Akademici nejen za katedrami

Dnem plným poznatků nazvali pořadatelé akci konanou 4. června na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě. K vidění zde byla celá řada pokusů s nezvykle širokou paletou plodin. Informace k nim přímo na poli podali odborníci z několika pracovišť Agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze–Suchdole.

Výzkumná stanice v Červeném Újezdě, která je pracovištěm Agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, každoročně zabezpečuje asi sedm hektarů pokusů, jež jsou zdrojem informací například pro Katedru rostlinné výroby, Katedru agrochemie, Katedru pícninářstí a trávníkářství a další pracoviště univerzity. S praktickými doporučením, jež z pokusů vyplývají, se v odborných článcích seznamují během celého roku i čtenáři Zemědělce a dalších časopisů.

Letos bez řepky
Jak uvedl vedoucí stanice Ing. Pavel Cihlář, kvůli špatnému vývoji počasí na podzim, jež zapříčinilo špatné vzcházení, se zde letos nepodařilo zrealizovat pokusy s ozimou řepkou, které v jiných letech patří k těm nejrozsáhlejším. Zato jsou zde v nezvyklém rozsahu zastoupeny jařiny. Nechybí zde i na jiných polních dnech vzácné plodiny jako hořčice či mák. Účastníci akce mohli shlédnout i rozsáhlé pokusy s jarním ječmenem, cukrovkou, pšenicí, ale například i s meziplodinami či pokusy porovnávající možnosti uvádění půdy do klidu.

Běžné plochy obhospodařuje školní podnik
I při pokusné činnosti je nezbytné dodržovat zásady střídání plodin a tak se pokusné parcelky střídají s běžnými plochami, které obhospodařuje Školní zemědělský podnik Lány. Ten účastníkům akce představil jeho ředitel Ing. Martin Javorník. Uvedl, že podnik, jež vznikl již v roce 1960 obhospodařuje asi 3000 hektarů zemědělské půdy. V okolí Červeného Újezdu je to asi 540 hektarů a jde o klasickou zemědělskou výrobu. Kromě ní se totiž tento netradiční zemědělský podnik s obratem 200 mil. Kč ročně věnuje také pěstování vinné révy, výrobě vína či pěstování ovoce. Část z celkem 170 zaměstnanců má na starosti rozsáhlou živočišnou výrobu zahrnující chov skotu, prasat, drůbeže i koní. Ing. Javorník věří, že lounský podnik hospodaří tak, aby byl pro studenty, kteří zde například vykonávají odbornou praxi či zpracovávají diplomové práce, vzorem správného a úspěšného zemědělství.

Postřehy s prohlídky porostů
Prohlídka pokusů upozornila na mnohé aktuální problémy. Připomeňme některé z nich. Například hořčice byla letos abnormálně decimována škůdci – především dřepčíky. Z pokusů vyplynulo, že jedno ošetření proto nim letos nestačilo. Moření ochránilo rostliny pouze po dobu vzcházení, poté byla nutná další aplikace insekticidů. Se silným tlakem škůdců se potýkaly také porosty máku, jimž škodil krytonosec. Řešením bylo opět moření. Zajímavé výsledy slibují pokusy s úpravou osiva máku. Ukazuje se, že lepšímu vzcházení může kromě moření pomoci také kalibrace osiva. Větší a těžší semena totiž vykazují lepší vzcházivost.
V pokusech s jarním ječmenem bylo možné srovnat několik technologií jeho pěstování. Pokusy hodnotí jak různou intenzitu pěstování (cílem intenzívní technologie je dosažení výnosu 7 t/ha), tak různé systémy zpracování půdy. Pokusy v Červeném Újezdu ukázaly, že porosty na pozemích s minimálním zpracováním půdy jsou v horším stavu – především jsou více zaplevelené. Také ječmen byl vystaven tlaku škůdce – bzunky ječné.
I při prohlídce porostů cukrovky se hovořilo o škůdcích. Zatím totiž bylo možné porovnat pouze vzcházení rostlin. Potvrdilo se, že bez moření osiva se pěstování cukrovky neobejde. Na parcelkách, kde bylo použito nenamořené osivo, nevzešly kvůli napadení drátovcem takřka žádné rostliny.
Poměrně velkému zájmu účastníků se těšily pokusy věnované uvádění půdy do klidu. Ty srovnávali možnosti využití jednotlivých plodin pro tento účel. Odborníci zde mimo jiné upozornili na rizika spojená s využívání travních druhů. Trávy se totiž mohou stát zdrojem infekce viróz, které se stávají velkou hrozbou obilnin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *