luskovin. Důvodem úbytku osevní ploch je především nízká rentabilita pěstování především krmných luskovin, která je zapřičiněna jednak výrazným poklesem cen sójových pokrutin na světových trzích v posledních letech a také dlouhodobě nízkými hektarovými výnosy luskovin dosahovanými v ČR. Produkce luskovin v ČR ze sklizně loňského roku je odhadována na 88,4 tis.tun při hektarovém výnosu 2,18 t/ha, z toho u nejvýznamnější luskoviny hrachu se jedná o odhad 77,1 tis.tun produkce při průměrném výnosu 2,24 t/ha. V posledním období zaznamenáváme příznivý trend nárůstu exportu hrachu, související s oživením cen sójových šrotů na zahraničních trzích; tato skutečnost měla také příznivý vliv na oživení cen hrachu na tuzemském trhu. To vše souvisí s problematikou zavádění, respektive doposud neuvolněného pěstování GMO odrůd soji v EU a celkově zpřísněným dohledem nad dovozem této komodity. V celosvětovém měřítku má totiž soja nejvyšší zastoupení GMO odrůd a nechá se očekávat větší poptávka a tedyjiž zmíněné zvýšení cen nejen z důvodů GMO odrůd, ale i nedostatkem masokostních mouček v důsledku výskytu BSE v EU.

V minulém roce se ale také navrhly změny v dotační politice, s kterými jste měli možnost se seznámit v hrubých rysech v tisku. Podpora zemědělství byla rozčleněna do kapitol
– regulace trhu
– přímé platby
– strukturální podpory
– ostatní podpory.

Jak tedy vypadá současný stav:
Vyšlo již nové nařízení vlády č. 505/2000Sb., které se soustřeďuje na ekologické hospodaření, méně příznivé oblasti a mimoprodukční funkce vč. podpory aktivit pro udržení krajiny. Je zde zařazeno i vápnění a podpora včelaření. Předpokládám, že zemědělci ocení „Výklad VN“ a podle minulých zkušeností i diferencovaný rozsah formulářů.

Pokud jde o podpůrné programy, které jsou obsaženy v „Zásadách“, zatím nebyly odsouhlaseny ministerstvem financí, takže Vás mohu seznámit pouze s usnesením Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, které některé podpůrné programů podrobněji zmiňuje: viz usnesení ZV

Všechny žádosti se budou podávat na Zemědělských agenturách v jednotlivých okresech.

Výše uvedenými změnami ale není vyčerpán jejich okruh. V loňském roce ještě vyšel zákon č. 255 o SZIF, který nejen nahrazuje, ale také rozšiřuje a mění působnost původního SFTR. Zejména § 12 umožňuje stanovit nařízením vlády produkční kvóty, aby tento způsob organizace trhu zavedený v EU byla ČR schopná uplatňovat a administrovat.

Na cestě ke zlepšení ekonomických možností zemědělského podnikaní je ještě nutné se zavčas seznámit se zákonem o 307/2000 Sb. o skladních listech, který dává do rukou zemědělským podnikatelům zatím nedosažitelné možnosti používat zemědělské produkce jako svým způsobem platebního prostředku. Pro tento systém musí být ještě dokončena soustava certifikovaných skladů, na které se urychleně pracuje tak, aby byla po sklizni k disposici.

Vedle uvedených zákonů s obecnou působností byla v loňském roce novelizována řada zákonů dalších. Není možné opomenout novelu zákona o rostlinolékařské péči, která bude v průběhu ještě letošního roku nahrazena novelou další, kompatibilní s EU v oblasti rostlinných pasů. Vyšla rovněž novela zákona o ochraně práv k odrůdám, která ovšem vedle svého naprosto specifického poslání zasahuje celou oblast rostlinné výroby tím, že omezuje používání vlastních osiv chráněných odrůd, pokud se nejedná o t. zv. malého zemědělce, který je po prvé v tomto zákoně definován.

Je možno říci, že došlo k podstatnému posunu v možnostech zemědělského podnikání, že se značně přizpůsobujeme zemědělské politice EU, i když na její kompletní zavedení stále ještě nemáme dostatek systémových nástrojů a hlavně financí. Jsem ale přesvědčen, že pokud si osvojíte možnosti již dané, v mnohém to může pomoci a s očekávaným posunem v letech dalších by neměl vstup ČR do EU přinést zásadní změny, na které by všichni zemědělci nebyly připraveny. A pro tuto cestu vám všem, lépe nám všem , přeji hodně schopnosti spolupracovat zdraví a úspěchů.

Ing. Ivan Branžovský, CSc
Seminář ČZÚ 16. a17. ledna 2001-01-16

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *