Agrochemické vlastnosti půdy ovlivňují výnosnost ovsa

Vzhledem k negativnímu průběhu povětrnosti bylo v České republice v roce 2000 bylo sklizeno 2,71 t.ha-1 ovsa, což je o 610 kg .ha-1 méně než v roce 1999. V naší republice je zřejmý výnosový pokles, při porovnání s jeho dosaženými výnosy v letech 1989/91. Toto výnosové snížení není způsobeno pouze nepřízní počasí.

Cesty ke stabilizaci a zvýšení výnosů ovsa:
 rané setí
 optimalizacë výsevků a hnojení, celková dávka dusíku u pluchatých odrůd ovsa by neměla přesáhnout po dobré předplodině 60 kg.N č.ž.. ha-1 a po horší 90 kg N č.ž.. ha-1
 ochrana proti škůdcům – především proti oběma generacím bzunky
 systém a kvalita prováděných prací při zpracování půdy
 vhodná předplodina; nejlepšími předplodinami ovsa jsou okopaniny a jeteloviny, většinou se však oves pěstuje po méně vhodných předplodinách (obilovinách);oves se nesmí pěstovat po sobě nebo v blízkém odstupu pro nebezpečí poklesu výnosu následkem rozšíření háďátka ovesného
 agrochemické vlastnosti půdy

Velmi důležitými faktory ovlivňujícími výnos ovsa jsou spolu s průběhem povětrnosti agrochemické vlastnosti půdy. Ke statistickému hodnocení vlivu průměrných teplot a sumy srážek v jednotlivých fenofázích, úrovně pH, obsahu P, K, Mg (mg.kg-1) v půdě před setím na hodnoty výnosových prvků a výnosů bylo použito korelační analýzy. Touto metodou byly získány průkazné jednoduché korelace. Na základě vybraných kombinací sledovaných meteorologických a půdně – agrochemických charakteristik ve vztahu k tvorbě výnosových složek a výnosu byly sestaveny průkazné regresní modely charakterizujících zkoumané interakce. Pořadí vlivu jednotlivých faktorů bylo stanoveno pomocí úsekové analýzy. Úsekové koeficienty umožňují zjištění vlivu jednotlivých veličin na závisle proměnnou:

Z výnosových prvků byly ovlivňovány agrochemickými vlastnostmi především počet zrn v latě a HTS. Se zvyšující se zásobou hořčíku stoupal počet zrn v latě. Za limitující veličiny úrovně HTS lze považovat obsah fosforu a drasla v půdě, v tom smyslu, že P je v kladné korelaci s HTS. Se zvyšujícím se obsahem fosforu dochází ke zvýšení HTS. Úroveň obsahu P v půdě se podílí na zvyšování HTS ze 44 % a obsah K se na snížení HTS podílí z 32 %. Tyto faktory se uplatňují na tvorbě HTS ze 76 %.
Největší pozitivní vliv na výnos měla zásobenost fosforu v půdě (27 %). Na druhém místě byl negativní vliv zvyšujícího se pH (22 %), na třetím místě pozitivní vliv zvyšujícího se obsahu Mg v půdě. Faktory agrochemických vlastností půdy (P, pH, Mg) se uplatňují na výnosu ovsa ze 68 %.
Z hlediska výnosotvorného vykazují půdy relativně vyšší obsah K než je úroveň P, což způsobuje, že P se dostává do minima. V těchto oblastech je příjem fosforu v půdách limitován půdní reakcí. Je tedy nutné snížit negativně se projevující vysokou zásobu draslíku v půdě.

Z tohoto pohledu je důležitý je vztah poměru kationtů K: Mg v půdě k výnosovým složkám a výnosu ovsa v bramborářském výrobním typu, což ukazuje tabulka 3.

Pro hodnocení vztahu poměru draslíku a hořčíku v půdě k výnosovým složkám a výnosu bylo použito průměrných výnosů pokusů. Ve všech analyzovaných letech byly prováděny stejné agrotechnické zásahy. Přepočítané obsahy draslíku a hořčíku v půdě byly převedeny na mmol. chemický ekvivalent na 1 kg půdy příslušného prvku. Dále byly vypočítány poměry mmol. chemického ekvivalentu K: Mg. Tento poměr byl vzat jako třídící kriterium pro rozdělení shlukovou analýzou na tři skupiny. Z uvedeného je zřejmé, že poměr K:Mg ovlivňuje úroveň výnosu a z výnosových prvků především počet zrn v latě a HTS.
V některých částech naší republiky je vysoký obsah drasla v půdě (například Českomoravská vysočina). Příčiny vysokého obsahu draslíku v půdě v této oblasti lze spatřovat ve :
 vyšším obsah draslíku v mateční hornině,
 dlouhodobém používání vysokých dávek draselných hnojiv při zásobním hnojení k okopaninám,
 nediferencovaném přístup při hnojení pevnými hnojivy,
 aplikaci vysokých dávek kejdy o nízké sušině.

Je nutná regulace obsahu drasla v půdě diferencovaným přístupem ke hnojení. V zhledem k výše uvedeným interakcím draslíku a hořčíku je nutné posuzovat při hnojení draslíkem jejich vzájemný poměr (zjistí se prostým vydělením stanovených obsahů těchto živin v půdě).

Tab. 4 Přepočítávací koeficienty stanovených dávek draslíku. NERAD a kol. (1996)
Hodnota K/Mg Koeficient
do 1,6 1,0
1,6 – 2,3 0,75
2,31 –3,2 0,50
nad 3,2 0,00
pozn.: při poměru nad 3,2 hnojení draslíkem vynecháváme

Dle ÚKZÚZ v Praze je poměr K/Mg do 1,6 je dobrý, od 1,6 do 3,2 vyhovující a nad 3,2 nevyhovující.

Tab. 5 Kategorizaci poměru draslíku a hořčíku ukazuje následující tabulka:
Poměr Hodnocení
dobrý nelze očekávat problémy s výživou hořčíkem
vyhovující ke hnojení draslíkem je třeba postupovat opatrně, problémy se mohou vyskytnout především u krmných plodin
nevyhovující jedná se o špatný poměr, který způsobuje nadměrný příjem draslíku. Je třeba vypustit draselné hnojení
Zdroj: ÚKZÚZ Praha

Je nutné zdůraznit, že užití hořečnatých hnojiv u ovsa by se mělo stát nedílnou součástí výživářských opatření v oblastech s nedostatkem hořčíku. Soli hořčíku jsou rozpustnější než soli vápníku, proto se vyplavují z půdy. V současné době při omezených dávkách průmyslových hnojiv může docházet k výraznému nedostatku hořčíku v půdě a v rostlinách i mimo oblasti s deficitem hořčíku v půdě.
Dle Čermáka 1998 je u hořčíku zajímavé porovnání podle skupin zásobenosti. Přestože v absolutních hodnotách byl zaznamenán jeho nárůst v půdě, při hodnocení podle skupin zásobenosti je patrný jeho nárůst ve skupině nedostatečného obsahu. Tento stav je u orné půdy patrný jak celostátně, tak i u většiny regionů.
Dle našeho zjištění se účinnost pevných hořečnatých hnojiv aplikovaných k ovsu se zvyšovala:
 na pozemcích se sníženým obsahem hořčíku v půdě,
 v lokalitě se širokým poměrem obsahu hořčíku a draslíku v půdě,
 při dobré zásobě fosforu a dusíku v půdě,
 při společné aplikaci s dusíkatými hnojivy.
Je nutné usilovat o zvýšení výnosů a produkce ovsa, protože nejnovější výzkumy podtrhují dosud málo známé a využívané poznatky o širokých směrech jeho využití , kdy je dosud málo využíván např. zdravotní účinek ovsa pro lidský organismus.

Ing.Tichý František, CSc.
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *